Ilustrační fotografie: Diabetik si píchá inzulin. Zdroj: pixabay.com
Během pandemie ubylo v ordinacích diabetologů až 30 procent pacientů. Z velké části kvůli strachu z nákazy. Lékaři ale ubezpečují, že ordinace jsou bezpečné a díky osobní kontrole dokážou včas odhalit zhoršení nemoci a zakročit. Odkládání návštěv je podle nich větším rizikem než koronavirus. Řada pacientů „bez dozoru“ především kvůli nedostatku pohybu během lockdownu přibrala osm a více kilogramů.
„Jednoznačně pozorujeme, že na kontroly chodí mnohem méně pacientů, odhadem o 20 až 30 procent. Většinou se jedná o starší pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří se obecně bojí chodit kamkoli, tím spíš do nemocnic,“ uvedl přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík. Podle něj se přitom lidé nemají čeho obávat, protože nemocnice dodržují přísná hygienická opatření.
Osobní kontroly považuje za nenahraditelné. „Telefonické konzultace a e-recepty nám pomohly zvládnout první vlnu pandemie, ale bez fyzického setkání například neodhalím oděrky na nohách, které mohou vést k ‚diabetické noze‘, nebo nemohu pacientovi natočit EKG a zachytit počínající infarkt. Obávám se, že jakmile dojde k uvolnění restrikcí, přijde vlna pacientů s těmito komplikacemi,“ dodal profesor Haluzík.
Kvůli covidové „masáži“ zanedbání svého chronického stavu
Pacienti podle něj podléhají neustálé „masáži“ o nebezpečí covidu a zanedbávají svůj vlastní chronický stav. „Přestože mají problémy, potlačují je v sobě a raději si řeknou, že ještě tři měsíce vydrží, a nejdou ani na procházku do parku. Myšlenkově úplně vypouští možné důsledky cukrovky i dalších chronických nemocí, vše proto, aby se nenakazili covidem,“ popsal diabetolog.
Vládní restrikce se na stavu diabetiků výrazně podepisují. „Z našich dat vyplývá, že přibírají hodně na hmotnosti a jejich hodnoty krevního cukru se horší. Pacienti omezili pohyb a zhoršila se jejich životospráva, hůř jsou na tom také psychicky, protože se bojí a jsou ve stresu,“ vysvětlil Haluzík.
„Většina pacientů už navíc nějakou nadváhu měla, někteří přibrali i osm a více kilo, což už je opravdu velký nárůst,“ vysvětluje. Tloustnutí je přitom pro diabetiky 2. typu kromě zhoršení cukrovky spojeno například s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt nebo cévní mozková příhoda. Špatně léčená cukrovka také způsobuje potíže s ledvinami nebo zrakem.
V Česku je přes milion diabetiků
Nasazení moderních léků pomáhajících pacientovi držet cukrovku pod kontrolo však není možné bez předchozí osobní návštěvy lékaře. Takzvané glifloziny, které diabetikům snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování přebytečného cukru v moči, nemůže lékař předepsat nemocnému napoprvé on-line.
„Při nasazení těchto léků pacienti obvykle hubnou, a to je více motivuje, aby se sami přičinili a hmotnost udrželi,“ uvedl Haluzík s tím, že zmíněné glifloziny neléčí pouze cukrovku, ale u diabetiků brání i vzniku srdečního selhání, 30 až 40 procent lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku.
V České republice je více než milion diabetiků a jejich počet stále roste. Za posledních třicet let se počet nemocných ztrojnásobil a podle odborníků jich v příštích deseti letech přibude dalších 250 až 300 tisíc. Naprostá většina pacientů trpí cukrovkou 2. typu.
Nutno dodat, že pacienti s diabetem patří do rizikové skupiny lidí, kteří mohou mít při nákaze COVID-19 závažnější příznaky i průběh onemocnění, píše Česká diabetologická společnost. Je to dáno zejména tím, že lidé s cukrovkou často trpí nadváhou a s ní spojenými dalšími onemocněními.
