Demonstrantka během zářijové akce na podporu vězněného zakladatele WikiLeaks Juliana Assange Zdroj: AP
Po celém světě jsou vězněny stovky novinářů, kteří se nepodvolili vládní cenzuře, tvrdí organizace Reportéři bez hranic. Nejvíce jich zadržují Čína, Saúdská Arábie a Egypt. Nad pěti novináři byl letos vynesen rozsudek trestu smrti. Kvůli informování o problematice spojené s koronavirem bylo letos zatčeno přes 130 mediálních pracovníků. Informoval o tom web Deutsche Welle.
Do 1. prosince bylo v letošním roce uvězněno nejméně 387 lidí pracujících v mediálním průmyslu. Oznámila to v pondělní výroční zprávě o svobodě tisku německá kancelář nevládní neziskové organizace Reportérů bez hranic (RSF).
Více než polovina ze zavřených novinářů se dostalo do vězení v pěti zemích. Nejvíce jich má podle organizace na svědomí Čína – 117. Následuje Saúdská Arábie (34), Egypt (30), Vietnam (28) a Sýrie (27).
Ačkoliv většinu zadržených pracovníků tisku a médií stále tvoři muži, počet zatčených žen v roce 2020 vzrostl o třetinu – na 42 novinářek.
Covid je v některých zemích tabu
Od vypuknutí celosvětové pandemie koronaviru počátkem letošního roku bylo v souvislosti se zveřejňováním informací o této problematice zadrženo přes 130 mediálních pracovníků, z nichž čtrnáct bylo v době uveřejnění dokumentu Reportérů bez hranic stále ve vězení.
Z vraždy saúdského novináře obžaloval turecký soud dalších šest lidí
Turecký soud v úterý obžaloval dalších šest lidí z podílu na vraždě novináře a kritika saúdskoarabské monarchie Džamála Chášukdžího, který byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Jeho ostatky se zatím nenašly, podle tureckých vyšetřovatelů bylo tělo rozřezáno a odvezeno. Všichni noví obžalovaní jsou občany Saúdské Arábie.
„Vysoký počet uvězněných novinářů na celém světě ukazuje na současné hrozby svobody tisku,“ uvedla vedoucí německé pobočky Reportéři bez hranic Katja Glogerová, která odsoudila reakci řady vlád na protesty kvůli covidové krizi a represe namířené proti „nositelům špatných zpráv“.
„Za každým případem je osud osoby, která čelí trestním řízením, dlouhodobému věznění a často špatnému zacházení, protože se nepoddala cenzuře a represím,“ dodala Glogerová.
Její kolegyně Sylvie Ahrens-Urbaneková vyzdvihla konkrétní případ investigativní novinářky Hopewell Chin'onové ze Zimbabwe, která byla zatčena za podávání zpráv o vládních nákupech předražených léků na COVID-19, strávila měsíc a půl ve vězení, přičemž jí byla opakovaně zamítnuta možnost propuštění na kauci.
Bělorusko, Assange, tresty smrti i záhadná zmizení
Zvýšenou pozornost věnovala organizace situaci v Bělorusku, kde bylo v důsledku protestů proti prezidentským volbám ze srpna tohoto roku zatčeno již nejméně 370 novinářů. Drtivá většina z nich byla záhy nato propuštěna.
Vražda dvou novinářů na Filipínách a v Mexiku: Oba byli zastřeleni několika ranami
Dva ozbrojení muži na motorce v úterý na Filipínách zastřelili novináře Virgilia Maganese. Před jeho domem do něj vystřelili šest ran, píše agentura Reuters. Další novinář byl v úterý zastřelen v Mexiku. Zabýval se kauzou lidských ostatků nalezených v plastových pytlích ve městě Salamanca, informuje web BBC.
Zpráva rovněž připomněla zadržení australského zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který je v současné době stále v britské věznici Belmarsh se zvýšenou ostrahou, kde čeká na rozhodnutí o vydání do USA. Assange měl být de facto izolován.
Podle informací Reportérů bez hranic k 1. prosinci čelilo rozsudkům smrti pět novinářů. První z nich, iránský novinář Rúholláh Zam, byl popraven 12. prosince. Další čtyři usmrtili povstalečtí rebelové kmene Houthi v Jemenu.
Organizace také napočítala čtyřiapadesát pracovníků médií unesených v Sýrii, Iráku a Jemenu. Čtyři novináři pak v roce 2020 zmizeli za neznámých okolností po jednom v Iráku, Kongu, Mosambiku a v Peru.
