Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO
Švédsko a Finsko ve středu učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.
Фінляндія і Швеція подали заявки на вступ у НАТОhttps://t.co/EmqHZYtXVB pic.twitter.com/YXpeK3wwFJ
— Європейська правда / European Pravda (@EuropeanPravda) May 18, 2022
Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ukrajinci by chtěli zpět i Krym, Zelenskyj lavíruje. Pošle Kyjev ruský most ke dnu?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud má Rusko zájem vyjednat mír, musí přistoupit na vrácení území, které Ukrajina ovládala v minulosti. Nejde pouze o předválečné oblasti, ale i například poloostrov Krym, který Rusové násilně anektovali v roce 2014. Později svá prohlášení krotil, ale myšlenka již je ve vzduchu. Ve hře také je, že by Ukrajinci mohli zničit Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem v Kerčské úžině.
Například Kanada vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. „Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme náš úkol rychle,“ napsala zase na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.
„Těším se, až přivítáme Finsko a Švédsko do naší rodiny NATO,“ napsal britský premiér Boris Johnson. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský označil zájem o vstup severských zemí do aliance za historický milník. „Česko bude vnitrostátně usilovat o co nejrychlejší dokončení ratifikačního procesu jejich přistoupení,“ dodal.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že přístup obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. „To, že jdou Švédsko a Finsko ruku v ruce, je jejich síla,“ řekla švédské agentuře TT.
Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg v středu ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.
Švédsko a Finsko se budou muset kromě závazku ke kolektivní obraně přidat k financování rozpočtu aliance, který činí asi 2,5 miliardy dolarů ročně (necelých 59 miliard korun).
