Poslední roky se Evropa a celý svět potýkají s extrémními výkyvy počasí. Horko a sucho střídají silné deště a záplavy. Ty ale vyprahlou půdu příliš nezasytí. Musíme se tedy připravit na postupné vysychání. V pořadu 360° o tématu mluvil klimatolog Václav Cílek.
Odborníci po celém světě již delší dobu operují se spojením klimatická změna. Ta se projevuje především extrémním počasím. Jednou je vedro, pak naopak lidé bojují s povodněmi. „Příroda má tendenci vyrovnávat jeden extrém druhým extrémem,“ řekl v pořadu 360° geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek. Letošní léto je pak v tomto ohledu naprosto typické.
Evropu ničí extrémní vedra. V Německu a Británii vysychají řeky, Francouzům praskají domy
Nedostatek vody a vysoké teploty trápí velkou část Evropy. V Německu vysychá Rýn, jedna z největších a dopravně nejvýznamnějších řek. Podobně na tom je francouzská Loira, která chladí reaktory v atomových elektrárnách. V Británii vysychají prameny Temže.
Meteorologové a klimatologové proto dělají takzvaný průběh extremit. Tím se dá dokázat, že počasí se opravdu mění a že extrému přibývá. „V Itálii a ve Španělsku se pak objevuje také sousloví nové sucho. Tedy jiné sucho, než na jaké tam jsou zvyklí,“ vysvětluje Cílek.
Jak je na tom Česko?
Podle Cílka je vysychání dlouhodobý proces. Uvádí, že například Středomoří vysychá už od roku 1950. Jižní Evropa je na tom, co se týká počasí, mnohem hůř než sever. „Na jihu je o něco tepleji a sušeji. V severní Evropě pak prší víc a jsou tu silnější větry,“ uvádí příklady klimatolog. Česko je tak nějak uprostřed, ale Morava už podle Cílka tíhne spíše ke Středomořskému modulu.
„U nás se to projevuje tím, že deště, které spadnou, se sice dostanou do půdy a zavlaží ji, ale jen do hloubky nějakých 10 centimetrů. Na pohled tedy máme zelenou krajinu, na rozdíl od Británie nebo Francie, ale ta krajina je zavlažená jen z těch deseti centimetrů,“ vysvětluje současnou situaci v České republice Cílek. Dodává, že dešťová voda se hlouběji do půdy nedostane, a proto ubývají podzemní vody. S jejich nedostatkem pak bojuje hlavně jižní Morava.
Itálii drtí hrozivá sucha. Zoufalí farmáři mluví o katastrofě, z mocné řeky mizí voda
Evropa se potýká s tropickými teplotami a řada zemí hlásí masivní požáry. V některých částech Itálie během posledních čtyř měsíců ani jednou nezapršelo a lidé se shodují, že zažívají nejhorší sucho za posledních 70 let. Až třetina zemědělské produkce je ohrožena, farmáři jsou zoufalí. Z řek mizí voda a nikdo netuší, kolik produkce se zvládne zachránit.
Je extrémní počasí příčinou nedávných požárů?
S extrémním počasím a suchem jdou pak ruku v ruce také častější požáry v přírodě. Jejich příčiny mohou být různé. Závisí třeba i na obsahu a druhu lesa, ale také na tom, jak je o les postaráno. Cílek ovšem namítá, že právě to je věčná otázka. „Ne všechno dřevo se může odvézt a pokácet. Jednak kvůli špatnému terénu a také proto, že by byl les ochuzen o živiny.“
Za požáry pak ani nemusí stát člověk. Příčinou může být právě extrémní počasí. „V Americe se stává, že hoří les, kde nejsou žádné odpadky, které by to zapálily, a nechodí do něj lidé. Nejsou na to úplně důkazy, ale les může chytnout sám. Stromy a rostliny totiž vypouštějí silice, které jsou schopné vzplanout při teplotách kolem 70 stupňů Celsia,“ říká Cílek s tím, že 70 stupňů může mít kůra, která je vystavená slunečnímu svitu.
A co klimatolog radí na ochranu před lesními požáry? „Každopádně se musí udržovat lesní cesty. Je dobré taky budovat malé vodní nádrže.“ U nich je ale důležité, aby byly v zákrytu ve stínu.
