Technické muzeum v Brně ve středu po více než třech letech zpřístupní stálou expozici parních, vodních a leteckých motorů. Byla uzavřená od prosince 2021, kdy střechu centrální výstavní haly poškodil těžký a mokrý sníh. Budování nové ocelové konstrukce včetně střešního opláštění a odvodnění začalo loni v květnu. Náklady přesáhly 18 milionů korun, řekla mluvčí muzea Taťána Krajčírovičová.
Muzeu po dobu oprav chyběl velký prostor pro vernisáže či akce pro veřejnost, především školní skupiny a rodiny s dětmi. „Nyní k znovuotevřené výstavní hale přibylo i její důmyslné propojení s muzejní restaurací. To umožňuje našim návštěvníkům se během návštěvy muzea občerstvit, aniž by museli procházet exteriérem, jako tomu bylo doposud,“ uvedl ředitel muzea Ivo Štěpánek.
DÁLE ČTĚTE: MotoGP se vrací do Brna. Okruh čeká chirurgicky přesný zákrok, na dráze jde o milimetry
Dominantním prvkem expoziční haly je letadlo L-200 Morava. Sloužilo nejčastěji jako aerotaxi, dále k výcviku pilotů a pro přepravu pacientů. Návštěvníky zaujme také vrtulník HC-102 Heli Baby z československé sériové výroby.
Dalším přírůstkem v expozici leteckých motorů je vesmírné rameno pro magnetometr MAG-Boom. Vyvinula jej brněnská firma Frentech Aerospace pro evropskou sondu určenou k průzkumu planety Jupiter.
„Oproti klasickým ramenům s mechanickými prvky se brněnské rameno otevírá pomocí materiálu s tvarovou pamětí, takže je u něj prakticky nulové riziko selhání,“ uvedl náměstek ředitele Josef Večeřa. Evropská kosmická agentura nakonec pro cestu k Jupiteru zvolila konzervativnější řešení s mechanickými prvky. Podle muzejníků jde o dosud nejdražší a největší kosmický „hardware“ vyrobený v Česku.
Expozice parních motorů je zaměřená převážně na moravské stroje z přelomu 19. a 20. století. Expozici vodních motorů s Peltonovou, Francisovou a Kaplanovou turbínou nově doplňuje také stožár vysokého napětí používaný v první polovině 20. století.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejstrašidelnější les v Česku. Děsivé legendy i podrážděná zvířata. Jak vypadá Pánova březina?