Rekordní sucha v Itálii
Evropa se potýká s tropickými teplotami a řada zemí hlásí masivní požáry. V některých částech Itálie během posledních čtyř měsíců ani jednou nezapršelo a lidé se shodují, že zažívají nejhorší sucho za posledních 70 let. Až třetina zemědělské produkce je ohrožena, farmáři jsou zoufalí. Z řek mizí voda a nikdo netuší, kolik produkce se zvládne zachránit.
Půda, která byla dříve svěží a úrodná, nyní vysychá. Kdysi mocná řeka Pád se ztenčuje. „70 procent úrody je pryč. Když neprší, tak je vidět, že rostliny div nehoří,“ svěřil se reportérovi CNN Benu Wedemanovi farmář Federica Vidali.
Tento rok do Itálie pravidelné deště ještě nedorazily. V Itálii panuje nejhorší sucho za posledních 70 let. Jen úroda sóji je takřka pryč a sucho postihlo až třetinu tamního zemědělství. „V zimě ani na jaře moc nepršelo, a kromě toho Itálie prochází nebývalou vlnou veder. Dohromady tyto faktory vytváří pro italské zemědělství dokonalou katastrofu,“ zdůraznil Wedeman, který navštívil severní část země.
Úroda bude minimální
Pět hlavních italských regionů zaměřených na potraviny vyhlásilo kvůli suchu stav nouze. S takovou katastrofou nepočítal ani Antonie Bezzi, jehož rodina po tři generace pěstuje rýži. „Nikdy jsme takové sucho nezažili. Tady změna klimatu není mýtus, ale realita,“ vzkázal. Za posledních deset let se plocha osázené rýže v důsledku sucha snížila zhruba o 50 procent.
Očekává se, že úroda rýže nebo sóji bude letos rekordně nízká, následkem toho porostou ceny. Stejně tak dopadají vedra i na hospodáře. Voda je potřeba i pro zvířata, například krávy v důsledku veder již hůře dojí. Dá se tak předpokládat, že může být i nedostatek mléka či sýra.
V řadě míst je i nedostatek sladké vody, která se využívá na zavlažování. Některé vodohospodářské úřady se musely uchýlit i k pronájmu drahých mobilních zařízení, aby zajistily dostatek pitné vody. Jinde se malé množství sladké říční vody, která zbyla, využívá k záchraně alespoň malé úrody rýže. Klimatoložka Romana Magno však varuje, že se dělá málo a příliš pozdě.
Evropu sužují plameny
„To, co můžeme dělat nyní, je snažit se snižovat ztráty,“ dodala. S pokračujícím suchem však budou narůstat. To dokazují i požáry. Plameny pohltily lesy i na několika místech v Itálii. Stejné problémy hlásí i další země Evropy. Ve Francii už musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Plameny se nedaří zkrotit ani na více než deseti místech ve Španělsku.
V Řecku vypukl velký lesní požár nedaleko Atén. „Je to jeden z nehorších požárů, co jsem zažil. Je to rozlehlé území se silným větrem, strmými svahy a obydlími uvnitř lesa,“ podotkl dobrovolný hasič Fotis Hatzifotis.
Před vedry lidé utíkají k vodě. Jihoanglický Brighton na břehu lamanšského průlivu připomínal spíše tlačenici v metru. „Opaluje se tady spousta svlečených lidí, mnohem víc, než jsem čekala, že uvidím,“ podotkla studentka Kira Harrop. Británie však pokořila historické rekordy a má to nejhorší za sebou. V Londýně bylo už příjemných 27 stupňů. Vydechli si i Pařížané. Dlouhá vlna veder totiž pominula i ve Francii.
„Prodloužili jsme provozní dobu zdravotních středisek. Zdvojnásobili jsme pracovní dobu profesionálních terénních týmů a bezdomovcům jsme rozdali 10 tisíc lahví vody,“ přiblížila náměstkyně primátora Paříže Lea Filocheová. Vlna veder se však přesunula do Německa. V severovýchodních oblastech země teploty atakovaly čtyřicítku.
