Tenistka Pcheng Šuaj žije, ale pod nátlakem Číny. Spolupodílí se MOV na propagandě?
Díky telefonátu s prezidentem MOV Thomasem Bachem je jisté, že Pcheng Šuaj žije. Všechny obavy ale zdaleka nezmizely. Zdroj: Profimedia.cz
Jsem v pořádku, pobývám v Pekingu a chci, aby bylo respektováno mé soukromí. To je resumé půlhodinového videotelefonátu čínské tenistky Pcheng Šuaj, o kterou se v posledních týdnech strachoval celý svět, s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem. Přesto zůstává řada otazníků. Bývalá světová jednička ve čtyřhře evidentně opravdu žije a fyzicky jí nic není. Otázkou je, zda po obvinění bývalého předního politika ze sexuálního napadení zůstává svobodná.
Během víkendu se na Twitteru objevila série videí, která ukazovala, že Pcheng Šuaj žije, navštěvuje různé akce, usmívá se. Zkrátka vede normální život. Stylizace videí byla každopádně celkem podezřelá. Sama hráčka na záznamu nemluví, lidé okolo ní na sílu zmiňují aktuální datum, zřejmě aby bylo jasné, že nejde o archivní materiál.
Kontroverze vzbuzuje také fakt, že příspěvky nezveřejnila sama Pcheng Šuaj, ale šéfredaktor novin Global Times Chu Si-ťin. Tedy média přímo kontrolovaného vládou.
Trochu relevantnější byla až nedělní zpráva. S tenistkou hovořil šéf MOV Thomas Bach, který se měl dozvědět, že žena na druhém konci „drátu“ je v pořádku. Byl to první opravdový „důkaz života“ od chvíle, co na sociální síti Weibo na začátku listopadu obvinila někdejšího vicepremiéra Číny Čang Kao-Lie ze sexuálního napadení. Pak se po ni slehla zem. Respektive ženské tenisové asociaci WTA v mezidobí zaslala dopis, ovšem tomu, že jeho autorkou byla skutečně ona, nevěřil takřka nikdo.
Pcheng Šuaj se pod náporem stala herečkou
Největší obavy jsou nyní rozprášeny, ale celá aféra rozhodně nekončí. „Videa nezmírňují ani neřeší obavy WTA o její blaho a schopnost komunikovat bez cenzury nebo nátlaku,“ vzkázala asociace po hovoru 35leté hráčky s Bachem. „Ani videohovor s ním nezměnil náš požadavek, aby obvinění ze sexuálního napadení bylo důkladně, férově, transparentně a bez cenzury vyšetřeno. Právě obvinění je naším hlavním důvodem k obavám,“ dodala ústy své mluvčí.
Thomas Bach při videohovoru s Pcheng Šuaj. Zdroj: Profimedia.cz
Právě to, že sice nyní svět ví, že Pcheng Šuaj žije, ale nikdo netuší, co pro ní může znamenat vznesené obvinění, vede k největší nejistotě. Žádné z publikovaných videí totiž neobnáší téma zneužití ze strany čínského politika. A Čína se k případu odmítá vyjadřovat.
„Skutečnost je taková, že mají nad Pcheng Šuaj obrovskou kontrolu. Do té míry, že to stačí k tomu, aby spolupracovala a stala se herečkou,“ řekla pro CNN Lv Pchin, známá čínská feministka pobývající v New Yorku.
Chová se MOV správně?
„Může nějaká dívka pod tlakem předstírat tento slunečný úsměv?“ mírnil hlas kritiků zmiňovaný šéf státních novin Chu Si-ťin po zveřejnění podivných videí. „Ti, kteří mají podezření, že je Pcheng Šuaj pod nátlakem, musí mít opravdu temnou duši,“ dodal.
Čtěte také
Že tenistka momentálně nežije ve svobodném blahobytu, naznačuje i fakt, že hovor s Thomasem Bachem se uskutečnil za přísného dozoru čínského sportovního funkcionáře. Čínská média o něm neinformovala, MOV poskytl jednu fotografii s usmívající se Pcheng Šuaj, ovšem celý záznam nenabídl. Zároveň není jasné, kým a jak byl hovor zorganizován.
MOV zastává oproti WTA odlišný přístup a zdá se, že ho virtuální setkání v porovnání s tenisovou asociací uklidnilo výrazněji. Předsedkyně sportovní komise Emma Terhová prohlásila: „Ulevilo se mi, když jsem viděla, že Pcheng Šuaj si vede dobře, což byl náš hlavní zájem.“
Analytici tvrdí, že vyvozováním rychlých závěrů o současném stavu Pcheng a vyhýbáním se jakékoli zmínce o jejích obviněních ze sexuálního napadení, MOV ohrožuje svou vlastní důvěryhodnost. A může riskovat, že se stane spoluviníkem pekingské propagandy.
„Závěry MOV stěží zmírňují naše obavy o blaho nebo bezpečnost Pcheng. Ve skutečnosti to vyvolává otázku, proč se – jak se zdá – MOV účastní toho, co je prakticky státem kontrolovaný příběh,“ uvedla Ma-ja Wang z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Čtěte také
