reklama

Symbol studené války. Před 60 lety začala výstavba Berlínské zdi, lidé platili životem

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.

reklama

V letech 1949 až 1961 opustilo NDR a Východní Berlín asi 2,7 milionu občanů. Přibližně polovinu uprchlíků tvořili mladí do 25 let. Hranice sektorů v obou směrech překračovalo denně asi půl milionu lidí. Jen v roce 1960 se jich na Západ natrvalo přestěhovalo asi 200 tisíc. NDR se nacházela na pokraji sociálního a hospodářského kolapsu.

„V zájmu zastavení nepřátelské činnosti revanšistických a militaristických sil západního Německa a Západního Berlína budou na hranicích Německé demokratické republiky, včetně hranic se západními sektory Velkého Berlína, zřízeny hraniční kontroly, jaké se obecně vyskytují v každém suverénním státě,“ sdělila 12. srpna 1961 Rada ministrů NDR. Zapomněla se ovšem zmínit, že toto opatření je namířeno především proti jejímu vlastnímu obyvatelstvu, kterému již nebude dovoleno překračovat určené hranice.

Lidé vyskakovali z oken

Druhý den ráno byly v časných ranních hodinách postaveny dočasné zátarasy na hranici oddělující sovětský sektor od Západního Berlína. „Policejní a dopravní jednotky spolu s příslušníky „dělnických milicí“ stály na stráži a odvracely veškerou dopravu na hranicích sektoru. To, že si vedení SED (Jednotné socialistické strany německé – pozn. red.) vybralo pro svou operaci neděli v období letních prázdnin, pravděpodobně nebyla náhoda,“ vzpomínají na 60 let starou historii oficiální stránky města Berlína.

„Ze dne na den již lidé nemohli volně cestovat po své čtvrti. Sousedé, přátelé a příbuzní byli od sebe odděleni. Dům naproti přes ulici byl najednou součástí jiného politického systému. Bez vlastního přičinění a proti své vůli se obyvatelé Bernauer Strasse stali očitými svědky a aktéry epizody poválečných německých dějin v Berlíně. Lidé v zoufalé snaze uniknout vyskakovali z oken bytů sousedících se Západním Berlínem a platili za to životem. Některé pokusy o útěk z Bernauer Strasse se však podařily,“ stojí na webu města.

V následujících dnech a týdnech cívky ostnatého drátu nahradila zeď z betonových desek a dutých bloků. „Domy například na Bernauer Strasse, kde chodníky patřily čtvrti Wedding (Západní Berlín) a jižní řada domů Mitte (Východní Berlín), byly rychle začleněny do pohraničního opevnění – vláda NDR nechala zazdít přední vchody a okna v přízemí. Obyvatelé se do svých bytů mohli dostat pouze přes dvůr, který patřil Východnímu Berlínu,“ uvádí web města s tím, že mnoho obyvatel se muselo ze svých domovů vystěhovat již v roce 1961 nejen na Bernauer Strasse, ale i v dalších pohraničních oblastech.

O život přišly stovky osob

V dalších letech byly bariéry upravovány, zesilovány a rozšiřovány. Zdokonaloval se také systém kontrol na hranicích. „Zeď procházející centrem města, která od sebe oddělovala Východní a Západní Berlín, byla dlouhá 43,1 kilometru. Hraniční opevnění oddělující Západní Berlín od zbytku NDR bylo dlouhé 111,9 kilometru,“ popsal web.

Během sedmadvaceti let se přes vnitřní německou hranici nebo Berlínskou zeď pokusilo dostat více než 100 tisíc občanů NDR. Přes 600 osob bylo při pokusu o útěk zastřeleno nebo zemřelo jiným způsobem. Jen u Berlínské zdi padlo minimálně 140 lidí. Dnes smutnou historii místa připomíná památník.

Tagy:

Hlavní zprávy

PŘEHLEDNĚ: Tisíce nežádoucích účinků po očkování. Na co si Češi nejčastěji stěžují?
Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Tisíce nežádoucích účinků po očkování. Na co si Češi nejčastěji stěžují?

Za poslední dva týdny přibylo v Česku jediné podezření na úmrtí v souvislosti s očkováním proti nemoci COVID-19, celková bilance tak stoupla na 113. Od poslední aktualizace Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nahlásilo podezření na nežádoucích účinky po vakcinaci dalších 143 lidí. Jejich počet tak od začátku očkování v Česku stoupl na 8 304. Co patří mezi nejčastěji hlášené zdravotní komplikace?

Za drobné zásilky z čínských e-shopů si připlatíme. Zdraží zřejmě už od října

Za doručované balíčky ze zemí mimo Evropskou unii (EU) s hodnotou do 22 eur, tedy zhruba 560 korun, se začne platit DPH pravděpodobně od října. Typicky půjde o drobné zboží z čínských e-shopů, které dosud dani nepodléhalo. Opatření mělo původně platit už od července, novely zákona o DPH a celního zákona se však zdržely v legislativním procesu a po vrácení Senátem je poslanci schválili až v polovině září.

Komentátor: Piráty si Babiš vybral cíleně, Spolu nechává být. Kampaně voliče nepřesvědčí

Volební kampaně jedou na plné obrátky, podle politického komentátora Petra Koláře však už názory voličů nijak výrazně neovlivní. Pokud v příštím týdnu nezačne mohutná vlna pandemie, preference stran a koalic nic nezmění. „Důležité například bylo, že si Babiš Piráty vybral za svůj hlavní cíl. Naopak koalici Spolu nechává zatím na pokoji. Možná spoléhá na budoucí koaliční spolupráci,“ uvedl redaktor MF DNES k preferencím v pořadu Nový den.

Jdou se lovit Vietnamci. Cílí na ně i Babiš, k urnám se jim ale nechce či nemohou volit

Politici se vydali na lov voličů ve vietnamských komunitách. Premiér Andrej Babiš (ANO) se objevil v pražské tržnici Sapa, kde se nechal ostříhat. Uskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků (TSS) zase vsadilo na billboard ve vietnamštině. Zástupci komunity nevidí v návštěvě předsedy vlády problém – berou ho jako reklamu pro své podniky. Vietnamci oslovení redakcí CNN Prima NEWS ale dodávají, že ho volit nebudou – někteří zmiňují jako důvod EET, jiní se o politiku nezajímají a někteří ani nemají volební právo.

Babiš, Fiala i Rakušan. Osm politických lídrů se utká v superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších český stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

Reportáž: Komu dá hlas 300 tisíc Romů? Někdo komunistům, ale většina nikomu

Kolik žije v Česku Romů a jakou cenu mají pro politiky jejich volební hlasy? „Jsou nás tady tři miliony,“ tvrdí 59letý Peter Šarišský z ostravské vyloučené lokality v oblasti Jílové ulice. Trochu přehnaný odhad, podle české vlády jde o necelých 300 tisíc lidí. I to je ale zajímavé číslo pro strany a hnutí. „Žádnou romskou stranu nemáme, tak to dám asi komunistům,“ říká Šarišský. A co další Romové?

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama