Evropu ničí extrémní vedra. V Německu a Británii vysychají řeky, Francouzům praskají domy

Evropu sužuje sucho

Nedostatek vody a vysoké teploty trápí velkou část Evropy. V Německu vysychá Rýn, jedna z největších a dopravně nejvýznamnějších řek. Podobně na tom je francouzská Loira, která chladí reaktory v atomových elektrárnách. V Británii vysychají prameny Temže.

Voda z Rýna, jednoho z největších evropských toků, pomalu mizí před očima. Na jeho březích se odkryly široké písečné pásy. Lodě, které po řece jezdí, musely radikálně omezit náklad. Na známém vodočtu v Kaubu u Koblenze v pondělí naměřili 32 centimetrů. Ukazuje stav nad úrovní nula, kdy už nebude možné po řece vůbec plout. „Směřujeme k rekordně nízké hladině vody, a to o hodně dříve než v jiných letech,“ sdělil mluvčí povodí Rýna Christian Hellbac.

Po Rýnu se krom jiného dopravuje uhlí do elektráren. To bude nyní chybět a o to víc bude potřeba k výrobě elektřiny nedostatkový plyn. „Od vypuknutí války převážela uhlí každá desátá loď na Rýnu. Teď jsou kvůli sníženému objemu nákladu potřeba na stejné množství uhlí dvě takové lodě,“ sdělil lodní přepravce Pete Claereboets.

S vysycháním vodních zdrojů se potýká také Velká Británie. Pramen řeky Temže v Thames Head vyschl natolik, že v okolí několika kilometrů voda úplně zmizela. „Tady je oficiálně pramen Temže, ale kvůli suchu, které tu teď máme, žádná voda u kamene nevytéká, pramen se přestěhoval o několik kilometrů dál,“ líčil majitel restaurace u pramene Temže David McMeeking.

Sucho sužuje i Švýcarsko a Francii

Sucho trápí i Francii. Zdejší atomové elektrárny zatím dostaly výjimku a mohou i za těchto podmínek čerpat vodu k ochlazování reaktorů, stejně jako vypouštět zpět do řek použitou vodu. V oblastech nejvíce postižených suchem lidem kvůli pohybům půdy praskají domy. „Stavaři odhadli práce na stabilizaci našeho domu na 130 tisíc euro. Ale pojišťovna to stále nechce uznat jako přírodní katastrofu a proplatit nám to,“ uvedla obyvatelka Lésigny.

Ve Švýcarsku začali ledovce přikrývat plachtami odrážejícími sluneční paprsky, aby zamezili jejich masivnímu tání. Předpovědi do budoucna ale zlepšení Evropanům neslibují. „Počítá se, že během následujících 20 let mohou měsíce červen, červenec a srpen být klidně o pět stupňů teplejší než dosud. To znamená mnohem více veder, požárů a také vysušené krajiny,“ popsal klimatolog Václav Cílek.

Tagy: