Soukromé školství jako parazit? Slova Pirátky Nislerové vzbudila emoce, Portlík nesouhlasil
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Politici v Praze řešili kritický nedostatek míst ve školách.
Nejživější byla diskuse o soukromém školství.
Pomůže zavedení spádovosti nebo stavba nového kampusu?
Pražští politici a kandidáti, kteří se již brzy utkají v komunálních volbách, se v pondělí sešli, aby diskutovali o vzdělávání. To je pro obyvatele Prahy vzhledem k nedostatečným kapacitám škol v poslední době mimořádně důležitým tématem. Návrhů, jak situaci zlepšit, zaznělo na setkání hned několik. Nejdramatičtější byla diskuse o soukromém školství. Zatímco většina z debatujících mu vyjádřila podporu, pirátská lídryně Tereza Nislerová se k tématu postavila kriticky, když prohlásila, že by privátní vzdělávání nemělo „parazitovat“ na tom veřejném.
Letošní přijímací zkoušky na střední školy opět ukázaly, že školy v hlavním městě mají nedostatečné kapacity. Zatímco napříč Českem se na střední školy v prvním kole přijímaček dostalo 93,3 procenta uchazečů, v Praze to bylo jen 84 procent. Propastné rozdíly panují i v požadavcích na přijetí. Jak upozornil Deník N, pro nástup na čtyřletý obor pražského Gymnázia Jana Keplera v jednom případě nestačilo ani celkem 93 bodů z testů Cermatu. Na jihu Moravy přitom k přijetí na školu stačilo pouhých 19 bodů.
ČTĚTE TAKÉ: Jiná forma přijímaček? Plaga chystá velkou změnu. Kritizoval Prahu kvůli středním školám
Kapacita středních škol tak byla logicky jedním z hlavních témat, kterým se politici na pondělní diskuzi, pořádané think tankem Strategeo Institute, zabývali. Nejživěji se diskutovalo o soukromých školách – o jejich přínosu a o tom, jestli jsou schopné plnohodnotně nahradit školy veřejné. Zásluhu na tom měla pražská pirátská lídryně Tereza Nislerová. „Bylo by fajn, kdybychom soukromé školství nenechávali parazitovat na tom veřejném,“ prohlásila natvrdo zastupitelka Prahy 4, která následně argumentovala příkladem ze své městské části. „Soukromá střední škola tam zabrala budovu veřejné základní školy,“ dodala.
Čtěte také
Záhy na ni reagoval primátorský aspirant z ODS a současný starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Soukromého vzdělávání se zastal, některé neveřejné školy jsou podle něj „excelentní“. Jako příklad uvedl Gymnázium Jaroslava Seiferta ve Vysočanech. „Soukromé školy dělají veřejnému systému vlastně takovou náplast, vytvářejí jakousi pestrost. Já bych je nezavrhoval, je to důležitá součást celého systému,“ uvedl.
Soukromé školy jako byznys
Ve stejném smyslu se vyjádřila většina panelistů, včetně kandidátky Prahy sobě Mariany Čapkové. „Já bych se přidala k tomu proudu, který soukromým školám spíše děkuje, protože to, jak nám vypomohly v posledních letech s kapacitami, je skutečně spíše na poděkování. To, jak nám zvyšují variabilitu oborů a vzdělávacích směrů, vnímám jako něco, co městu rozhodně pomohlo. Neříkám, že je to ideální model, ale je to model, který byl v tu danou chvíli potřeba a byl tady,“ řekla místostarostka Prahy 6.
Podobná slova volil i zastupitel a lídr SPD Milan Urban. „Soukromé školy vyplňovaly tu mezeru, a já jim za to děkuji. Polovina pražských dětí by jinak neměla místo na střední škole,“ vyjádřil své přesvědčení.
V kontrastu s názory většiny diskutujících však stojí postřehy odborníků, kteří na pondělní akci Strategeo Institute vystoupili. Jedním z nich byl programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta.
Ten zkritizoval zejména způsob, kterým jsou soukromé školy financovány – i když totiž vybírají školné, do velké míry se spoléhají na veřejné prostředky ze státního rozpočtu. Některé soukromé školy podle Mušuty dostávají od státu až 80 procent finančních prostředků, které dostávají školy veřejné.
Čtěte také
„Je to lukrativní byznys,“ upozornil expert, z pohledu státu jde podle něj o „neefektivní veřejné financování“. Problémem soukromých vzdělávacích institucí dle Mušuty není případná nízká kvalita, na kterou dohlíží Česká školní inspekce, ale možné negativní socioekonomické dopady zdvojeného středoškolského systému na společnost.
Kriticky se k problematice stavěl i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík. „Já úplně nechápu, co je ten nadstandard, za který si rodiče platí. U naprosté většiny soukromých škol se o žádném nadstandardu mluvit nedá a ty školy těží z toho, že jsou kapacity veřejných škol nedostatečné, aby z lidí vytáhli peníze,“ nebral si servítky.
V závěru debaty Mušuta navrhl zásadní změnu financování soukromého školství: „Existují i systémy, kde soukromé školy školné nevybírají, nebo je jeho výše omezená. I v Česku by se tak dala udělat zákonná úprava, která řekne: Ano, můžete vybírat školné, ale potom nedostanete dotaci, anebo dostanete dotaci, ale pak nevybírejte školné.“
Spádovost či obří kampus
Mezi další návrhy, jak ulevit přeplněným pražským středním školám, patří zavedení spádovosti. Tento nápad reaguje na vysoký zájem dětí (a jejich rodičů) ze Středočeského kraje o studium v Praze – přihlášku s nejvyšší prioritou si na střední školu v hlavním městě letos podala více než třetina z nich, vyplývá podle Pražského deníku z dat Cermatu.
K zavedení spádovosti se přihlásil pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). V praxi by to znamenalo přednost pro pražské uchazeče o studium na střední škole před těmi z regionu. Vedení Středočeského kraje – paradoxně taky za Starosty a nezávislé – je však proti.
A podobně jako tamní radní pro školství Milan Vácha (STAN) to vidí i pražský lídr hnutí ANO Ondřej Prokop. Situaci by podle něj vyřešila stavba nového kampusu, který by mohl pojmout stovky studentů a dle posledních informací by mohl vzniknout v Braníku.
Čtěte také
„Tím bychom to vyřešili, a nemuseli bychom se bavit o nějaké spádovosti, která mně přijde hloupá,“ ohradil se proti návrhu. „Bez dojíždějících pracujících ze středních Čech by Praha nemohla fungovat. Nemůžeme s nimi bojovat, musíme vytvořit podmínky, aby oba kraje mohly fungovat společně,“ doplnil Prokop.
Během pondělní diskuse prezentovaný výzkum agentury STEM/MARK potvrdil, že vzdělávání je pro obyvatele metropole prioritou. Spíše či velmi důležité je podle něj pro celých 88 procent Pražanů.
Zároveň však obyvatelé hlavního města podle šetření vnímají jeho nedostupnost, a to zejména v případě mateřských a středních škol. Gymnázia považuje za spíše či velmi obtížně dostupná přesně polovina respondentů. U lyceí je to 43 procent, v případě odborných středních škol pak 44 procent oslovených.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kontroverzní testování na ZŠ končí. Plaga ho stopl kvůli technickým potížím i komunikaci
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
