Stovky mrtvol plavou ve vodách posvátné indické řeky Gangy, další leží spálené v písku na jejích březích ve státech Uttarpradéš a Bihar. Tamní lidé se obávají, že jde o oběti covidu. Mrtví na břehu řeky společně s nepřetržitě hořícími hranicemi a krematorii, jimž dochází místo, vypovídají podle BBC o obětech, které jsou v oficiálních číslech „neviditelné“.
Indie v posledních týdnech čelí údajné druhé vlně pandemie, přičemž oficiálně zaznamenala už přes 25 milionů případů nákazy koronavirem a 275 tisíc obětí. Skutečná čísla jsou nicméně podle expertů násobně vyšší.
BBC, která hovořila s tamními reportéry, oficiálními představiteli i očitými svědky v nejvíce postižených oblastech Uttarpradéše, zjistila, že za příběhy plovoucích těl stojí zejména tři hlavní faktory: tradiční víra, chudoba a právě pandemie covidu.
Řadu mrtvol do řeky hází příbuzní
Horor v Uttarpradéši se poprvé dostal do médií 10. května, kdy řeka ve vesnici Chausa podél hranice se státem Bihar vyplavila údajně asi 150 mrtvol, ačkoliv úřady tento počet dementovaly a mluvily o 40 až 45 tělech. O den později bylo nalezeno ve stejné oblasti dalších 71 mrtvých. A další desítky a jednotky rozkládajících se těl v Ganze byly a jsou dále nalézány i v dalším blízkém okolí.
Některé z nalezených mrtvol jsou částečně spáleny, což může značit, že u nich nebyla adekvátně provedena kremace. Někteří místní se domnívají, že se hozením do řeky lidé zbavují těl svých blízkých, kteří zemřeli na covid, protože si nemohou dovolit dřevo pro pohřební hranice a protože krematoria jsou přeplněná.
Úředníci během prvních případů uvedli, že některé z pozůstatků se mohly do Gangy dostat během rutinních kremací na břehu řek, nicméně existuje velké podezření, že řada mrtvol byla do řeky hozena úmyslně. Podle některých obyvatel úřady ignorovaly jejich stížnosti ohledně zápachu těl ležících na náspech až do chvíle, kdy se informace objevily na titulcích novin.
Mrtvé děti, neprovdané dívky či oběti infekce
Celkové počty obětí jsou prakticky nezjistitelné. Hinduisté sice tradičně své zemřelé spalují, mnoho komunit však podle BBC dodržuje zvyk známý jako „Jal Pravah“, kdy mrtvoly dětí, neprovdaných dívek nebo obětí infekčních chorob či uštknutí hadem pouštějí do řeky.
Mnoho chudých si pak kremaci nemůže dovolit, a tak balí mrtvoly do bílého mušelínu a vtlačí je do vody. Někdy těla připoutají ke kamenům, aby zůstala ponořená. Ani za normálních okolností nejsou mrtvoly plovoucí v Ganze vůbec neobvyklým pohledem. Výjimečné nicméně je, když se jich objeví takový počet a na tolika místech najednou podél břehu řeky.
Spaluje se i venku, policie hlídkuje na březích
Jeden z indických novinářů pro britskou stanici uvedl, že mrtvoly jsou důkazem „obrovského rozporu mezi oficiálními čísly úmrtí na covid a skutečnými počty“. Reportér také dodal, že oficiálně zemřelo na virus v Kanpuru mezi 16. dubnem a 5. květnem 196 lidí, přičemž data ze sedmi krematorií udávají téměř osm tisíc kremací.
„Všechna elektrická krematoria jela v dubnu 24/7. A ani to dokonce nestačilo, takže správa povolila, aby byly využity ke spalování za pomocí dřeva i venkovní prostory,“ dodal. „Přijímají však pouze těla přicházející z nemocnic s certifikáty svědčícími o nemoci COVID-19, ale obrovské množství lidí umírá doma bez jakýchkoliv testů,“ vysvětlil novinář s tím, že jejich rodiny vezmou těla na okraj města nebo do sousedních oblastí. Když ale nenajdou dřevo nebo místo ke spálení, prostě je pohřbí v korytě řeky.
Ačkoliv státní správa již zakázala „Jal Pravah“, hlídkuje na břehu řeky a nabídla prostředky chudým rodinám, které si nemohou dovolit kremaci, nadále policie na mnoha místech vytahuje z řeky další a další mrtvoly. Ty mohou na hladinu vyplouvat rovněž z již dříve vykopaných mělkých hrobů nebo v případě nedostatečného připevnění ke kamenům v řece.
Ganga, která pramení v Himalájích, je jednou z nejdelších řek na světě. Hinduisté ji považují za posvátnou a věří, že koupání v ní očistí jejich hříchy. Vodu rovněž používají k náboženským rituálům.
