Obrovská sláva, ale také neblahá pověst. Při vyslovení spojení „Velký Taxisův příkop“ leckoho možná i trochu mrazí. A není divu. V minulosti na něm při Velké pardubické zahynulo mnoho koní, naposledy v minulém roce osmiletý hnědák Sottovento. Stejně jako při předchozích tragédiích se uvnitř české veřejnosti zrodila obrovská vlna kritiky, která tentokrát donutila pořadatele zasáhnout. A nebezpečí při nedělním 131. ročníku VP (v 15:45 hodin) by na překážce číslo čtyři už nemělo být tak velké.
„Každý čumí do země, to víte, že to každého se*e. Ať je to ten, nebo ten, každý ve stáji má ty koně rád,“ hlesl o loňské druhé říjnové neděli trenér Josef Váňa. Právě do stáje této dostihové legendy patřil hnědák Sottovento, který si při špatném dopadu s žokejem Janem Kratochvílem na svém hřbetu na Taxisu zlomil vaz.
Odborníci považují onu překážku za krásnou v tom, že je neopakovatelná. Právě Taxisův příkop dělá z Velké pardubické jedinečný – zřejmě nejtěžší evropský – dostih a hlavně díky němu má tradiční závod konaný ve východočeské metropoli takové renomé. Ale také kvůli němu naráží na kritické hlasy. Nejen ze strany ochránců zvířat, ale také „obyčejných lidí“. Sociální sítě byly po Sottoventově skonu plné nenávistných reakcí vůči pořadatelům a všem, kteří se na Velké pardubické podílejí. Tento tlak přinesl důsledky – čtvrtá překážka Velké pardubické doznala změn už podruhé během posledních 30 let.
Slavný skok rázně měnil podobu v roce 1993. Impulzem k tomu bylo to, co se stalo v říjnu 1992. Velkou pardubickou hned na začátku narušila skupina aktivistů. Demonstranti vtrhli na závodiště a vyvolali chaos mezi koňmi už před nájezdem na malý vodní příkop. Tento skandál následoval poté, co v roce 1989 zemřeli na Taxisu hned dva koně, o 12 měsíců později jeden a za další rok zrovna tak.
Cieszymir, Zulejka, Vicody a Sottovento
Po sérii fatálních pádů a vpádu demonstrantů byl živý plot Taxisu snížen o zhruba 20 centimetrů, příkop byl zčásti zasypán – už nebyl hluboký dva metry, ale jen jeden. K tomu byl úhel doskokové plochy zmírněn.
Když v roce 1991 zemřela klisna Pauza, nastala pak skutečně pauza. Mohlo se zdát, že se překážka zbavila titulu „popravčí“. Ale v říjnu 2007 příjemná éra skončila.
Ve 117. ročníku zemřel kůň Cieszymir, který musel být utracen poté, co si na Taxisu zlomil nohu.
V roce 2014 stál Taxis život hnědku Zulejku.
O čtyři roky později dopadl nešťastně na hranu za příkopem Vicody.
A loňský nejtěžší tuzemský kros a konkrétně Taxis nepřežil zmiňovaný Sottovento.
Hned druhý den ředitel pardubického závodiště Jaroslav Müller konstatoval, že je na čase záludný skok vzbuzující kontroverze znovu poupravit.
„Po posledních letech, kdy jsme zaznamenali několik fatálních pádů, je potřeba udělat analýzu. Jakmile se situace trochu uklidní, vyzvu zástupce stájí a všechny kompetentní osoby, abychom se sešli u jednoho stolu. Chceme z toho posledního období udělat nějaký závěr. Dostihy procházejí ve všech ohledech určitým vývojem,“ řekl tehdy CNN Prima NEWS. „Minimalizovat nebezpečí je naším úkolem. Stavíme se k tomu čelem. Iniciativu něco s tím udělat určitě budu vytvářet,“ dodal.
Jako omezit rychlost ve formuli 1?
Věci se skutečně daly do pohybu, vznikla 14členná expertní skupina, která rozhodla o tom, že Taxis projde úpravou. Ne všichni byli spokojení. Vzniklo prohlášení, které začínalo slovy „Tak nám zabili Velkou pardubickou…“ Pod dokumentem byli mimo jiné podepsaní čtyřnásobný šampion Václav Chaloupka či kouč Čestmír Olehla, který připravoval slavného Železníka, koně, jenž vyhrál Velkou pardubickou hned ve čtyřech ročnících, pokaždé s Josefem Váňou v sedle.
„Jsme přesvědčeni, že úpravy povedou k trvalému znehodnocení, ke ztrátě věhlasu, který nejlépe a oprávněně vystihoval známý slogan – nejtěžší dostih na evropském kontinentu,“ stálo v textu kritiků změn.
„S jistou porcí nadsázky lze snahu o zásahy do Velké pardubické přirovnat k názoru, že by nebylo špatné snížit výšku Mount Everestu na úroveň Řípu, Vysoké Tatry zhoblovat na mnohem méně náročnou a povlovnější Českomoravskou vrchovinu nebo rychlost, které dosahují jezdci formule 1, omezit na 50 km/hod a Velkou cenu Monaka raději ještě o 10 km nižší,“ dodala skupina cynicky.
Taxis se letos v srpnu proměnil. U překážky číslo čtyři úřadoval bagr. Celkovou délku skoku (650 centimetrů) nezměnil, ale hrana považovaná za „lamač vazu“ je nyní mírnější. K tomu byl samotný příkop změlčen.
Osmnáctka koní – Vanesse, Evžen, Kaiserwalzer, Casper, Theophilos, Talent, Dulcar de Sivola, Mr Spex, Player, Hegnus, Paris Eiffel, Stretton, Star, No Time To Lose, Mahe King, Beau Rochelais, Sztrom, Lombargini – by měla být v neděli při 131. ročníku Velké pardubické ve větším bezpečí.