Kvůli koronavirovým mutacím budou vakcíny do roka neúčinné. Této tezi věří dvě třetiny lékařských odborníků. Vyplývá to z nového průzkumu sdružení People's Vaccine Alliance, kterého se zúčastnilo 77 vědců z 28 zemí.
Podle studie si přibližně 66 procent epidemiologů, virologů a specialistů na infekční onemocnění myslí, že během dvanácti měsíců virus zmutuje do takové míry, že vakcíny první generace budou zbytečné, uvádí web Daily Mail.
Vakcína od AstraZenecy dostala nový název. Není na tom nic divného, říká Hořejší
Vakcína proti covidu od švédsko-britské firmy AstraZeneca se nově jmenuje Vaxzevria. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) změnila název na základě žádosti výrobce. Podle imunologa Václava Hořejšího se EMA nesnaží schovat nejasnosti, které očkování touto látkou doprovází. „Stejně se ví, od jaké firmy očkovací látka pochází,“ prohlásil Hořejší ve vysílání CNN Prima NEWS.
Z této skupiny téměř pětina věří, že k tomu dojde už do šesti měsíců, podle jedné třetiny tato situace nastane za tři čtvrtě roku. Dalších 18,2 procenta si myslí, že do dvou let koronavirus zmutuje do té míry, že vakcíny již nebudou schopny lidi ochránit. Jen necelých osm procent odborníků uvedlo, že mutace na účinnost vakcín nebudou mít žádný vliv.
„Každý den vznikají nové mutace. Někdy najdou mezeru, díky které jsou lepší než jejich předchůdkyně. Tyto varianty by se mohly přenášet snáz a potenciálně se vyhnout imunitní odpovědi,“ sdělil webu The Guardian docent epidemiologie na Yale University Gregg Gonsalves. „Pokud nebudeme očkovat svět, necháme hřiště otevřené dalším a dalším mutacím, které by mohly chrlit varianty, jež by mohly překonat současné vakcíny a vynutit si posilovací očkovací dávky,“ dodal.
Účinnější vakcíny proti mutacím vyjdou mnohem dráž
Výrobci vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna používají technologii mRNA (obsahující genetickou informaci viru, pozn. red.) a jejich produkty lze během několika týdnů nebo měsíců upravit tak, aby byly účinné i vůči novým mutacím. Tyto očkovací dávky jsou ale mnohem dražší a náročné na skladování.
Problémem je také nerovnoměrnost očkování z celosvětového hlediska. Bohaté země jako Spojené státy nebo Velká Británie aplikovaly nejméně jednu dávku vakcíny již více než čtvrtině populace a zajistily si stovky milionů dodávek. Naproti tomu Jihoafrická republika a Thajsko například neproočkovaly zatím ani jedno procento populace. Některé země ještě neaplikovaly ani první dávky.