Z Bruntova ledového šelfu v Antarktidě se v neděli odlomil kus ledovce o velikosti Londýna. Trhliny výzkumníci evidovali již řadu let, odlomení proto očekávali. K situaci podle nich nedošlo v důsledku klimatických změn.
Vědci z Britské antarktické služby (BAS) si všímali trhlin v ledovci již deset let, za poslední dva roky však došlo ke dvěma základním zlomům. Utržený kus má rozlohu zhruba 1 550 kilometrů čtverečních, a je tak podobně veliký jako celý Londýn. Výzkumná stanice britské služby Halley, která se na šelfu nachází, je v bezpečí.
„Tato událost je součástí přirozeného chování Bruntova ledového šelfu. Nesouvisí se změnou klimatu. Naše vědecké a operační týmy pokračují v monitorování ledového šelfu v reálném čase, aby zajistily jeho bezpečnost a zachovaly poskytování vědeckých poznatků, které na Halley provádíme," uvedl podle CNN v tiskové zprávě profesor Dominic Hodgson, glaciolog z BAS.
Tání přichází uprostřed rekordně nízkého rozsahu mořského ledu v Antarktidě, kde je léto. „Ačkoli pokles rozlohy ledu je v tomto ročním období vždy strmý, letos byl neobvykle rychlý,“ uvedli vědci z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu na začátku ledna. „Na konci prosince byla rozloha antarktického mořského ledu nejnižší za 45 let satelitních záznamů,“ doplnili.
Vědci z datového centra tvrdí, že nízký stav mořského ledu byl částečně způsoben rozsáhlým pásmem vyšších teplot vzduchu, než je obvyklé. V listopadu a prosinci se vyšplhaly až o 2 °C nad průměr. Úbytek podle nich urychlil také silný vítr.
Antarktida zažila v posledních několika desetiletích kolotoč v rozsahu mořského ledu, který kolísal od rekordních maxim po rekordní minima. Na rozdíl od Arktidy, kde se podle vědců dopady klimatických změn zrychlují, je rozsah mořského ledu v Antarktidě velmi proměnlivý. „Existuje souvislost mezi tím, co se děje v Antarktidě, a obecným trendem oteplování ve zbytku světa, ale liší se od toho, co vidíme u horských ledovců, a od toho, co vidíme v Arktidě,“ dodal pro CNN Ted Scambos, glaciolog z Coloradské univerzity v Boulderu.