Fronty před tuzemskými úřady práce by mohly začít rychle přibývat, pokud se česká ekonomika opět zavře. Zdroj: Profimedia.cz
Jarní karanténa si dosud vyžádala ztrátu asi třiceti tisíc pracovních míst a snížení hospodářského výkonu o jedenáct procent ve druhém čtvrtletí. Je nepochybné, že česká ekonomika se začala v létě zotavovat a umazávat následky tvrdých protipandemických opatření. Ve zbytku roku mělo hospodářské oživení pokračovat. Jenže tomu může učinit přítrž rapidně se zhoršující vývoj koronavirové pandemie.
Důsledky dalšího omezení české ekonomiky by byly naprosto katastrofální. Hrubý domácí produkt by za celý letošní rok propadl o více než deset procent, rozpočtový schodek by narostl o další stovky miliard korun. Nezaměstnanost by začala prudce růst a řada lidí by se dostávala do bezvýchodných životních situací. Takovýto scénář by mohl podle ekonomů nastat, pokud by vláda přistoupila v příštích týdnech k dalšímu uzavření podobně velké části české ekonomiky jako na jaře.
Odborníci, které redakce CNN Prima NEWS oslovila, se ale shodli, že vláda by si znovu tak tvrdá opatření dovolit neměla. „Z uvedených důvodů by bez ohledu na epidemiologickou situaci již nikdy nemělo dojít k opětovnému uzavření ekonomiky. Výhodnější by bylo izolovat rizikové skupiny obyvatel a ekonomiku nechat běžet při uplatňování přísných hygienických norem,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Analytici: Pokles HDP není tragický, problémem bude nezaměstnanost
I když česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně propadla, nejde s přihlédnutím k očekáváním trhu a vývoji v dalších zemích postižených pandemií o zcela negativní výsledek. Nejhorší má česká ekonomika za sebou a ve třetím čtvrtletí by měla již vykázat mezičtvrtletní růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
„Pro Českou republiku by to byla katastrofa. Zatímco aktuální odhady pro letošní rok hovoří o poklesu hospodářství o pět až deset procent, v případě obnovení restrikcí v rozsahu, jehož jsme byli svědky na jaře, by tento interval pro vyčíslení škod pravděpodobně nestačil,“ myslí si analytik Komerční banky Martin Gürtler s tím, že by také výrazněji vzrostla nezaměstnanost. Zdůraznil ale, že zhoršení ekonomické situace by se odvíjelo od toho, jak velká část hospodářství by byla zasažena a jak dlouho by restriktivní opatření platila. „Podnikatelé se stále nevzpamatovali z jarního nuceného uzavření svých provozoven a pokud by se situace opakovala, řada z nich by už nikdy neotevřela,“ dodal Gürtler.
Vládní programy versus obavy domácností
Poměrně pesimisticky vidí dopady druhé vlny koronavirové pandemie hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Průběh u nás může být opravdu horší než ve většině jiných zemí OECD. U podstatné části veřejnosti totiž během léta vznikl dojem, že koronavirus jsme už vlastně porazili, k čemuž ale přispěla i vláda. Ta opatření proti nákaze rozvolnila výrazněji než v řadě srovnatelných zemích,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle Kovandy nyní Česku hrozí šíření nákazy daleko rychleji, což může českou veřejnost šokovat. „To povede ke zřetelnějšímu spontánnímu lockdownu, který může vyústit i do výraznějších plošných administrativních opatření, což nakonec může způsobit hlubší propad ekonomiky, než jaký budou mít ve většině jiných zemí OECD,“ dodal.
V našem scénáři, kde počítáme s druhou vlnou, očekáváme pokles letošního HDP o 7,6 procenta
Lepší zprávy má naopak David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. „Nemyslím si, že by následky druhé vlny musely být horší než na jaře. Opatření nečekám tak striktní, nemusely by se například zavírat hranice, takže Česko by i nadále mohlo obchodovat se zahraničím. Máme zde také již nastartované podpůrné programy, jejichž trvání by se jen prodloužilo. Na druhé straně lidé asi budou méně utrácet, protože se budou obávat ztráty práce. Rovněž řada firem už vyčerpala své finanční rezervy. Tyto efekty by šly proti sobě,“ řekl CNN Prima NEWS. Podle Navrátila je pravděpodobné, že ani v případě znovuzavedení některých restrikcí by se české hospodářství za celý letošní rok nepropadlo o více než deset procent. „Pokles HDP bych viděl spíše jako jednociferný,“ dodal.
Potvrzeno: Česká ekonomika rekordně propadla. Už ale roste, tvrdí analytici
Český statistický úřad zpřesnil údaje o vývoji hrubého domácího produktu České republiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ten meziročně propadl o 11 procent, což je o 0,3 procentního bodu více než předběžný údaj ohlášený na konci července. Podle ekonomů to jen potvrzuje historicky nejhlubší pokles domácího hospodářství.
O podobné odhady se opírá také Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. „I nadále v tuto chvíli předpokládáme, že se česká ekonomika v letošním roce propadne zhruba o 6,5 procenta,“ řekl CNN Prima NEWS. „V našem scénáři, kde počítáme s druhou vlnou, očekáváme pokles letošního HDP o 7,6 procenta,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Že by se ekonomika během druhé vlny pandemie nejspíše nezhroutila, si myslí také hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Řada předstihových ukazatelů vede ekonomy k názoru, že se ekonomice daří lépe, než jsme před čtvrt rokem předpokládali,“ uvedl pro CNN Prima NEWS s tím, že poměrně dobře zafungoval především program Antivirus, jenž udržel nezaměstnanost na přijatelné úrovni.
Schodek až 600 miliard
Právě vývoj na trhu práce bude zřejmě to, čeho se Češi po nástupu druhé vlny koronavirové pandemie budou obávat. Redakcí CNN Prima NEWS oslovení ekonomové ale nepředpokládají, že by se nezaměstnanost rychle vyhoupla do rekordních výšin. „Počet lidí bez práce by se patrně oproti scénáři s jedinou vlnou pandemie zvýšil, ale míra nezaměstnanosti by podle našich odhadů kulminovala kolem 6,5 až 6,7 procenta ve druhé polovině příštího roku,“ dodala Helena Horská. To by znamenalo dalších asi 140 tisíc lidí bez práce. Průměrný odhad celkového počtu nezaměstnaných se blíží k půl milionu osob. Více by to pravděpodobně nebylo, a to díky předchozímu vývoji na tuzemském trhu práce, kde ještě v únoru firmy marně hledaly pracovní sílu.
Nepoměrně větší zátěž by opakovaný lockdown představoval pro státní rozpočet. Ale i zde by záleželo na rozsahu a trvání protiepidemických opatření a na tom, jak masivní pomoc by vláda ekonomice poskytla. Štěpán Křeček hovoří o „dalších stovkách miliard korun“, o něž by se rozpočtový schodek v letošním roce prohloubil, Lukáš Kovanda připouští, že by se deficit mohl dostat až k 600 miliard „v krajním případě“. Celkově jsou však analytici ve svých odhadech optimističtější než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která v červnu vydala odhad hospodářských následků případné druhé vlny pandemie, v němž pro Česko předpověděla pokles HDP o více než třináct procent. Česká republika by podle OECD vyšla z druhé vlny pandemie jako čtvrtá nejpostiženější země v rámci této organizace.
