Pokud by se stát rozhodl přivést miliardy do státního rozpočtu rušením některých státních svátků, měl by to být buď 17. listopad, nebo Svátek práce. Myslí si to čtenáři CNN Prima NEWS, kteří o tom mohli několik dní hlasovat. Jeden státní svátek se totiž z důvodu šetření rozhodlo zrušit Dánsko a také čeští ekonomové upozorňují, že by případné zrušení dvou svátků mohlo české pokladně přinést miliardy potřebné pro mimořádnou valorizaci důchodů, kterou se snaží česká vláda omezit.
Téměř 53 procent z hlasujících čtenářů CNN Prima NEWS (podle údajů z pondělního odpoledne) by si přálo v případě nutnosti zrušit státní svátek Den boje za svobodu a demokracii, tedy připomínku událostí 17. listopadu 1989 a 1939.
ČTĚTE TAKÉ KOMENTÁŘ: Pravé peklo teprve přijde. Boj o penze míří do ulic, otěže přebírají odbory
Tento svátek přitom paradoxně patří k těm nejoslavovanějším. Především pražská Národní třída a Václavské náměstí bývají každý rok zaplněné lidmi všech generací, které vzpomínají na pád komunismu. Obvykle probíhá také řada demonstrací. Ne všem je však tento svátek zjevně po chuti.
Na druhém místě se s takřka 21 procenty umístil Svátek práce 1. května. Ten se objevoval také v úvahách některých politiků či veřejně známých osobností. Pro mnohé zůstává tento svátek symbolem komunistickému režimu. Slaví se však také v západních zemích.
Nejméně hlasů poté dostaly svátky spojené s náboženstvím. Pouze desetiny procenta obdržely například vánoční svátky či velikonoční pondělí. „Je zajímavým fenoménem, že ačkoli je Česká republika výrazně sekulárním státem, má většina státních svátků své křesťanské kořeny,“ komentoval to pro CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
Proč rušit svátky?
Zrušit jeden státní svátek se kvůli rostoucím výdajům na obranu rozhodlo v posledních dnech Dánsko, ušetří tím v přepočtu 10 miliard českých korun. Podobný krok by mohl naplnit českou kasu o potřebné peníze na standardní valorizaci důchodů.
„Zrušení jednoho svátku by české ekonomice přineslo 0,25 až 0,4 procenta HDP navíc. Zrušení dvou svátků by tak letos zvýšilo výkon celé ekonomiky nejpravděpodobněji o zhruba 48 miliard korun. Veřejné kase by to tak přineslo přibližně 18 miliard korun, což zhruba odpovídá ‚výnosu‘ veřejné kasy ze snížení červnové mimořádné valorizace,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Přestože česká vláda zatím o takovém kroku neuvažuje, například předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by si dovedla představit zrušení Svátku práce. „Dánský přístup je jistě zajímavý. Podobný návrh u nás na stole není, ale v našich podmínkách by za úvahu stálo oslavit Svátek práce příznačně právě prací. Je-li nějaký ze svátků přežitý, je to podle mě právě tento,“ sdělila Pekarová pro CNN Prima NEWS.
Nápad se líbí například bývalému politikovi a diplomatovi Michaelu Žantovskému. „V Dánsku právě zrušili jeden státní svátek. Získané prostředky zhruba 10 miliard Kč půjdou na obranu. Dánsko mělo 11 státních svátků. My máme 13. Potřebujeme-li peníze do rozpočtu, bez jednoho z nich bychom se obešli,“ napsal na Twitteru. V debatě následně dodal, že by začal Svátkem práce.
V Dánsku právě zrušili jeden státní svátek. Získané prostředky ca Kč 10 mld. půjdou na obranu. Dánsko mělo 11 státních svátků. My máme 13. Potřebujeme-li peníze do rozpočtu, bez jednoho z nich bychom se obešli. (Hejty prosím posílat správci státního rozpočtu.)
— Michael Zantovsky (@zantov) March 1, 2023
S konkrétními návrhy přišel také například právník Petr Němec. „Svátky ke zrušení po vzoru Dánska: Svátek práce, Den upálení mistra Jana Husa, Den české státnosti. Ani jeden ten den neslouží k nějaké hlubší společenské debatě či připomínce, natož aby k tomu bylo nutné volno,“ napsal.
Svátky ke zrušení po vzoru Dánska:
— Petr Němec (@SemSuchar) March 1, 2023
Svátek práce
Den upálení mistra Jana Husa
Den české státnosti
Ani jeden ten den neslouží k nějaké hlubší společenské debatě či připomínce, natož aby k tomu bylo nutné volno.
