Moderní světlomety svítí agresivní barvou, která může protijedoucí řidiče oslňovat a unavovat je. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vidět, být viděn a zároveň neoslnit ostatní účastníky provozu – tak by se dala shrnout základní filozofie výroby automobilových světlometů. V praxi se však zdá, že třetí zásada začíná být stále častěji přehlížena. Zvláště v zimních měsících, kdy se tma snáší už brzy odpoledne, se jízda po setmění stává pro mnohé řidiče doslova zkouškou trpělivosti.
Jen si vzpomeňte, kolikrát jste za poslední měsíc v duchu přemýšleli, zda má to auto proti vám skutečně bezostyšně zapnutá dálková světla, nebo zda jde pouze o nadbytečně ostré potkávací světlomety. Existují situace, kdy může být krátkodobá ztráta vizuálního kontaktu s okolím z důvodu přesycení očí světlem nepříjemná, a pak takové, kdy se může stát život ohrožující.
K TÉMATU: Spalovací auta od letošního roku nekoupíte už ve dvou zemích. Týká se to i Evropy
Ačkoliv na úrovni Evropské unie existují regulace, které se touto problematikou zabývají, stále častěji se objevují otázky, zda jsou skutečně dostačující. Po zpřísnění pravidel volají odborníci, mezinárodní organizace i samotní řidiči. Na toto téma vzniká řada studií a dotazníků, z nichž jeden z nejvýraznějších za poslední dobu zpracovala Mezinárodní automobilová federace (FIA) ve spolupráci s deseti automobilovými kluby z celé Evropy.
Výsledky loňského průzkumu ukazují, že osm z deseti dotazovaných řidičů je oslňováno ostrým světlem protijedoucího auta na denní bázi. Většina z nich přitom tuto zkušenost hodnotí jako nepříjemnou až nesnesitelnou. Stejný podíl respondentů se vyslovil pro úpravu legislativy, přičemž čtyři z deseti ji považují za prioritní.
Největším problémem je agresivní barva
Při bližším zkoumání lze identifikovat tři hlavní faktory, které podněcují diskusi o bezpečnostně problematických světlometech. Jedním z nejzřetelnějších je vyšší výkon a menší rozptyl světla. Moderní LED a laserové světlomety totiž na rozdíl od klasických žárovek nejsou upevněny v reflektoru, ale tvoří součást modulové projekční soustavy, která světlo nerozptyluje v takové míře.
Hlavním problémem však zůstává barva světla. Současný trend upřednostňuje bílou až modrobílou barvu, která je sice považována za moderní, ale pro lidské oko může být problematická. Právě na barvy kratší vlnové délky je totiž zrak mnohem citlivější, což může vést k rychlejšímu oslnění a větší únavě očí.
Nakonec tu máme sklon světlometů, který Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 48 upravuje poměrně benevolentně. Pro světlomety ve výšce 0,8 metru je předepsán sklon mezi –0,5 % a –2,5 %, u těch nad metr potom –1,0 % až –3,0 %. Řada výrobců se zřejmě v továrním nastavení drží horních hranic těchto hodnot, aby zajistili co nejlepší viditelnost pro řidiče.
U světlometů s intenzitou nad 2 000 lumenů je navíc povinný automatický systém, který sklon upravuje v závislosti na zatížení vozidla. U moderních vozů, ve kterých nenajdete fyzický spínač pro nastavení výšky svícení, se pro nápravu mnohdy musíte dostavit do servisu.
Schválení jednotlivých světelných zařízení poté probíhá podle jiných předpisů, například EHK/OSN č. 98 nebo 112, které stanovují fotometrické vlastnosti světel a jsou kontrolovány laboratorními zkouškami. Přítomnost homologační značky podle těchto předpisů je následně vizuálně kontrolována jak při schvalovacím procesu, tak i v běžném provozu.
Kontrola? Až během technické prohlídky
Ptáte se, co se stane řidiči, jehož vůz dle zmíněného předpisu nevyhovuje, nebo dokonce disponuje úplně nehomologovanými světlomety? Policie ČR nemá technické prostředky k měření těchto parametrů přímo v provozu, a tudíž takové auto nemůže zajistit. Jediným rizikem pro majitele takového vozidla by proto mohlo být neúspěšné absolvování technické kontroly.
„V rámci pravidelných technických prohlídek je kontrola světlometů, jejich správné fungování a podobně kontrolním úkonem, tedy určitě by se nevyhovující světlomety měly na prohlídce odhalit,“ potvrdil František Jemelka, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy ČR. Dodal, že se kontroluje jejich stav, funkce, optický systém, vyzařovaná barva nebo seřízení. Kontrola pak probíhá buď vizuálně, nebo v případě kontroly seřízení světlometů pomocí zařízení na kontrolu seřízení světlometů (regloskop).
„Jedná se o speciální stanoviště na kontrolní lince STK, na které jsou kladeny zvláštní požadavky na rovinnost a upevnění regloskopu, přičemž tímto přístrojem je bezpečně rozpoznané nesprávné seřízení potkávacích, dálkových nebo případně mlhových světlometů. Samozřejmostí je i kontrola správné funkce korektorů sklonu světla,“ doplňuje tiskový mluvčí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Plné letadlo při startu zachvátily plameny. V Pusanu se muselo evakuovat 169 cestujících
