13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi. Zdroj: ČTK
Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.
V letech 1949 až 1961 opustilo NDR a Východní Berlín asi 2,7 milionu občanů. Přibližně polovinu uprchlíků tvořili mladí do 25 let. Hranice sektorů v obou směrech překračovalo denně asi půl milionu lidí. Jen v roce 1960 se jich na Západ natrvalo přestěhovalo asi 200 tisíc. NDR se nacházela na pokraji sociálního a hospodářského kolapsu.
V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou
Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.
„V zájmu zastavení nepřátelské činnosti revanšistických a militaristických sil západního Německa a Západního Berlína budou na hranicích Německé demokratické republiky, včetně hranic se západními sektory Velkého Berlína, zřízeny hraniční kontroly, jaké se obecně vyskytují v každém suverénním státě,“ sdělila 12. srpna 1961 Rada ministrů NDR. Zapomněla se ovšem zmínit, že toto opatření je namířeno především proti jejímu vlastnímu obyvatelstvu, kterému již nebude dovoleno překračovat určené hranice.
Lidé vyskakovali z oken
Druhý den ráno byly v časných ranních hodinách postaveny dočasné zátarasy na hranici oddělující sovětský sektor od Západního Berlína. „Policejní a dopravní jednotky spolu s příslušníky „dělnických milicí“ stály na stráži a odvracely veškerou dopravu na hranicích sektoru. To, že si vedení SED (Jednotné socialistické strany německé – pozn. red.) vybralo pro svou operaci neděli v období letních prázdnin, pravděpodobně nebyla náhoda,“ vzpomínají na 60 let starou historii oficiální stránky města Berlína.
„Ze dne na den již lidé nemohli volně cestovat po své čtvrti. Sousedé, přátelé a příbuzní byli od sebe odděleni. Dům naproti přes ulici byl najednou součástí jiného politického systému. Bez vlastního přičinění a proti své vůli se obyvatelé Bernauer Strasse stali očitými svědky a aktéry epizody poválečných německých dějin v Berlíně. Lidé v zoufalé snaze uniknout vyskakovali z oken bytů sousedících se Západním Berlínem a platili za to životem. Některé pokusy o útěk z Bernauer Strasse se však podařily,“ stojí na webu města.
It has been 60 years since the construction of the Berlin Wall, and thankfully, its presence lasted less than half that long. Fear and apprehension greeted its construction, but jubilation arose in its destruction.https://t.co/NTkxdJv9cq
— WPA Film Library (@WPAFilmLibrary) August 2, 2021
V následujících dnech a týdnech cívky ostnatého drátu nahradila zeď z betonových desek a dutých bloků. „Domy například na Bernauer Strasse, kde chodníky patřily čtvrti Wedding (Západní Berlín) a jižní řada domů Mitte (Východní Berlín), byly rychle začleněny do pohraničního opevnění – vláda NDR nechala zazdít přední vchody a okna v přízemí. Obyvatelé se do svých bytů mohli dostat pouze přes dvůr, který patřil Východnímu Berlínu,“ uvádí web města s tím, že mnoho obyvatel se muselo ze svých domovů vystěhovat již v roce 1961 nejen na Bernauer Strasse, ale i v dalších pohraničních oblastech.
O život přišly stovky osob
V dalších letech byly bariéry upravovány, zesilovány a rozšiřovány. Zdokonaloval se také systém kontrol na hranicích. „Zeď procházející centrem města, která od sebe oddělovala Východní a Západní Berlín, byla dlouhá 43,1 kilometru. Hraniční opevnění oddělující Západní Berlín od zbytku NDR bylo dlouhé 111,9 kilometru,“ popsal web.
13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama začala výstavba Berlínské zdi. Zdroj: ČTK
Berlínská zeď je jedním z nejznámějších symbolů studené války. Zdroj: ČTK
Hranice byla pečlivě střežena. Zdroj: ČTK
Kolem pásma nechyběly ani strážní věže. Zdroj: ČTK
Berlínská zeď před Braniborskou bránou. Zdroj: ČTK
Pád Berlínské zdi vyvolal vlnu euforie. Zdroj: ČTK
13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama začala výstavba Berlínské zdi. Zdroj: ČTK
Berlínská zeď je jedním z nejznámějších symbolů studené války. Zdroj: ČTK
Hranice byla pečlivě střežena. Zdroj: ČTK
Kolem pásma nechyběly ani strážní věže. Zdroj: ČTK
Berlínská zeď před Braniborskou bránou. Zdroj: ČTK
Pád Berlínské zdi vyvolal vlnu euforie. Zdroj: ČTK
Během sedmadvaceti let se přes vnitřní německou hranici nebo Berlínskou zeď pokusilo dostat více než 100 tisíc občanů NDR. Přes 600 osob bylo při pokusu o útěk zastřeleno nebo zemřelo jiným způsobem. Jen u Berlínské zdi padlo minimálně 140 lidí. Dnes smutnou historii místa připomíná památník.
