Experti k protilátkám: Neví se, jaká hladina je potřeba. I nula může znamenat ochranu

„Vidím v tom tři důležité aspekty – medicínský, vědecký a pak ten administrativní. Medicínský aspekt je jasný – když proděláte nákazu, máte protilátky, které jsou měřitelné. Z vědeckého hlediska se však jejich míra měří hůře. Co brání tomu, abychom uznávali protilátky jako plnohodnotné, je skutečně administrativní zátěž, protože nejsou stanovené standardy, jak by se to dělalo,“ řekl Hostomský.

Podle viroložky Ruth Tachezy by bylo složité takové standardy nastavit. „Důležité je, že nemáme studii, která by nám ukázala, jakou hladinu protilátek potřebujeme a která by odpovídala ochraně, vyvolané vakcinací. To je naprosto zásadní věc,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Tachezy.

„Podstatné je, že nyní už víme, že ve chvíli, kdy jste očkováni, je obrana daleko vyšší než po prodělání nemoci,“ doplnila.

Podobně to vidí i náměstkyně pro zdravotní péči ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Podle ní lidé po prodělání covidu nemají spoléhat pouze na protilátky. „Imunita proti covidu se nedá měřit pouhou přítomností protilátek. Imunitní reakce proti covidu je založená imunitou danou buňkami a protilátkami, a to, co nám zprostředkovává efektivní a dlouhodobou imunitu, jsou paměťové buňky,“ vysvětlila Vašáková.

Hladina protilátek nic neříká

Právě paměťové buňky si podle ní pamatují, že kdysi potkaly tento mikroorganismus, a v případě potřeby jsou schopny imunitní odpovědi. „Protilátky samotné během doby klesají, u někoho rychle a u někoho pomalu. A jsou jenom jedním z parametrů a rysů imunitní odpovědi. Každý totiž reaguje úplně jinak. Představte si to takto – proč byste pořád produkovala protilátky proti všemu, co jste potkala?“ uvedla v rozhovoru pro web iDNES.cz.

Podle Vašákové neexistuje test, který by řekl: „Ano, je tam protilátka, tak to znamená, že je chráněn, není tam protilátka, tak chráněn není. Tak to prostě není. Je to jenom jeden rys. A skutečně není určena hladina, kdy lze říci: ,Ano, ten je bezpečně chráněn,‘“ zdůraznila náměstkyně pro zdravotní péči ministra zdravotnictví. Podle ní může být ochráněn i člověk, který má nula protilátek. „Má paměťové buňky, které spí někde v kostní dřeni,“ vysvětlila.

Proto zkrátka nelze plošně stanovit, jaká hladina protilátek je dostačující. „Není na to jediný důkaz, na základě kterého by bylo možné rozhodnout. Proto ministerstvo zdravotnictví nemůže doporučit, aby se protilátky staly jedním z parametrů bezinfekčnosti, stejně jako je očkování, šestiměsíční odstup od prodělání nemoci nebo negativní test,“ dodala Vašáková.