Válka na Ukrajině (17.5.2022 9:00)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud má Rusko zájem vyjednat mír, musí přistoupit na vrácení území, které Ukrajina ovládala v minulosti. Nejde pouze o předválečné oblasti, ale i například poloostrov Krym, který Rusové násilně anektovali v roce 2014. Později svá prohlášení krotil, ale myšlenka již je ve vzduchu. Ve hře také je, že by Ukrajinci mohli zničit Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem v Kerčské úžině.
I přes zničená města, stovky mrtvých vojáků a civilistů a uprchlickou krizi se zdá, že Ukrajincům se jejich odpor proti ruské invazi v rámci možností daří. Povedlo se jim odrazit ofenzivu u Kyjeva, Černigova a naposledy i u Charkova. Rusové po prvotních velkohubých prohlášeních po zhruba dvou měsících válčení ohlásili, že usilují o východní část Ukrajiny, tedy o Donbas, kde je podporují dvojice separatistických republik – Doněcká a Luhanská.
Úspěchy ukrajinských obránců vlily novou krev do žil nejen dalším ukrajinským vojákům či dobrovolníkům, ale i politické reprezentaci země. V prvních dnech a týdnech války by vzali zavděk, kdyby se Rusové vedení prezidentem Vladimirem Putinem stáhli zpět na území, které doposud léta ovládali, tedy na Krym či separatistickou část Donbasu. Nyní však začínají hlasitě hovořit o tom, že by Rusy z těchto míst chtěli zcela vytlačit.
„Doufáme, že Krym bude součástí Ukrajiny,“ prohlásil na dálku během londýnského summitu pořádaném deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doplnil, že hlavním cílem jeho země je „obnovit územní integritu včetně Krymu“. „Neustupujeme. Vítězství bude naše,“ nechal se slyšet.
O několik dní později svá slova mírnil a Krym nezmínil. „Abychom zastavili válku mezi Ruskem a Ukrajinou, odrazovým krokem by měl být návrat do situace z 23. února,“ řekla ukrajinská hlava státu pro BBC s odkazem na začátek invaze (24. února – pozn. red.). Podle britského média to znamená, že o Krym se Ukrajinci pod Zelenského vedením nakonec znovu pokoušet nebudou.
Kuleba: Vítězství znamená osvobození dalších území
Krym by znovu v ukrajinském držení jistě rád viděl i ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že v prvních měsících války by pro Ukrajinu bylo vítězstvím, kdyby se Rusové stáhli na území z doby před 24. únorem, potažmo kdyby zaplatili válečné reparace. Dnes je podle něj ovšem ukrajinská situace příznivější.
Válka na Ukrajině
„Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, tak samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území,“ zmínil šéf ukrajinské diplomacie a později v této souvislosti zmínil i samotný Krym. Myslí si totiž, že západní mocnosti by Ukrajinu podporovaly i v okamžiku, kdy by podnikla ofenzivu na poloostrov.
Šándor: Osvobození Krymu si neumím představit
K možnému osvobození Krymu je velmi skeptický bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor. „Neumím si to představit, protože by to pro Rusko bylo absolutní fiasko. To by Putin jednak nemohl ustát a zároveň by Rusové použili brutální sílu, aby se to nestalo,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podobně hovoří i reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, který aktuálně na Ukrajině působí. „Návrat před 24. únor možná není až tak nereálný, i když by si to vyžádalo značné úsilí, materiální zdroje a velké ztráty na obou dvou stranách. Dobytí Krymu je však situace, kterou si nedovedu představit,“ souhlasil.
Zničí Ukrajina Krymský most?
Rusko Krym anektovalo v roce 2014 po turbulentních událostech na Ukrajině. Lidé a opozice se tehdy postavili proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, kterého z funkce a nakonec i z Ukrajiny vyhnali. Pro revoluci se vžilo označení Majdan podle náměstí v Kyjevě, kde probíhaly nejtužší protesty. Změna režimu si vyžádala přes sto mrtvých a tisíce zraněných.
Putin využil situace a Krym bleskově obsadil. Místní lidé v referendu následně odhlasovali, že chtějí být pod ruskou nadvládou, ale je otázka, do jaké míry bylo hlasování legitimní. Ve stejný čas se v Doněcku a Luhansku vzbouřili proruští separatisté, kteří začali bojovat s ukrajinskými vládními silami.
Putin mezi Krymem a pevninským Ruskem začal budovat velký most, který vedl nad Kerčskou úžinou. Chtěl tak propojit nově nabyté území se samotným Ruskem. Most byl v prosinci 2019 skutečně otevřen, když po něm ve vlaku slavnostně přejel sám Putin.
Dnes se ovšem hovoří o tom, že Ukrajina by most, který se stal symbolem ruské anexe Krymu, mohla zničit. „Pokud bychom tu možnost měli, už bychom to udělali. Pokud se objeví příležitost, půjdeme do toho,“ nechal se slyšet ukrajinský tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov.
