Stav planety zcela zrcadlí úroveň vědomí lidstva! Říká autorka knihy Putování za zvířaty

Krize osobnosti

Autorkou knihy je Kamila Paličková, matka, podnikatelka a filantropka. Vybudovala síť firem a mnoha lidem by se tak mohlo zdát, že je na vrcholu a její život je perfektní. Kamila to tak ale necítila: „Kariéra, firma, lidé, kterými jsem byla obklopena, nebo i oblečení, které jsem nosila. To vše přestalo dávat smysl. Období přechodu k novému životu a vyvázání se ze závazků bylo doprovázeno sérií zdravotních problémů, neboť mé tělo mi na všech úrovních dávalo jednoznačně najevo, že žiji život, kterému již vnitřně neodpovídám. Opustila jsem všechny výkonné pozice, mnoho přátel nebo společenských a charitativních aktivit. Rozložila jsem se, abych se mohla znovu poskládat."

Navázala jsem na dětská léta, kdy mě srdce táhlo k přírodě, zvířatům, psychologii nebo otázkám o životě ve filozofii. Poslání, vyvěrající z hloubi mé duše, jsem nalezla právě ve spojení těchto témat. Jsem přesvědčena, že stav planety zcela odpovídá a zrcadlí úroveň vědomí lidstva. Je třeba zahojit traumata na individuální i kolektivní úrovni a naučit se být znovu svobodní, divocí, autentičtí, laskaví, pečující a milující sami k sobě.

Netradiční dovolená za záchranou ohrožených druhů

Rok před covidem založila projekt Redline expedition, který umožňuje netradiční fundraising a získává pomocníky pro neziskové organizace pracující s ohroženými druhy divokých zvířat ve světě tím, že nabízí netradiční dovolenou přímo v místě. Lidé se tak dostanou do přímého kontaktu se slony, lvy, nosorožci, opicemi, atd., pro mnohé se jedná o splněný sen a na druhé straně přináší kritickou pomoc. Projekt se hezky rozjel a pak rok a půl stál kvůli zákazu cestování. To období Kamila využila k napsání knihy o ochraně zvířat, ale netradiční přívětivou formou, která je určena široké veřejnosti.

Putování za zvířaty

„Kniha je cestopisem, vyprávěním o mých zážitcích z putování po afrických organizacích a rezervacích, které se věnují ochraně divokých zvířat. Mám velkou radost ze dvou výjimečných osobností, které do mé knihy zasáhly svým textem. Jejich práci dlouhodobě sleduji a obdivuji. Předmluvu napsal světoznámý egyptolog Prof. Miroslav Bárta, který o knize řekl: ‚To, že čtení textu budu muset několikrát přerušit, jsem nečekal. Nebylo to proto, že by mě kniha nebavila, právě naopak. Text a myšlenky Kamily Paličkové byly natolik pohlcující, emotivní a plné šílených příhod o tom, čeho je člověk ve vztahu ke zvířatům schopen, že jsem prostě potřeboval od čtení odejít a uspořádat si myšlenky.‘ Doslovu se ujala výjimečná a názorově odvážná kulturoložka Mgr. et Mgr. Kamila Němečková, Ph.D., zabývající se tématem nenáboženské spirituality. Celý text je doprovázen fotografiemi z navštívených míst.“

„Nákupem v předprodeji zde na mých webových stránkách bude 10 % z ceny knihy určeno organizacím, se kterými se v knize seznámíte.“

Ukázka z knihy

Boj za legalizaci obchodu s nosorožčími rohy

Proč ale Lynne a další osobnosti, které pracují s nosorožci na každodenní bázi, věří, že uvolnění obchodování je cestou k ochraně? Opírají se o zkušenosti z minulosti. V roce 1977 byl zaveden zákaz obchodu s nosorožčími rohy na mezinárodní úrovni a cena na černém trhu dramaticky vzrostla. Po celém světě přišly o život stovky tisíc nosorožců. Výjimkou byla Jihoafrická republika, která až do roku 2008 legálně povolovala obchod s rohy na domácí půdě. Zatímco populace nosorožců v okolních zemích byly decimovány, v Jihoafrické republice počty nosorožců bílých vzrostly na více než 20 000 jedinců. Úspěšné útoky pytláků se držely na dvacítce za rok, což je ve srovnání s dnešním stavem zanedbatelné číslo.

V roce 2008 se Jihoafrická republika svým plným zákazem obchodu s nosorožčími rohy přiblížila celosvětovým standardům. Cena za roh obratem vzrostla a souběžně s tím vzrostlo číslo upytlačených nosorožců na 1 000 ročně. Upytlačených zvířat by navíc jistě bylo ještě mnohem více, nebýt oddaných vlastníků. Náklady na adekvátní ochranu vypočítávají jejich majitelé na 35 000 USD ročně za jednoho nosorožce. To je také důvod, proč se od roku 2008 zhruba 100 privátních vlastníků svých nosorožců vzdalo. Zvířata tím souběžně přišla o 400 000 hektarů půdy vhodné pro život.