Rušení státních svátků? Nejvíce je redukovali komunisté. Historik zmínil i současný paradox
Česko má s rušením státních svátků již bohaté zkušenosti, a to především z období socialismu, kdy komunistickému režimu vadily především křesťansky založené tradice. Upozorňují na to historici z Akademie věd Jaroslav Šebek a Jiří Kocian. Úvahy vzešly z inspirace Dánskem – to kalendář o jeden svátek omezilo z důvodu úspor ve státním rozpočtu.
České země mají s rušením volných dnů již bohatou tradici. „Největší redukce státních svátků jako volných dní proběhla na začátku 50. let, kdy byl odůvodněn potřebou budovatelského úsilí republiky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
ČTĚTE TAKÉ: Zrušit 17. listopad, nebo raději Svátek práce? Podívejte se, jak hlasovali lidé
„V době komunistického režimu byly v 50. letech zrušeny ryze církevní svátky, například s mariánskou tématikou, nebo oslavy Letnic, ale základní půdorys křesťanských svátků, tedy volno na 25. a 26. prosince (Štědrý den byl pracovním dnem) a Velikonoční pondělí, setrval. Tyto svátky zůstaly s ohledem na veřejnost zachovány, ale režim se je snažil co nejvíce vysvětlovat pouze v sekulárním duchu jako svátky jara, nebo jako svátky, kdy se máme obdarovávat dárky,“ vysvětlil Šebek.
Jeden svátek naopak přibyl a u jednoho byl změněn význam. „Jediným státním svátkem republiky československé byl jmenován 9. květen, výročí osvobození Československa sovětskou armádou. Státní svátek 28. října byl ponechán dnem pracovního klidu, nebyl však již definován jako státní svátek oslavující výročí vzniku republiky, ale jako Den znárodnění, aby oficiálně připomínal výročí 28. října 1945, kdy bylo ohlášeno znárodnění klíčových částí průmyslu, bank a pojišťoven,“ sdělil pro CNN Prima NEWS historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Jiří Kocian.
Volné soboty jako komplikace
K dalšímu rušení svátků docházelo v polovině 70. let. „Byla do velké míry reakce na zavedení volných sobot v roce 1968, kdy se ukazovalo, že tento pracovní výpadek nebude úplně snadné nahradit,“ uvedl Šebek.
Čtěte také
Relativně brzy po sametové revoluci vznikly snahy upravit i svátkové právo v souladu s probíhajícím demokratizačním úsilím. „Počet státních svátků se po roce 1989 postupně rozšiřoval, dny volna se v 90. letech vztahovaly na 5. a 6. červenec, 24. prosinec a v roce 2000 na 28. září a 17. listopad. Po roce 1989 se přesunul navíc státní svátek 9. května na den 8. května. Jako poslední státní svátek přibyl Velký pátek v roce 2016,“ vysvětlil zase Šebek.
Upozornil zároveň na paradox současných svátků. „Zajímavým fenoménem je, že ačkoli je Česká republika výrazně sekulárním státem, tak většina státních svátků má své křesťanské kořeny. Vedle ryze křesťanských svátků, jako jsou Vánoce a Velikonoce, to jsou pak tři další svátky, které souvisí rovněž s kulturní a národní identitou země, a to 5. a 6. červenec a 28. září,“ sdělil CNN Prima NEWS.
Svátky za první republiky či během okupace
S uspořádáním svátků se však musel stát potýkat hned po svém vzniku v roce 1918. Nová republika převzala stávající svátkové právo po zaniklé monarchii. Přesto to již od počátku měly některé svátky značně nahnuté.
„Vznik nového československého státu 28. října 1918, se kterým se český národ ve své převážné většině identifikoval, provázely od jeho počátků též radikální odsudky rakousko-uherské monarchie, spojené téměř automaticky s agitací proti katolické církvi, která ji symbolizovala. Odmítání katolické církve mělo zvláště v období bezprostředně po vyhlášení nového státu radikální i živelnou podobu,“ sdělil pro CNN Prima NEWS historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Jiří Kocian.
Čtěte také
Takřka po celé období první republiky tak probíhala snaha církevní svátky rušit a naopak přidat mezi dny volna výročí upálení Jana Husa 6. července. V roce 1925 stát přijal zákon o svátcích a památných dnech republiky Československé a za svátky označil 1. leden, 6. leden, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, 29. červen, 15. srpen, 1. listopad, 8. prosinec a 25. prosinec.
K masivnímu rušení svátků docházelo zejména po událostech roku 1938. „Po Mnichovské dohodě a odstoupením Sudet skončila první republika a 1. října 1938 vznikla druhá republika. Již o čtrnáct dní později vydala vláda nařízení, kterým se státní svátek 28. října 1938, který měl oslavovat dvacáté výročí vzniku Československa, stal pracovním dnem. V březnu 1939 bylo vyslyšeno volání po zdvojení velikonočních a vánočních svátků a 9. března 1939 vydala vláda nařízení, podle kterého se svátkem staly i velikonoční a svatodušní pondělí a druhý svátek vánoční,“ vysvětlil Kocian.
Po vzniku protektorátu však většina svátků v podstatě skončila. „První československý státní svátek, 28. říjen, přestal být v protektorátu státním svátkem i památným dnem po novelizaci svátkového zákona nařízením protektorátní vlády z 18. září 1939. V průběhu války se pak postupně jednotlivé konkrétní sváteční dny prohlašovaly za dny pracovní, případně byly překládány na nejbližší neděli,“ popsal historik. Tyto úpravy však po válce zanikly.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
