V Belgii narůstá napětí mezi tamními úřady a stovkami migrantů, kteří jsou v zemi nelegálně. Ti ve snaze změnit svou situaci zahájili protestní hladovku. Čtyři z nich si ve snaze upozornit na své požadavky týkající se přístupu k práci a sociálním službám zašili rty. Informovala o tom agentura Reuters.
Hladovku zahájili migranti, kteří se snaží zajistit si v Belgii legální pobyt, 23. května na dvou univerzitách a v jendom z bruselských kostelů. Rozhodnutí podle agentury AFP předcházely čtyři měsíce neúspěšného dialogu s imigračními úřady. Někteří z protestujících tvrdí, že v západoevropské zemi žijí a pracují už několik let, kdy přispívali k ekonomickému chodu Belgie. Velká většina z nich je ale původem z Alžírska či Maroka a nemají nárok na azyl, Belgie totiž tyto země považuje za bezpečné, píše AFP.
Část protestujících se rozhodla svou frustraci s belgickými úřady zdůraznit tím, že si zašila rty a přijímá pouze tekutou stravu brčkem. Podle některých odhadů se stávky účastní přes 400 migrantů. Belgický státní tajemník pro udělování azylu a migraci Sammy Mahdi jejich počet odhadl na zhruba 200.
„Začal jsem s tím, musím to dovést do konce. Riskuji život, zhubnul jsem 15 kilo. Můžu zhubnout ještě dalších 15 nebo 20 kilo, abych legalizoval svůj pobyt (v Belgii),“ řekl médiím 26letý Alžířan s tím, že do země přijel před pěti lety.
„Spíme tu jako krysy,“ uvedl Nepálec, který před pandemií pracoval v jedné z belgických restaurací jako kuchař. Agentuře Reuters si stěžoval na bolesti hlavy, břicha i celého těla. „Úřady naléhavě žádám, prosím, zpřístupněte nám práci jako ostatním. Chci platit daně, chci v tomto moderním městě vychovat své děti,“ dodal.
Belgická vláda zatím prosby migrantů nevyslyšela. Mahdi uvedl, že kabinet svůj přístup k asi 150 000 ilegálních migrantů žijících v Belgii nezmění, ale s manifestanty hodlá i nadále debatovat.
„Ve všech evropských zemích jsou pravidla pro migraci, nemůžeme povolit pobyt všem,“ uvedl mluvčí státního tajemníka a migranty vyzval, aby „nebezpečnou akci ukončili“.
Podobnou výzvu v úterý večer zveřejnili i rektoři šesti velkých frankofonních univerzit v Belgii, kteří zároveň úřady požádali, aby situaci vyřešily „za pomocí všech zákonných prostředků“. Rektorka bruselské univerzity ULB Annemie Schlausová uvedla, že ji „obzvlášť znepokojuje zdravotní stav některých hladovkářů“ a obává se, že protest bude mít „nevratné následky“. Právě v prostorách ULB manifestující migranti přespávají na matracích na zemi.