Volby do Poslanecké sněmovny si bude chtít současná vládní garnitura „zaplatit" z eráru, tvrdí ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Ministerstvo financí pracuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok, v němž počítá se schodkem ve výši 116 miliard korun. Podle ekonomů, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, je však takový plán nereálný a je třeba se připravit na mnohem větší nerovnováhu státní pokladny v nadcházejícím roce. Je si toho prý vědoma i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která připouští, že schodek se může v průběhu roku ještě prohlubovat.
Nerealističnost návrhu je asi největší výtkou, kterou ekonomové k navrženému 116miliardovému deficitu mají. „Dosažení schodku 116 miliard korun by znamenalo provedení výrazných škrtů ve státním rozpočtu, nebo by muselo dojít k výraznému zvýšení daní. Oba tyto kroky by ale byly v rozporu s dosavadní hospodářskou politikou vlády,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Podle něho lze tedy předpokládat, že rozpočtový deficit bude výrazně vyšší. „V této souvislosti bych nepodceňoval ani konání sněmovních voleb, kdy politické strany budou chtít porcovat medvěda a na odpovědné hospodaření nebudou příliš myslet,“ upozornil Křeček na důležitou souvislost plánování státních financí na příští rok.
Slovní úloha o mnoha neznámých:
— Helena Horská (@HelenaHorska) September 20, 2020
116+72+jestě neschválený Kurzarbeit (cca 2 miliardy měsíčně)+ státní pomoc po masivní 2.vlně #COVID19 + slabší oživení ekonomiky po 2.vlně ??? = 🤔
Ne méně než 212 miliard, spíš > 300 miliard#rozpočet @echo24cz @Hospodarkyhttps://t.co/kLtbtzWtCw
Konkrétnější ve svém odhadu je Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. „Pravděpodobně to nebude méně než 212 miliard korun, možná spíše více než 300,“ potvrdila CNN Prima NEWS svůj odhad, který umístila na Twitter. Horská vychází z odhadu nákladů na zrušení superhrubé mzdy (přes 70 miliard korun) a zavedení kurzarbeitu, který ale zatím není schválen. Podle Heleny Horské je však třeba počítat s dalšími dvěma miliardami měsíčně, tedy kolem 24 miliard korun za celý rok. K tomu je nutné zohlednit i pomalejší ekonomické oživení související s nástupem druhé vlny koronavirové pandemie.
Budou volby, utrácení zesílí
Podobně skeptický je k návrhu státního rozpočtu také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „Číslo 116 miliard je jen vykopnutím. Salámovou metodou se teď zřejmě bude cifra postupně navyšovat,“ řekl CNN Prima NEWS. Důvodem je podle Kovandy především to, že je deficit postaven na optimističtějším vývoji tuzemské ekonomiky v příštím roce, než s jakým počítá například Česká národní banka. „Navíc nezahrnuje výpadky příjmů, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy,“ dodal a schodek rozpočtu na rok 2021 odhaduje v rozmezí 320 až 350 miliard korun.
Český účet za druhou vlnu: Půl milionu nezaměstnaných a dvouciferný propad HDP
Jarní karanténa si dosud vyžádala ztrátu asi třiceti tisíc pracovních míst a snížení hospodářského výkonu o jedenáct procent ve druhém čtvrtletí. Je nepochybné, že česká ekonomika se začala v létě zotavovat a umazávat následky tvrdých protipandemických opatření. Ve zbytku roku mělo hospodářské oživení pokračovat. Jenže tomu může učinit přítrž rapidně se zhoršující vývoj koronavirové pandemie.
„Podle mého nemůžeme počítat ani s tím, že se nám podaří udržet schodek rozpočtu v letošním roce na 500 miliardách. Vzhledem k apetitu státu utrácet a naléhání zájmových skupin, které si ještě svou porci neutrhly, je dost možné, že schodek bude vyšší,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Připomněl také, že v příštím roce se konají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou pro Andreje Babiše zcela klíčové. „Babiš bude chtít ukazovat pozitivní trend, tudíž schodek bude v příštím roce nižší než letos. Jen zrušení superhrubé mzdy znamená 75 miliard, pokračování kurzarbeitu 30 miliard, zrušená daň z nabytí nemovitostí 15 miliard a tak dále,“ dodal.
Podle Stroukala je také nutné počítat s nižším výkonem ekonomiky a tempem růstu mezd, což znamená už do základu schodek 250 miliard, o nichž se dříve mluvilo. „Nečekám, že bude docházet k hledání úspor, spíše se posílí utrácení. Daně se také zvyšovat kvůli volbám nebudou. Schodek v roce 2021 tak touto jednoduchou matematikou bude minimálně 350 miliard,“ uzavřel Dominik Stroukal.
Že bude hospodaření státu v příštím roce pravděpodobně horší, přiznává i sama ministryně financí Alena Schillerová. „Příjmová strana je zatížena značnými nejistotami, protože nemáme dohodu na superhrubé mzdě. To je jednoznačně spojeno s dohodou o rozpočtu, tyto věci nejde oddělit, je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku na rok 2021,“ uvedla Schillerová pro Českou televizi, která na první návrh státního rozpočtu upozornila. V návrhu se prý počítá se snížením investičních výdajů o 32 miliard korun. Ty jsou na letošní rok plánovány v objemu téměř 175 miliard, v příštím roce by se tedy měly snížit téměř o pětinu.
