reklama

Symbol studené války. Před 60 lety začala výstavba Berlínské zdi, lidé platili životem

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.

reklama

V letech 1949 až 1961 opustilo NDR a Východní Berlín asi 2,7 milionu občanů. Přibližně polovinu uprchlíků tvořili mladí do 25 let. Hranice sektorů v obou směrech překračovalo denně asi půl milionu lidí. Jen v roce 1960 se jich na Západ natrvalo přestěhovalo asi 200 tisíc. NDR se nacházela na pokraji sociálního a hospodářského kolapsu.

„V zájmu zastavení nepřátelské činnosti revanšistických a militaristických sil západního Německa a Západního Berlína budou na hranicích Německé demokratické republiky, včetně hranic se západními sektory Velkého Berlína, zřízeny hraniční kontroly, jaké se obecně vyskytují v každém suverénním státě,“ sdělila 12. srpna 1961 Rada ministrů NDR. Zapomněla se ovšem zmínit, že toto opatření je namířeno především proti jejímu vlastnímu obyvatelstvu, kterému již nebude dovoleno překračovat určené hranice.

Lidé vyskakovali z oken

Druhý den ráno byly v časných ranních hodinách postaveny dočasné zátarasy na hranici oddělující sovětský sektor od Západního Berlína. „Policejní a dopravní jednotky spolu s příslušníky „dělnických milicí“ stály na stráži a odvracely veškerou dopravu na hranicích sektoru. To, že si vedení SED (Jednotné socialistické strany německé – pozn. red.) vybralo pro svou operaci neděli v období letních prázdnin, pravděpodobně nebyla náhoda,“ vzpomínají na 60 let starou historii oficiální stránky města Berlína.

„Ze dne na den již lidé nemohli volně cestovat po své čtvrti. Sousedé, přátelé a příbuzní byli od sebe odděleni. Dům naproti přes ulici byl najednou součástí jiného politického systému. Bez vlastního přičinění a proti své vůli se obyvatelé Bernauer Strasse stali očitými svědky a aktéry epizody poválečných německých dějin v Berlíně. Lidé v zoufalé snaze uniknout vyskakovali z oken bytů sousedících se Západním Berlínem a platili za to životem. Některé pokusy o útěk z Bernauer Strasse se však podařily,“ stojí na webu města.

V následujících dnech a týdnech cívky ostnatého drátu nahradila zeď z betonových desek a dutých bloků. „Domy například na Bernauer Strasse, kde chodníky patřily čtvrti Wedding (Západní Berlín) a jižní řada domů Mitte (Východní Berlín), byly rychle začleněny do pohraničního opevnění – vláda NDR nechala zazdít přední vchody a okna v přízemí. Obyvatelé se do svých bytů mohli dostat pouze přes dvůr, který patřil Východnímu Berlínu,“ uvádí web města s tím, že mnoho obyvatel se muselo ze svých domovů vystěhovat již v roce 1961 nejen na Bernauer Strasse, ale i v dalších pohraničních oblastech.

O život přišly stovky osob

V dalších letech byly bariéry upravovány, zesilovány a rozšiřovány. Zdokonaloval se také systém kontrol na hranicích. „Zeď procházející centrem města, která od sebe oddělovala Východní a Západní Berlín, byla dlouhá 43,1 kilometru. Hraniční opevnění oddělující Západní Berlín od zbytku NDR bylo dlouhé 111,9 kilometru,“ popsal web.

Během sedmadvaceti let se přes vnitřní německou hranici nebo Berlínskou zeď pokusilo dostat více než 100 tisíc občanů NDR. Přes 600 osob bylo při pokusu o útěk zastřeleno nebo zemřelo jiným způsobem. Jen u Berlínské zdi padlo minimálně 140 lidí. Dnes smutnou historii místa připomíná památník.

Tagy:

Hlavní zprávy

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká
Partie

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Partii naléhavě apeloval na očkování a popsal tristní situaci v některých nemocnicích. „Jsme společnost, která musí každého, kdo onemocní, nakonec do nemocnice přijmout. Je tam strašná spousta lidí, kterým říkali, ať se nenechají očkovat. Teď tam leží, mají morfin a my víme, že do dvou dní zemřou,“ prohlásil. Příkladem podceňování problému je podle něj smrt zpěvačky Hany Horké, která odmítala vakcinaci.

Benešová k týrání vězňů: Bachaři ve Valdicích to nemají lehké, je to žalář plný vrahů

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) i současný šéf rezortu justice Pavel Blažek (ODS) považují podezření z týrání vězňů ve Valdicích za závažné. Na druhé straně nejsou přesvědčeni, že by šlo o systémové selhání. „Občas tam mají problémy, ale tento druh lidí, co tam sedí, eskaluje různá napětí,“ řekla Marie Benešová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Nemusíme všechno měnit. Blažek zdůvodnil, proč proti vůli části ODS ponechá šéfa žalobců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) potvrdil, že v nejbližší době nemá v plánu odvolávat nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nahrazovat jej někým jiným. Nemyslím si, že by se po každých volbách měli měnit všichni lidé ve státní správě,“ řekl Blažek v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Na Igora Stříže má tak zcela opačný názor než jeho stranický i vládní kolega Zbyněk Stanjura (ODS).

Vědce děsí nová mutace omikronu. Měla by získat vlastní řecké písmeno, myslí si

Nová mutace omikronu vědce děsí. Subvarianta s označením BA.2, které se též přezdívá „skrytá verze omikronu“, je podle dostupných dat přenosnější. Odborníci se proto obávají, že by mohla vyvolat další vlny pandemie po celém světě, již nyní by v některých zemích mohla dominovat. Apelují tak na to, aby varianta získala vlastní písmeno z řecké abecedy.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama