Test na protilátky Zdroj: Profimedia.cz
Test na protilátky vám o imunitě proti covidu moc neřekne. Pokud chcete zjistit, zda jste proti nákaze imunní, musíte na odběry z kostní dřeně, uvedl na Twitteru evoluční biolog Jaroslav Flegr. Právě v kostní dřeni sídlí důležité paměťové B buňky, které zprostředkovávají dlouhodobou imunitu proti covidu. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je ale nesmyslné takové vyšetření kvůli covidu podstupovat.
„Hladiny protilátek o imunitě proti covidu moc neřeknou, důležité jsou paměťové B buňky. Klidně je můžeme měřit, ale pozor, sídlí v kostní dřeni. Test není levný, ale zájemcům bych ho dělal zdarma – když se na oplátku nechají zařadit do registru dárců kostní dřeně,“ napsal na Twitteru evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Experti k protilátkám: Neví se, jaká hladina je potřeba. I nula může znamenat ochranu
Naměřené protilátky po prodělaném covidu se neuznávají jako alternativa k očkování, protože nejsou stanovené standardy. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl biochemik Zdeněk Hostomský. Právě po uznávání protilátek volal premiér Andrej Babiš (ANO). Řada odborníků před takovým postupem ale varuje. Podle nich není totiž jasné, jaká úroveň protilátek dokáže člověka účinně před nákazou ochránit.
Lidé, kteří prodělali nemoc COVID-19, jsou nejméně šest měsíců chráněni protilátkami. Jejich hladina však postupem času v těle klesá, podle odborníků navíc imunitu nelze měřit pouhou přítomností protilátek v krvi. „To, co nám zprostředkovává dlouhodobou a efektivní imunitu, jsou paměťové buňky,“ vysvětlila pro iDNES.cz náměstkyně pro zdravotní péči ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. A právě ty se nacházejí v kostní dřeni.
Možnost vyšetření kostní dřeně pro prokazování imunity proti covidu ale vyloučil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Podle něj je to nesmyslné. „Takové vyšetření provádíme pacientům, u kterých máme podezření na leukémii, ne přece kvůli tomu, zda se mám jít naočkovat, nebo jsem imunní proti covidu,“ uvedl Chlíbek. Nutno dodat, že takové vyšetření je nejen finančně nákladné, ale i velice bolestivé.
„Bavíme se tu o nějaké experimentální úrovni, nikoliv o praktickém medicínském přístupu. Je to stejný princip, jako když chcete pokusně ve vědeckých studiích osvětlit tvorbu a stimulaci paměťových buněk. Právě tehdy se vyšetřuje kostní dřeň. Ale pro praktický život je to zcela nepoužitelné a nedoporučitelné,“ konstatoval Chlíbek.
Test na protilátky je zbytečný
V Česku se již delší dobu diskutuje o tom, že by k prokázání bezinfekčnosti mohl postačit doklad o naměřených protilátkách na COVID-19. Před několika dny to navrhl premiér Andrej Babiš. Podle Vašákové ale neexistuje test, který by určil, kdo je proti covidu protilátkami chráněn a kdo nikoliv. „Skutečně není určena hladina, kdy lze říci: ,Ano, ten je bezpečně chráněn,‘“ zdůraznila.
S tím souhlasí i Chlíbek. „Testy na protilátky jsou zbytečné, říkáme to celou dobu. Posloužit mohou pouze ve dvou případech. Například, když člověk vykazuje známky nákazy, ale vychází mu negativní PCR test, tak se vyšetří protilátky, které přítomnost covidu mohou potvrdit,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Chlíbek. Test na protilátky může mít význam i pro člověka, který zřejmě kdysi prodělal covid, ale nemá to potvrzené. „Protilátky mu jeho domněnku mohou potvrdit, ale rozhodně mu neřeknou, jak dlouho ještě bude imunní,“ upozornil.
V současné době využívá protilátky jako doklad o bezinfekčnosti pouze Rakousko. „Kromě Rakouska protilátky nikdo neuznává. Světové uznávané instituce naopak nabádají k tomu, že vyšetřování protilátek by se nemělo používat k hodnocení úrovně imunity nebo ochrany osob před covidem. To, co se teď děje u nás, že si lidé chodí dělat testy na protilátky a podle toho se rozhodnou, zda podstoupit očkovaní, či nikoliv, je z odborného hlediska nepoužitelné a zavádějící,“ konstatoval Chlíbek.
