Test odvahy nad propastí: Visutý most z trávy musí ročně obnovovat. Roli hrají víly i šaman

Vysoko nad soutěskou řeky Apurimac domorodí obyvatelé Peru rok co rok opravují ručně tkaný visutý most, poslední svého druhu na světě. Břehy tu spojuje po několik staletí už od dob Inků. Lidé z kmene Kečuů se každoročně v červnu scházejí a obnovují most Q'eswachaka, který tvoří pouze silná lana svázaná z andské trávy, a testují svou odvahu vysoko nad propastí, když po roce vyměňují opotřebovaný materiál, napsala agentura AFP.

„Je to rituál, který spojuje jednotlivé komunity, ale i současníky s generacemi předků,“ věří Kečuové. „Je pro nás otázkou cti tento most obnovovat,“ říká 34letý student Braulio Huilca. Lávka a proces její každoroční obnovy byly před deseti lety zapsány na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což z ní udělalo velkou atrakci pro turisty a klíčový zdroj příjmů pro peruánský region Cuzco, kde se nachází také incká pevnost na Machu Picchu.

„Pokud bychom s tím skončili, tak by skončila tradice a spolu s ní... i výdělky,“ poznamenal 40letý Felipe Hanampa Huamani. Mostek tvoří lana spletená ze stébel kostřavy, což je v Jižní Americe běžně rostoucí travina. Poprvé byl na daném místě vybudován asi před 600 lety. Je dlouhý asi 30 metrů, široký 1,2 metru a visí nad řekou ve výšce zhruba 28 metrů.

ČTĚTE TAKÉ: Na Sicílii má vést nejdelší visutý most světa. Megalomanský plán může ohrozit mafie, píše CNN

Obyvatelé provincie Canas se každý rok po několik týdnů scházejí, aby připravili materiál na lana. Ženy v barevných sukních sekají kostřavu srpy, svazují ji do otepí, máčejí ve studnách a pak stébla natloukají kameny. Teprve pak z nich splétají provazy. Ty pak muži po úzkých stezkách a příkrých schodech donesou k mostku.

Ženy jsou nepostradatelné v prvních fázích, u prací na mostě už ale být nemohou, protože by podle přesvědčení místních mohly rozzlobit žárlivé vodní víly.

Bezpečnost lidí při obnově mostu má zajistit šaman, který na začátku prací obětuje bohům jehně. Pak muži v barevných čapkách strhnou starý zčernalý most do řeky a začnou stavět nový. Visutý most tvoří několik silných lan, která mají funkci podlážky a další dvě jsou pak po stranách coby zábradlí. Výměna trvá tři dny a dělníci si práci zpříjemňují žvýkáním listů koky, aby měli na práci energii.

Kečuové mostek staví každý rok znovu a znovu, i když se přes řeku dostanou i bezpečněji po blízké kovové lávce, která se využívá pro obchod i dopravu. „Kdybychom ho neobnovili, bůh nás potrestá. Mohli bychom mít nehodu nebo se nám něco přihodí,“ věří 54letá farmářka Emperatriz Arizapanaová Huayhuaová, která se na pracích pravidelně podílí.

Tagy: