Přešlapy se zajišťovacími příkazy by státní pokladu mohly přijít na stovky milionů korun. Zdroj: Profimedia.cz
Firmy žádají náhradu škody kvůli zajišťovacím příkazům, kterými Finanční správa blokovala majetek společností podezřelých z nezaplacení daně. Jde o celkovou sumu ve výši téměř 900 milionů korun. Ta zahrnuje finanční nároky za škodu, ušlý zisk či jiné formy újmy. Zajišťovací příkazy jsou kontroverzním tématem – jedná se o mimořádný nástroj berních úřadů, jehož využívání v minulých letech značně stouplo. Řada případů skončila u soudu, který v některých kauzách rozhodl ve prospěch firem.
„Od roku 2014 do 29. června 2020 bylo uplatněno 21 nároků a požadována je částka 868 milionů korun,” uvedla Finanční správa v materiálu o zajišťovacích příkazech, který připravila pro jednání poslanců z rozpočtového výboru minulý týden.
Z těchto nároků doposud nebylo nic vyplaceno. Jedinou sumu uhrazenou ze státní kasy za „přešlapy” se zajišťovacími příkazy tvoří úroky ze zadržené částky. Na úrocích už firmy získaly zpět 127 milionů korun.
Oproti tomu na náhradách škod stát nic nevyplatil. „Doposud nebyla Česká republika pravomocně (ani nepravomocně) odsouzena k peněžitému plnění,” píše se dále v materiálu.
Firmy o náhradu škody kvůli zajišťovacím příkazům žádají na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
„Jedná se o vyčíslení újmy, která měla, dle tvrzení žadatelů, vzniknout tím, že na základě vydaných zajišťovacích příkazů nemohli disponovat jistou částí svého majetku či pocítili jinou újmu,” uvedl pro CNN Prima NEWS za Generální finanční ředitelství Lukáš Heřtus. Dodal, že 868 milionů korun nepředstavuje částku, kterou zajišťovací příkazy zabavily.
Před lety se s příkazy nešetřilo
Zajišťovací příkazy jsou mimořádným nástrojem Finanční správy. Frekvence použití této „superzbraně“, která byla zavedena v roce 2010, výrazně vzrostla v letech 2014 až 2018. V té době Finanční správu vedl Martin Janeček, zatímco ministerstvo financí řídil až do poloviny roku 2017 dnešní premiér Andrej Babiš (ANO).
Statistika využívání zajišťovacích příkazů. Zdroj: CNN Prima NEWS
V roce 2019 naopak počet vydaných zajišťovacích příkazů výrazně klesl. Finanční správa přiznává, že jde o reakci na vynesené rozsudky v různých sporech. „S nástupem generální ředitelky Tatjany Richterové v prosinci 2018 se změnila praxe a Finanční správa prošla změnou v postoji k vydávání zajišťovacích příkazů se zohledněním všech relevantních rozsudků Nejvyššího správního soudu,“ uvedla už dříve Finanční správa.
Kdo rozhoduje o žádostech o náhradu škody?
Zmíněných 21 nároků o náhradu škody je v různém stadiu projednání. Materiál Finanční správy upřesňuje, že z celkového počtu nároků o náhradu škody jsou čtyři případy před posouzením ministerstvem financí, v jednom případě ministerstvo nárok nepřiznalo a čeká se, zda bude podána žaloba.
V osmi případech se čeká na rozsudek soudu prvního stupně, v dalším byla podaná žaloba vzata zpět, ve čtyřech případech byl vydán zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, ve dvou případech byl odvolacím soudem potvrzen prvoinstanční rozsudek a v jednom případě bylo dovolání odmítnuto.
