Ukrajinci by chtěli zpět i Krym, Zelenskyj lavíruje. Pošle Kyjev ruský most ke dnu?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud má Rusko zájem vyjednat mír, musí přistoupit na vrácení území, které Ukrajina ovládala v minulosti. Nejde pouze o předválečné oblasti, ale i například poloostrov Krym, který Rusové násilně anektovali v roce 2014. Později svá prohlášení krotil, ale myšlenka již je ve vzduchu. Ve hře také je, že by Ukrajinci mohli zničit Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem v Kerčské úžině.

I přes zničená města, stovky mrtvých vojáků a civilistů a uprchlickou krizi se zdá, že Ukrajincům se jejich odpor proti ruské invazi v rámci možností daří. Povedlo se jim odrazit ofenzivu u Kyjeva, Černigova a naposledy i u Charkova. Rusové po prvotních velkohubých prohlášeních po zhruba dvou měsících válčení ohlásili, že usilují o východní část Ukrajiny, tedy o Donbas, kde je podporují dvojice separatistických republik – Doněcká a Luhanská.

Úspěchy ukrajinských obránců vlily novou krev do žil nejen dalším ukrajinským vojákům či dobrovolníkům, ale i politické reprezentaci země. V prvních dnech a týdnech války by vzali zavděk, kdyby se Rusové vedení prezidentem Vladimirem Putinem stáhli zpět na území, které doposud léta ovládali, tedy na Krym či separatistickou část Donbasu. Nyní však začínají hlasitě hovořit o tom, že by Rusy z těchto míst chtěli zcela vytlačit.

„Doufáme, že Krym bude součástí Ukrajiny,“ prohlásil na dálku během londýnského summitu pořádaném deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doplnil, že hlavním cílem jeho země je „obnovit územní integritu včetně Krymu“. „Neustupujeme. Vítězství bude naše,“ nechal se slyšet.

O několik dní později svá slova mírnil a Krym nezmínil. „Abychom zastavili válku mezi Ruskem a Ukrajinou, odrazovým krokem by měl být návrat do situace z 23. února,“ řekla ukrajinská hlava státu pro BBC s odkazem na začátek invaze (24. února – pozn. red.). Podle britského média to znamená, že o Krym se Ukrajinci pod Zelenského vedením nakonec znovu pokoušet nebudou.

Kuleba: Vítězství znamená osvobození dalších území

Krym by znovu v ukrajinském držení jistě rád viděl i ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že v prvních měsících války by pro Ukrajinu bylo vítězstvím, kdyby se Rusové stáhli na území z doby před 24. únorem, potažmo kdyby zaplatili válečné reparace. Dnes je podle něj ovšem ukrajinská situace příznivější.

„Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, tak samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území,“ zmínil šéf ukrajinské diplomacie a později v této souvislosti zmínil i samotný Krym. Myslí si totiž, že západní mocnosti by Ukrajinu podporovaly i v okamžiku, kdy by podnikla ofenzivu na poloostrov.

Šándor: Osvobození Krymu si neumím představit

K možnému osvobození Krymu je velmi skeptický bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor. „Neumím si to představit, protože by to pro Rusko bylo absolutní fiasko. To by Putin jednak nemohl ustát a zároveň by Rusové použili brutální sílu, aby se to nestalo,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podobně hovoří i reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, který aktuálně na Ukrajině působí. „Návrat před 24. únor možná není až tak nereálný, i když by si to vyžádalo značné úsilí, materiální zdroje a velké ztráty na obou dvou stranách. Dobytí Krymu je však situace, kterou si nedovedu představit,“ souhlasil.

Zničí Ukrajina Krymský most?

Rusko Krym anektovalo v roce 2014 po turbulentních událostech na Ukrajině. Lidé a opozice se tehdy postavili proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, kterého z funkce a nakonec i z Ukrajiny vyhnali. Pro revoluci se vžilo označení Majdan podle náměstí v Kyjevě, kde probíhaly nejtužší protesty. Změna režimu si vyžádala přes sto mrtvých a tisíce zraněných.

Putin využil situace a Krym bleskově obsadil. Místní lidé v referendu následně odhlasovali, že chtějí být pod ruskou nadvládou, ale je otázka, do jaké míry bylo hlasování legitimní. Ve stejný čas se v Doněcku a Luhansku vzbouřili proruští separatisté, kteří začali bojovat s ukrajinskými vládními silami.

Putin mezi Krymem a pevninským Ruskem začal budovat velký most, který vedl nad Kerčskou úžinou. Chtěl tak propojit nově nabyté území se samotným Ruskem. Most byl v prosinci 2019 skutečně otevřen, když po něm ve vlaku slavnostně přejel sám Putin.

Dnes se ovšem hovoří o tom, že Ukrajina by most, který se stal symbolem ruské anexe Krymu, mohla zničit. „Pokud bychom tu možnost měli, už bychom to udělali. Pokud se objeví příležitost, půjdeme do toho,“ nechal se slyšet ukrajinský tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
16:52

Itálie ode dneška bez ruského plynu

16:12

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska z Lymanu pouze přesunuje na výhodnější pozice

15:46

Řekněte jim, že je lepší být v našem zajetí než v ruské armádě, komentuje ukrajinská armáda nepřítelovu mobilizaci

15:07

U vjezdu do Lymanu vlaje ukrajinská vlajka vztyčená ukrajinskými vojáky

Čekání je u konce. Krejčíková má po delší době na dosah titul, zvládla dlouhý thriller

Barbora Krejčíková si po téměř devíti měsících zahraje o titul na WTA Tour. Šestadvacetiletá tenistka otočila v estonském Tallinnu více než tříhodinový duel proti druhé nasazené Švýcarce Belindě Bencicové a po vítězství 6:7, 7:6 a 6:2 je dál ve hře o první triumf v sezoně. V nedělním finále vyzve domácí Anett Kontaveitovou, nebo její krajanku Kaiu Kanepiovou.

Nejsem připraven zabíjet. Ruský rapper raději spáchal sebevraždu, než aby válčil

Sedmadvacetiletý ruský rapper Walkie spáchal sebevraždu, aby nemusel na frontu. Umělec – vlastním jménem Ivan Vitalijevič Petunin – se tím vzepřel mobilizaci vyhlášené prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho tělo našla policie poblíž výškové budovy v Krasnodaru. Předtím na sociálních sítích zveřejnil vzkaz na rozloučenou, ve kterém veřejnosti sdělil, že nemá právo nikoho zabíjet pro jakékoliv ideály.

Živě
ON-LINE: Ukrajina hlásí úspěch na jihu. Zničila tanky, plamenometný systém i vrtulník

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili také zástupci těchto okupovaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítají. Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Na frontě hlásí vojáci obránců další úspěch, na jihu prý zničili ruský plamenometný systém, tři tanky, vrtulník a další techniku. Ukrajinská armáda podle prvotních informací serveru Medusa získala zpět pod kontrolu město Lyman.

GLOSA: Smrkáte? Jasně, přistupte v metru ještě blíž aneb Covid nás vyškolil pořád málo

Smrkáte a prskáte? Jasně, přistupte, budeme smrkat a prskat spolu. I takhle vypadá cesta pražskou MHD na startu chřipkové a covidové sezóny. Metro plné sobeckých cestujících bez respirátorů, kteří zjevně čekají, až bude vybrán nový primátor. Zdá se totiž, že mnozí Češi asi nejsou schopni sami bez nařízení politiků vyhodnotit, zda je v jejich zájmu ochranu nosu a úst nosit.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Převaděč u Břeclavi ujížděl policii. Vůz s migranty naboural, zraněno je 21 lidí včetně dětí

Aktualizováno

Převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 migrantů ze Sýrie, v sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi poté, co se snažil ujet policejní hlídce. Dodávka narazila do zaparkovaných aut a do domu, zranilo se 21 lidí, z toho šest těžce a 15 středně těžce a lehce. Bylo mezi nimi i pět děti. Uvedla to mluvčí záchranářů Michaela Bothová.

Záběry z boje: Dron rozmetal oddíl Rusů. Nechoďte po zoraných polích, vzkázali Ukrajinci

Ukrajinská brigáda Sil teritoriální obrany (TDF) u Dněpru poslala ruským okupantům třaskavý vzkaz. Ve spolupráci s členy speciálních operací (SOF) rozmetali za pomoci granátu svrženého z dronu skupinku ruských vojáků, kteří postupovali válečnou zónou přes jedno z tamních polí. Záběry nepřátelských ozbrojenců, značně otřesených výbuchem, sdílely TDF na svém oficiálním Twitterovém účtu. Zároveň si neodpustili na jejich adresu škodolibě zavtipkovat.

Skandál v Chile. Fanoušci slavili výročí stadionu, ten se jim „odvděčil“ kolapsem

Byl to vskutku netradiční trénink chilského fotbalového týmu Colo-Colo. Na stadion Montumental v hlavním městě Santiago dorazily desetitisíce fanoušků, ačkoliv se nehrál žádný zápas. Chtěly totiž oslavit fakt, že jejich domácí stánek byl postaven před 33 lety a k tomu se chystá velké utkání. Stadion ale při výročí podporovatele nepotěšil – jeho vrchní část se na diváky zřítila a několik z nich zranila.

Meghan rozzuřila titulka s její fotkou. Rasismus, obvinila časopis kvůli známé písni

Vévodkyně Meghan vzbudila řadu kontroverzí. Vůbec nejcitlivější bylo nařčení královské rodiny z rasismu. A nyní se opět zdá, že je toto téma pro bývalou herečku opravdu zásadní. Nová kniha s názvem Courtiers odhaluje, že manželka prince Harryho měla být pohoršena i další skutečností. Obálka časopisu Vanity Fair z roku 2017 byla podle ní rasistická, informují zahraniční weby.

Domácí zpravodajství

Tři měsíce poté. Jak si stojí České Švýcarsko? Turisté opět mohou vyrazit na Pravčickou bránu

V národním parku České Švýcarsko, kde 24. července vypukl rozsáhlý lesní požár, v sobotu skončil noční zákaz vstupu a otevřela se cesta ze Hřenska na turisty vyhledávanou Pravčickou bránu. Kromě toho se mohou výletníci vypravit také na Malou Pravčickou bránu z Mezní Louky přes vrch Větrovec. Z oblíbených cílů zůstanou nepřístupné soutěsky řeky Kamenice a Gabrielina stezka. Nadále také platí zákaz vstupu na požářiště. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Boj o Hrad řečí peněz: Limit 40 milionů plánují vyčerpat pouze dva ohlášení kandidáti

Využít celý čtyřicetimilionový limit na prezidentskou kampaň v tuto chvíli plánují pouze generál Petr Pavel a bývalá rektorka Danuše Nerudová. Další potvrzení kandidáti počítají s výdaji ve výši řádově milionů korun. Podnikatel Karel Janeček chce peníze na kampaň uvolňovat podle vývoje situace. Prezidentští kandidáti to uvedli v anketě ČTK.