Na druhý říjnový čtvrtek pravidelně připadá Světový den zraku. Ten má za cíl upozornit na rizika očních vad a vyzývá k tomu, abychom se o zdraví svých očí pečlivě starali. Vždyť zrakem získáváme až 80 procent okolních vjemů. Díky dostupné a kvalitní lékařské péči mají Češi tu výhodu, že řadě problémů mohou preventivně předcházet a většinu potíží lze úspěšně řešit. Přesto mnozí z nás návštěvy očního lékaře zanedbávají.
Výskyt zrakových vad se napříč světem liší. Třeba některé infekce, jako je oční trachom, jizvící a oslepující lidi v Africe, jsou u nás v Evropě prakticky neznámé. Vzácný je u nás i keratokonus, kterým v ČR trpí přibližně procento lidí. Mnohem častěji se toto degenerativní poškození rohovky vyskytuje na Arabském poloostrově, v jižní Africe či Jižní Americe, kde je silné UV záření, jež poškozuje kolagen, což negativně ovlivňuje tvar rohovky i vidění.
Epidemie krátkozrakosti v Asii a Západním světě
Afroameričané mají větší sklony k zelenému zákalu, Asiaté pak ke krátkozrakosti (u Korejců až 98 procent populace). „Tou první příčinou je genetika, druhou je potom fakt, že v Evropě zacházíme s očima poněkud jinak. Například asijské národy jsou více zaměřené na učení, studium. Z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí,“ vysvětluje primářka pražské oční kliniky Lucie Valešová. Naopak třeba u původních obyvatel Austrálie se krátkozrakost objevuje zhruba u jednoho z deseti. Výhledy do krajiny a na široké pláně jim totiž pomáhají oči procvičovat.
Krátkozrakost, tedy myopie, je problémem nejen asijských zemí, ale i Západu. Odborníci dokonce mluví o „epidemii krátkozrakosti“ a odhadují, že se vyskytuje u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel zeměkoule, přičemž počet lidí s touto vadou každým rokem rapidně roste. Vyšší a vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou, ale ani současný životní styl očím neprospívá.
„Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka; ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky, tedy změna mohutnosti optického systému oka. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ vysvětlila primářka brněnské oční kliniky Šárka Skorkovská.
Nejčastější příčinou oslepnutí je šedý zákal
Vliv na rozvoj očních onemocnění má i stále se prodlužující délka života, jelikož stárnutí s sebou přináší také rozvoj nemocí. Jde zejména o rozvinutý šedý zákal či věkem podmíněnou makulární degeneraci – onemocnění centra sítnice, která je nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 60 let v západní Evropě a Severní Americe. Celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí je pak šedý zákal neboli katarakta, který způsobuje slepotu u přibližně 22 milionů lidí.
„Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes ale operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy katarakta začne pacientům překážet a omezovat je v jejich každodenním životě. Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším očním chirurgickým zákrokem,“ uvedla Skorkovská s tím, že se dnes již jedná o rutinní operaci.
„Provádí se ambulantně, trvá okolo čtvrt hodiny a je bezbolestná. Umělé nitrooční čočky nám navíc umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Čím je ale stádium pokročilejší, tím je zakalená čočka tvrdší a její vyjmutí pro chirurga náročnější,“ dodala docentka.
Jak pečovat o svůj zrak?
Stejně jako u zdraví obecně je důležité, aby každý vzal odpovědnost za svůj zrak do vlastních rukou. Existuje řada faktorů, které mají dopad na zdraví očí, ať už jde o dostatek čerstvé zeleniny a ovoce či vyvarování se kouření, jež zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění. Očím neprospívá ani klimatizace v létě a nadměrné topení v zimě. A nezapomínejte ani na používání ochranných brýlí při pracích, ohrožujících zrak (např. broušení, sekání, sváření, příprava hašeného vápna, ...). Právě úrazy stojí za poškozením zraku, jako je odchlípení sítnice.
Pracujete-li denně na počítači, zařaďte do svého režimu pravidlo 20/20/20: po každých dvaceti minutách sledování monitoru se alespoň na 20 vteřin zadívejte na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání.
V rámci Světového dne zraku můžete i na některých očních klinikách využít bezplatné preventivní vyšetření očí, informujte se proto ve svém okolí o takové možnosti.
