reklama

Státní kasa pyká za neoprávněné zajišťovací příkazy. Firmy dostaly zpět 127 milionů

S poslanci z rozpočtového výboru o zajišťovacích příkazech mluvila šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová.
Foto: Profimedia

Finanční správa vyčíslila dopad zajišťovacích příkazů, kterými „šlápla vedle“. Firmy totiž získaly za období let 2014 až 2019 v případě neoprávněných zajišťovacích příkazů úroky ze zadržované částky ve výši 127 milionů korun. Za škodu pro všechny daňové poplatníky to označil člen rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Užívání zajišťovacích příkazů vysvětlovala v pátek ve Sněmovně i šéfka Finanční správy Tatjana Richterová.

reklama

Částka 127 milionů korun za přiznané úroky pochází z materiálu, který pro rozpočtový výbor Sněmovny připravilo Generální finanční ředitelství a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

Frekvence použití zajišťovacích příkazů výrazně vzrostla v letech 2014 až 2018 a právě z této doby pochází řada soudních sporů a kritika berních úřadů, že tento mimořádný nástroj zneužívají. Richterová v pátek na jednání výboru činnost Finanční správy hájila.

K tématu

„Snažím se vést Finanční správu k systémovým změnám i v zajišťovacích příkazech. Zavádíme nové postupy, které by měly zlepšit činnost Finanční správy,” řekla Richterová s tím, že berní úřady dle ní postupují uváženě a individuálně posuzují každý případ.

Škody vyplaceny zatím nebyly

O náhradu škody, kterou firmám mohly způsobit zajišťovací příkazy, se musejí poškozené subjekty hlásit soudně. Ta však ještě není ani vyplacena, což vyplývá i z materiálu Finanční správy. „Česká republika, zastoupená Ministerstvem financí ČR, doposud nebyla pravomocně (ani nepravomocně) odsouzena k peněžitému plnění,“ píše se v dokumentu. Výše přiznaných úroků je tedy zatím jediný hmatatelný dopad neoprávněně vydaných „zajišťováků“ na státní rozpočet.

„127 milionů korun, to je škoda pro daňové poplatníky. Bylo to řešeno s lidmi z Finanční správy, kteří figurovali v neoprávněném přístupu a vydávání zajišťovacích příkazů?“ zeptal se poslanec Votava. Podobný dotaz, zda úředníkům hrozí za pochybení nějaké důsledky, vznesl i pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Zkoumáme možné zavinění správce daně.

„Zkoumáme možné zavinění správce daně. Když se prokáže, tak se projednává. Věřte mi, že zavinění správce daně je ve velice nízkém procentu,“ odpověděla Richterová.

Poslanci rozpočtového výboru jednali o zajišťovacích příkazech v přímé souvislosti s reportáží serveru Seznam Zprávy. V ní mimo jiné zaznělo, že finanční úřady mají například kvóty na vydání příkazů nebo zabaveného majetku. Finanční správa se proti tomu již dříve ohradila a před kritikou opozice ji hájila i Richterová. Je přesvědčena, že práce drtivé většiny zaměstnanců správy je dobrá, kvalitní a odpovědná. Finanční správa prý přijímá dostatek systémových opatření, které zlepšují činnost instituce, argumentovala před poslanci.

Výbor vzal informace Richterové o zajišťovacích příkazech na vědomí, žádný úkol si od poslanců neodnesla. Neprošel totiž návrh poslance Votavy, který chtěl po ministerstvu do konce září předložit podrobnou analýzu zajišťovacích příkazů. Dokument, který předložila Finanční správa o zajišťovacích příkazech poslancům na pátečním jednání, má totiž jen tři strany a podle Votavy je stručný.

Audit činnosti Finanční správy nebude

Neprošel ani návrh Mikuláše Ferjenčíka, který chtěl, aby výbor požádal ministerstvo financí a Finanční správu, aby společně s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) a Komorou daňových poplatníků připravilo audit všech činností Finanční správy, zejména při používání zajišťovacích příkazů nebo motivaci úředníků.

K tématu

Frekvence použití tohoto nástroje, která byla zavedena v roce 2010, výrazně vzrostla v letech 2014 až 2018. V té době Finanční správu vedl Martin Janeček a ministerstvo financí, až do půlky roku 2017, dnešní premiér Andrej Babiš (ANO). V roce 2019 počet zajišťovacích příkazů zase klesl. Zatímco v roce 2015 vydala Finanční správa 1 605 zajišťovacích příkazů, za loňský rok už to bylo jen 760 příkazů.

„Tento nástroj musí být využíván v souladu se zákonem i judikaturou Nejvyššího správního soudu, což se děje. Výrazně jich ubylo, je tam pokles,“ odpověděla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz CNN Prima NEWS, zda je žádoucí, aby počet zajišťovacích příkazů ve srovnání s roky 2014 až 2018 klesal.

Tagy: Alena Schillerová Mikuláš Ferjenčík Poslanecká sněmovna Finanční správa ČR Ministerstvo financí Tatjana Richterová Václav Votava
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Specifická krása. Díky lezení souzníte s přírodou, na pískovcové skály to chce odvahu

Specifická krása. Díky lezení souzníte s přírodou, na pískovcové skály to chce odvahu

Díky úspěchům lezce Adama Ondry se o sportovní lezení zajímá čím dál více lidí. Umělé lezecké stěny jsou občas přeplněné, ti zkušenější proto vyráží ven. Za „kumšt“ se dá považovat lezení na pískovcových skalách, které je o něco náročnější. Odměnou za zdolané špígry jsou nádherné výhledy a krása okolní přírody, se kterou člověk při lezení souzní.

reklama
Lidé v karanténě budou moci volit z auta pouze ve středu
Policie pátrá po ozbrojeném muži, který loupil v Chebu. Možná jde o zločince z Německa
reklama
reklama
Apokalyptické záběry z Bejrútu: Jak výbuch proměnil město v trosky

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Zemřela baletka Eva Horáková z Národního divadla, bylo jí padesát let
Derby Sparta–⁠Slavia se bude hrát 7. listopadu. Fotbalová liga má program pro 18 klubů
Další články
reklama
reklama