Stát v pomoci podnikatelům selhává. Neumí využít data z EET a dalších systémů
Je to složité. Dobrat se pomoci z vládních programů boje proti následkům koronavirové krize je pro podnikatele často nadlidský úkol.
Kdo rychle dává, dvakrát dává. Rčení, které by za normálních okolností nepoužil ani mistr komentátorských klišé Pavel Čapek, nyní nabylo na aktuálnosti. Živnostníci a drobné firmy se horko těžko prodírají džunglí vládních podpůrných programů, přitom by státní pomoc bylo možné zásadně zefektivnit.
Jenže k tomu by bylo zapotřebí, aby stát dokázal využít systémy, které v posledních letech zaváděl hlavně za účelem sledování peněžních toků mezi jednotlivými podnikateli, podnikateli a koncovými zákazníky a v neposlední řadě také mezi podnikateli a státem. Ano, jde o elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení DPH.
„Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci,“ zdůvodňovalo ministerstvo financí v listopadu 2014 nutnost zavedení tohoto instrumentu. Kontrolní hlášení tedy měla zefektivnit dohledání prakticky kterékoli transakce v dodavatelskoodběratelském řetězci. Obdobně pak měl fungovat systém elektronické evidence tržeb, od něhož si stát sliboval faktické znemožnění drobným podnikatelům zapírat své tržby (zejména těm, kteří jsou nynější situací postiženi nejvíce).
Digitálně ochromený stát
Stát by tedy měl mít přehled o tom, jak se tržby toho kterého podnikatele vyvíjejí. A to včetně období po vyhlášení nouzového stavu dne 12. března, což je rozhodné datum, na které vláda váže možnost pomoc ze státní kasy čerpat. Teoreticky by se tedy stát mohl do svých databází podívat a zjistit, kdo a v jaké míře byl protiepidemickými opatřeními postižen a podle toho svou pomoc podnikatelům zacílit.
„Pro mě je zcela nepochopitelné, proč musíme vyplňovat nějaké formuláře, abychom státu podali informace, které už dávno má,“ postěžovala si CNN Prima News drobná živnostnice z Ústeckého kraje, která musela zavřít kavárnu, jediný zdroj obživy své a dalších dvou jejích zaměstnanců. „Náš stát je v tomto ohledu zcela ochromen. Spočítejte si, kolik různých výkazů podnikatelé úřadům každý měsíc posílají, a všechny elektronicky. To není jen kontrolní hlášení a EET, ale také zaměstnanecké výkazy na správu sociálního zabezpečení,“ řekl CNN Prima News ekonom Miroslav Zámečník, někdejší zástupce České republiky při Světové bance.
Ministerstvo financí svůj stávající postup vysvětluje tím, že zmíněné systémy neposkytují data v dostatečné šíři. „Pokud se bavíme o elektronické evidenci tržeb, tam jistě finanční správa vidí, kdo jak velké příjmy eviduje. Uvědomme si ale, že dosud nepokrývá všechny typy živností. V případě drobných firem, jako jsou třeba společnosti s ručením omezeným, jsme pak schopni zjistit tržby asi jen u třetiny z nich,“ řekl CNN Prima News Michal Žurovec, ředitel odboru pro vnější vztahy a komunikaci ministerstva financí.
Stát podle Žurovce chtěl podnikatelům pomoci co nejrychleji. Pokud by prý vymýšlel jiný způsob, než jakým podporu byznysu rozděluje nyní, trvalo by to dlouho a vláda by si tím jen vysloužila mnohem více rozzlobených reakcí.
Prostor pro čachry
Pro úřady tedy může být koronavirová pandemie přinejmenším motivací k dotažení digitalizace státní správy. „Jsem přesvědčen, že nejrůznější informační systémy spolu nejsou propojeny a nekomunikují spolu. To je přinejmenším smutné,“ dodal Miroslav Zámečník.
Nejde ale jen o samotnou rychlost poskytnutí finanční pomoci. Ve hře jsou také prostředky státu, které mohou být vyplaceny, aniž by na ně konkrétní podnikatel měl nárok. Pokud není podpora plošná a navíc je podmíněna podáním často poměrně složité žádosti, vzniká prostor pro nejrůznější kličky. Těmi se k penězům mohou snažit dostat i ti, kteří „lockdownem“ postiženi nejsou.
„To se bohužel děje. Některé firmy mě bombardují žádostmi, abych jim například zpětně k 1. březnu na správu sociálního zabezpečení přihlásila zaměstnance z řad rodinných příslušníků majitele. Jsou i případy, kdy firmy zpětně zvyšují svým pracovníkům mzdy, aby mohly v rámci kurzarbeitu čerpat vyšší dotaci,“ uvedla pro CNN Prima News daňová poradkyně, která si přála zůstat v anonymitě a jejíž totožnost je redakci známa.
Rozhořčení do řad podnikatelů ale vnesl hned jeden z prvních vládních podpůrných programů, jímž byl Covid II z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Ten navázal na předchozí program Covid, který byl ovšem rychle vyčerpán. Jenže ani z Covid II nebyli podnikatelé nadšeni. Stěžovali si například, že žádosti jsou příliš složité a že banky nechtějí poskytnout úvěry (byť z osmdesáti procent garantované státem) firmám, jejichž provoz je zcela přerušen, a jsou tudíž bez jakýchkoli tržeb.
Na určitou nekoncepčnost státu při organizování pomoci podnikatelskému sektoru už dříve upozornil také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něho by vláda měla současně s oznamováním, které programy chystá, zároveň sdělovat jejich konkrétní podmínky.
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
