Na druhý říjnový čtvrtek pravidelně připadá Světový den zraku. Ten má za cíl upozornit na rizika očních vad a vyzývá k tomu, abychom se o zdraví svých očí pečlivě starali. Vždyť zrakem získáváme až 80 procent okolních vjemů. Díky dostupné a kvalitní lékařské péči mají Češi tu výhodu, že řadě problémů mohou preventivně předcházet a většinu potíží lze úspěšně řešit. Přesto mnozí z nás návštěvy očního lékaře zanedbávají.
Výskyt zrakových vad se napříč světem liší. Třeba některé infekce, jako je oční trachom, jizvící a oslepující lidi v Africe, jsou u nás v Evropě prakticky neznámé. Vzácný je u nás i keratokonus, kterým v ČR trpí přibližně procento lidí. Mnohem častěji se toto degenerativní poškození rohovky vyskytuje na Arabském poloostrově, v jižní Africe či Jižní Americe, kde je silné UV záření, jež poškozuje kolagen, což negativně ovlivňuje tvar rohovky i vidění.
Epidemie krátkozrakosti v Asii a Západním světě
Afroameričané mají větší sklony k zelenému zákalu, Asiaté pak ke krátkozrakosti (u Korejců až 98 procent populace). „Tou první příčinou je genetika, druhou je potom fakt, že v Evropě zacházíme s očima poněkud jinak. Například asijské národy jsou více zaměřené na učení, studium. Z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí,“ vysvětluje primářka pražské oční kliniky Lucie Valešová. Naopak třeba u původních obyvatel Austrálie se krátkozrakost objevuje zhruba u jednoho z deseti. Výhledy do krajiny a na široké pláně jim totiž pomáhají oči procvičovat.
Když sundám brýle, rozeznám pouze světlo a tmu, říká slabozraká redaktorka Marie
Život se zbytky zraku a 50procentní hluchotou není jednoduchý. Marie Zemanová (47 let) se narodila předčasně. Celý život ji provází zrakové a sluchové obtíže. I přes postižení vystudovala mediální obor na Karlově Univerzitě a 25 let působila jako redaktorka a editorka. V současné době pracuje pro neziskovou organizaci a vede blog, ve kterém popisuje život bez zraku. Jak se žije slabozrakým a nevidomým, jak jim pomáhá moderní technologie i společnost?
Krátkozrakost, tedy myopie, je problémem nejen asijských zemí, ale i Západu. Odborníci dokonce mluví o „epidemii krátkozrakosti“ a odhadují, že se vyskytuje u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel zeměkoule, přičemž počet lidí s touto vadou každým rokem rapidně roste. Vyšší a vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou, ale ani současný životní styl očím neprospívá.
„Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka; ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky, tedy změna mohutnosti optického systému oka. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ vysvětlila primářka brněnské oční kliniky Šárka Skorkovská.
Nejčastější příčinou oslepnutí je šedý zákal
Vliv na rozvoj očních onemocnění má i stále se prodlužující délka života, jelikož stárnutí s sebou přináší také rozvoj nemocí. Jde zejména o rozvinutý šedý zákal či věkem podmíněnou makulární degeneraci – onemocnění centra sítnice, která je nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 60 let v západní Evropě a Severní Americe. Celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí je pak šedý zákal neboli katarakta, který způsobuje slepotu u přibližně 22 milionů lidí.
„Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes ale operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy katarakta začne pacientům překážet a omezovat je v jejich každodenním životě. Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším očním chirurgickým zákrokem,“ uvedla Skorkovská s tím, že se dnes již jedná o rutinní operaci.
„Provádí se ambulantně, trvá okolo čtvrt hodiny a je bezbolestná. Umělé nitrooční čočky nám navíc umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Čím je ale stádium pokročilejší, tím je zakalená čočka tvrdší a její vyjmutí pro chirurga náročnější,“ dodala docentka.
Jak pečovat o svůj zrak?
Stejně jako u zdraví obecně je důležité, aby každý vzal odpovědnost za svůj zrak do vlastních rukou. Existuje řada faktorů, které mají dopad na zdraví očí, ať už jde o dostatek čerstvé zeleniny a ovoce či vyvarování se kouření, jež zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění. Očím neprospívá ani klimatizace v létě a nadměrné topení v zimě. A nezapomínejte ani na používání ochranných brýlí při pracích, ohrožujících zrak (např. broušení, sekání, sváření, příprava hašeného vápna, ...). Právě úrazy stojí za poškozením zraku, jako je odchlípení sítnice.
Škodí esport zdraví? Nová studie vyvrací zakořeněné představy
Soutěže ve videohrách, nebo-li esport, nedávno debutovaly jako hodnocená sportovní disciplína na Hrách jihovýchodní Asie, které se uskutečnily na Filipínách. Účastníci soutěže tvrdí, že tato událost by mohla být pro esport odrazovým můstkem k tomu, aby se v budoucnu eventuálně objevila tato disciplína i na Olympijských hrách. Jedním z bodů, o kterém se hodně diskutuje, je zdraví hráčů: zažívají příliš vysoký stres, je zde nebezpečí přetížení svalů a možných zranění. Otázkou také zůstává, jestli je esport nezdravý kvůli sedavé nátuře.
Pracujete-li denně na počítači, zařaďte do svého režimu pravidlo 20/20/20: po každých dvaceti minutách sledování monitoru se alespoň na 20 vteřin zadívejte na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání.
V rámci Světového dne zraku můžete i na některých očních klinikách využít bezplatné preventivní vyšetření očí, informujte se proto ve svém okolí o takové možnosti.
