Tchajwanští akademici se domnívají, že vzrostl vliv Číny v rámci UNESCO, potažmo OSN. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu jim nyní zakazuje účast na všech svých událostech. Podvolila se tak zřejmě nátlakům Čínské lidové republiky.
Informaci potvrdilo Mezinárodní centrum teoretické fyziky (ICTP) sídlící v Itálii, které k UNESCO patří. To v listopadu pořádalo mezinárodní virtuální konferenci na téma kvantové biologie. S odmítavou reakcí na přihlášku se setkala řada tchajwanských akademiků a vědců, a to i těch, kteří působí v zahraničí.
Systematické odmítání Tchajwanců vyšlo najevo zejména kvůli tomu, že několik vědců sdílelo zamítnutí účasti na Twitteru a dalších sociálních sítích. Jeden z vyloučených účastníků, tchajwanský doktorand Jie Čch'-fu působící na Stanfordově univerzitě, napsal, že chování organizátorů konference je ironické, neboť uvádějí, že v účasti na vědeckém setkání chtějí podpořit ženy.
„Radím ICTP a UNESCO, aby příště dodali, že tchajwanští vědci nejsou vítáni, aby lidé neztráceli čas s žádostí o přijetí, když budou vyloučeni na základě země svého původu,“ dodal Jie Čch'-fu v twitterovém příspěvku.
Jiný tchajwanský doktorand, Alexander Sullivan, který studuje na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, D. C., vyjádřil obavu z rostoucího vlivu Pekingu na UNESCO. „Čína je nyní v rámci UNESCO poměrně mocná, zejména po odchodu Spojených států za Trumpovy administrativy. Je ostudné, že UNESCO diskriminuje nejen Tchajwan jako celek, ale i jednotlivé vědce, a podílí se tak na politické agendě Čínské lidové republiky,“ uvedl.
Spojené Státy spolu s Izraelem oficiálně opustily UNESCO k počátku roku 2019, rozhodnutí padlo již v roce 2017. USA jej odůvodnily tím, že organizace pro vzdělání, vědu a kulturu posiluje protiizraelské naladění členských států. Finančně rozhodnutí Spojených států UNESCO nepoškodilo, přestaly totiž spolu s Izraelem platit členské příspěvky již v roce 2011, kdy byla do společenství přijata Palestina.
Podporovatelů Tchaj-wanu ubývá
Nedávno vyšla výroční zpráva Americko-čínské bezpečnostní posudkové komise, která vyjádřila obavy nad sílícím útlakem Tchaj-wanu ze strany Číny a nabádala Spojené státy k akci. Podle posudkové komise by měl americký ministr zahraničí podpořit Tchaj-wan v mezinárodních vztazích a čelit čínskému útlaku.
Tchaj-wan uznává jako stát 14 ze 193 států OSN, mezi nimi i Vatikán. Státy, které uznávají Tchaj-wan zároveň neudržují diplomatické vztahy s Čínou. Ostrovní stát postupně přichází o některé své podporovatele, v roce 2019 například přerušily diplomatické vztahy se zemí Kiribati a Šalamounovy ostrovy.
Spojené státy uznávaly Tchaj-wan jako stát mezi lety 1949 a 1979. Přestože od konce 70. let namísto něj uznávají Čínskou lidovou republiku, vztahy s Tchaj-pejí zachovávají vřelé. A předseda Senátu Miloš Vystrčil letos na Tchaj-wan vycestoval, přestože Česká republika udržuje diplomatické vztahy s Čínou.
