Hospodaření státu se v červenci zhoršilo o deset miliard korun. Zdroj: Profimedia.cz
Hospodaření českého státního rozpočtu se stále zhoršuje. Schodek se konci července prohloubil až na 205,1 miliardy korun, což posouvá smutný rekord v novodobé historii České republiky. Během sedmého letošního měsíce se deficit zvětšil o 10 miliard. Tempo zhoršování rozpočtové bilance se zpomaluje.
Pokud bychom vyloučili efekt příjmů a výdajů ve vztahu k rozpočtům Evropské unie, skončil by český státní rozpočet v červenci s deficitem ve výši 209 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu za leden až červenec tohoto roku. V průběhu sedmého měsíce se schodek prohloubil o 9,8 miliardy, což je výrazně menší přírůstek než v dubnu, květnu a červnu.
Za stejné období loňského roku skončila bilance státní kasy se schodkem necelých deseti miliard korun, v roce 2018 stát hospodařil dokonce s více než šestnáctimiliardovým přebytkem. „Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financovaných státním rozpočtem,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě k výsledkům pokladního plnění rozpočtu.
KSČM chce progresivní zdanění firem. Nepřijatelné, reaguje Schillerová
Komunisté chtějí s ANO jednat o zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob, parametry zatím neupřesnili. V praxi by šlo o progresivní zdanění firem. Návrh ale odmítá vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která to v reakci pro CNN Prima NEWS označila za nepřijatelné. Na podpoře KSČM ale závisí existence vlády ANO a ČSSD, vyjednávání o požadavku KSČM tak může být zajímavé.
Příjmy státu se meziročně propadly o 5,4 procenta, respektive o 46,2 miliardy korun. Podle ministerstva za to může především nižší růst objemu mezd a platů a také opatření na příjmové straně. Na druhé straně vzrostlo inkaso příjmů z evropských rozpočtů, a to o 26,5 procenta (17,7 miliardy korun). Z daňových příjmů došlo k největšímu, téměř třicetiprocentnímu, poklesu u korporátních daní. Výběr daně z přidané hodnoty byl meziročně nižší o 4,1 procenta, především v důsledku poklesu maloobchodních tržeb a snížení sazeb u některých druhů zboží a služeb.
Celoroční schodek? Zřejmě 400 miliard
Výdaje meziročně vzrostly o 17,1 procenta. Toto tempo růstu zůstalo podobné jako v červnu. Největší absolutní změny dosáhly sociální dávky, které se zvýšily o 48,2 miliardy korun, z čehož 22,5 miliardy připadalo na valorizaci starobních důchodů. Běžné transfery podnikatelským subjektům vzrostly o 26,9 miliardy, které byly zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus, a to v celkovém objemu bezmála 16 miliard korun. O necelých šestnáct miliard byly také vyšší neinvestiční transfery územním rozpočtům. Tyto prostředky většinou směřovaly na zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků středních a základních škol a na posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče.
Sněmovna po pěti hodinách pustila rozpočet s rekordním schodkem do druhého čtení
Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun pustila Sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Předloha odolala i opozičnímu návrhu Miroslava Kalouska (TOP 09) na vrácení vládě k přepracování. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Ve druhém čtení budou mít poslanci možnost přednášet své pozměňovací návrhy. Závěrečné schvalování se očekává v první polovině července.
Ke konci června stát hospodařil se schodkem 195,2, ke konci května 157,4 a ke konci dubna 93,8 miliardy korun. Původní plán byl udržet letošní bilanci státní kasy se schodkem nejvýše 40 miliard korun. Kvůli nástupu koronavirové pandemie vláda přestoupila už třikrát před Poslaneckou sněmovnu s návrhem na prohloubení deficitu nejprve na 200, poté na 300 a nakonec až na 500 miliard korun. „Výpadek příjmů státního rozpočtu není tak dramatický, naopak na výdajové straně stát neutrácí tak, jak si naplánoval. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS František Táborský, analytik Komerční banky.
Podle něj vláda nebude schopna ve zbývající části roku proinvestovat plánované výdaje. „Již původní verze státního rozpočtu počítala s rekordní sumou 140,2 miliardy. Aktuální navýšení investic na 171 miliard tak narazí na omezené kapacity tuzemské ekonomiky. Navíc více než dvouměsíční bezpečnostní opatření zastavila všechny plánované projekty, čemuž nepomohl ani spor municipalit s vládou ohledně financování. Jejich realizace se tak pravděpodobně přesune do příštího roku. Deficit státního rozpočtu tak podle nás skončí letos kolem 400 miliard korun,“ dodal Táborský.
