Svatoslav budil hrůzu už jako dítě. Sestře polil prsa kyselinou, pak rozpoutal vražedné běsnění
Výběr redakce
Ve stínu předválečných událostí, kdy Československo v atmosféře Mnichovské dohody ztrácelo půdu pod nohama a republika se bez boje ocitla v sevření nacistické hrozby, se do bažin dějin propadl i jeden mimořádně odporný kriminální příběh. Příběh Svatoslava Štěpánka, muže, který patří mezi první sériové vrahy samostatného Československa. Rozebírá ho další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
Štěpánek, ročník 1911, vyrůstal navenek v dobrých poměrech. „Narodil se do rodiny chemického inženýra z cukrovaru a učitelky v mateřské škole. Jenže klidné rodinné zázemí mělo trhliny, otec zemřel, a matka Julie na nejmladšího syna přenesla veškerou lásku i ochranu. A právě to se později ukázalo jako fatální: Díky pověsti slušné rodiny se mladý Svatoslav dlouho vyhýbal podezření a matka mu v klíčových chvílích poskytovala alibi i krytí,“ popisuje Václav Janata.
Hlasy zločinu
Krimi videopodcast HLASY ZLOČINU se zaměřuje na největší kriminalistické kauzy v českých dějinách. Své síly při přípravě projektu spojili dlouholetý reportér a editor Krimi zpráv Václav Janata a vedoucí publicistiky CNN Prima NEWS Jakub Kvasnička, jenž zpovídal nejznámější figury českého podsvětí.
„Už jako dítě přitom budil hrůzu,“ pokračuje Jakub Kvasnička. „V okolí se vědělo, že je divný, týral a zabíjel zvířata, pozoroval hrobníka při práci, ve škole byl neoblíbený, kradl a postupně přidával otevřenou agresi. Sadistické sklony se projevily i doma: Jednou polil své sestře ve spánku prsa kyselinou, a matka to omlouvala jako nešťastnou náhodu. V páté třídě navíc v afektu pobodal spolužáka. Rodina přesto odmítala přijmout realitu – a odbornou pomoc, která mohla přijít včas, nechala vyšumět,“ dodává Kvasnička.
ČTĚTE TAKÉ: Tragická smrt slovenské hvězdy: Měla jet až 180 km/h. Záchranáři nic podobného neviděli
Klíčový moment přišel na jaře 1936, když matka odjela na Slovensko za dcerou a její nepřítomnost se protáhla kvůli nemoci a operaci. Štěpánek byl poprvé delší dobu bez dohledu a rozpoutal sérii vražedných útoků. V lednu 1936 postřelil třináctiletou Růženu Jebavou, o třináct dní později napadl Zdeňku Drobnou, kterou chtěl podle všeho dokončit připravenou sekerou. Pátého dubna 1936: Zmizela čtyřicetiletá mlékařka Františka Třísková, která mimo jiné zavážela mléko i ke Štěpánkovým.
Motivem byla sexuálně-sadistická fascinace ženskými ňadry
„Podle policejního spisu ji střelil flobertkou do hlavy, a když ještě žila, ubil ji sekerou. Následovala hrůzná fáze zohavení, rozřezání těla, zakopání ostatků na zahradě, a především motiv, který se v případu vrací jako temná osa: Chorobná, sexuálně-sadistická fascinace ženskými ňadry. Cynismus pachatele dokresluje i věta, kterou měl pronést k dceři zavražděné: Už víte něco o mamince? Ne? Však se s ní brzy shledáte!“ popisuje Janata.
Druhá vražda přišla 17. května 1936, obětí se stala dvacetiletá sestřenice Jiřina Šťastná, která mu nosila obědy v době, kdy byla matka stále pryč. Rodina ji přitom varovala, aby jen položila tašku přede dveře a nevstupovala dovnitř. Marně. Štěpánek ji střelil do oka, bodl do srdce a tělo přenesl do vany v prádelně.
Čtěte také
Následné policejní vyšetřování pak odhalilo ještě další děsivé dno. Policisté v domě narazili na stopy vedoucí k dávné vraždě pětiletého Bedřicha Brožovského, který se před lety u Štěpánkových „ztratil“.
Kdo byl Štěpánek? Proč ho maminka tak úzkostlivě chránila? Jaký trest dostal? A co o svých činech říkal? Sledujte další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU, který najdete v úvodním videu tohoto článku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jeden z nejbrutálnějších případů Hlasů zločinu. Vrah číšníka Ondry unikal dlouhých 13 let
