Tichá genocida kmenů v Amazonii: Mohou být vyhlazeni do 10 let, ničí je těžba i influenceři
Nekontaktované národy jsou vystaveny bezprecedentnímu ohrožení od vyspělé části obyvatelstva, uvádí nová zpráva londýnské organizace Survival International. Experti mluví o „tiché genocidě“ a vyzývají vlády, aby zakročily. Kdo jsou nekontaktovaní lidé, kde a jak žijí a co je pro ně hrozbou?
Kmeny, které obývají převážně amazonský deštný prales v jihoamerických zemích, se živí lovem, rybolovem, pěstují plodiny a zachovávají si starobylé jazyky a tradice. Nechtějí nic z toho, co moderní společnost nabízí, a žijí v izolaci z vlastní vůle. Podle londýnské organizace Survival International je však jejich schopnost tak žít bezprecedentně ohrožena a mluví se o „tiché genocidě“ téměř 200 skupin nekontaktovaných národů. Nová zpráva varuje, že „do 10 let mohou být vyhlazeni, pokud vlády a společnosti nezačnou jednat“, píše web Sky News.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Absurdní scéna při letu do Londýna. Jeden muž konzumoval cestovní pas, druhý ho topil v záchodě
Jaké jsou však hrozby pro nekontaktované lidi, proč se rozhodli žít tímto způsobem a co lze udělat, aby jim bylo možné pomoct?
Proč nekontaktovaní lidé žijí tímto způsobem?
Nová zpráva organizace Survival International odhaduje, že existuje nejméně 196 nekontaktovaných domorodých skupin v 10 zemích – přibližně 95 % z nich žije v Amazonii, menší populace se nacházejí v jižní a jihovýchodní Asii a v Tichomoří. Někteří je sice romantizují jako „ztracené kmeny“ zamrzlé v čase, ale podle Fiony Watsonové, ředitelky pro výzkum a advokacii organizace Survival, jsou ve skutečnosti současnými společnostmi, které se po generacích násilí, otroctví a nemocí záměrně vyhýbají cizincům.
Čtěte také
Nezisková organizace tvrdí, že odmítání kontaktu je jasným vyjádřením jejich autonomie a sebeurčení. „Nic od nás nepotřebují,“ uvedla Watsonová, která se více než tři desetiletí zabývá právy domorodých obyvatel. „Jsou šťastní v lese. Mají neuvěřitelné znalosti a pomáhají udržovat tyto velmi cenné lesy, které jsou nezbytné pro celé lidstvo v boji proti změně klimatu,“ dodala.
Organizace Survival uvádí, že většina z nich je kočovná, pohybuje se po svém území podle potřeby, žije z toho, co jim země dává, staví si přístřešky nebo společné domy a využívá své odborné botanické znalosti k produkci všeho, co potřebují.
Jakým hrozbám čelí?
Zpráva organizace Survival uvádí, že více než 90 % nekontaktovaných lidí čelí hrozbám spojeným s legální i nelegální těžbou surovin, včetně:
• Těžby dřeva – kácení stromů
• Těžby nerostných surovin
• Agropodnikání
Tyto moderní změny vedou k ničení území, z něhož nekontaktovaní lidé žijí, často k ničení a znečišťování jejich zdrojů potravy a vody, což podle organizace Survival přináší hlad, traumata a kolaps. „To je to, co bych nazvala tichou genocidou – nejsou tu žádné televizní štáby, žádní novináři. Ale děje se to, a děje se to právě teď,“ řekla Watsonová.
Čtěte také
Mezinárodní právo vyžaduje před zahájením jakékoli činnosti na území domorodých obyvatel jejich svobodný, předběžný a informovaný souhlas (FPIC), zatímco mezinárodní smlouvy domorodým obyvatelům přiznávají právo na sebeurčení a právo zůstat v izolaci, pokud si to přejí. Místní zákony a jejich vymáhání se však značně liší a velká část ohrožení domorodých obyvatel pochází od drogových dealerů a nelegálních těžařů zlata, kteří pronikají hluboko do jejich území v Peru, Brazílii, Kolumbii, Venezuele a Ekvádoru. Ti, kteří chtějí vydělávat na území nekontaktovaných lidí, používají podle odborníků násilí k jejich zastrašování.
Existují však i aktéři, kteří navazují nechtěný kontakt s domorodými kmeny ze sociálních důvodů. Evangelikální misionáři často porušují místní zákony a vyhrožují domorodým obyvatelům, aby je přiměli ke konverzi, uvádí organizace Survival. V nejhorších případech, jako například u kmene Ayoreo v Paraguayi, to vedlo k „lovu na lidi“, při kterém byli lidé zajati a zabiti.
Tyto problémy trvají již desítky let, ale novějším jevem je snaha online influencerů kontaktovat kmeny za účelem získání obsahu pro své kanály. V březnu byl zatčen 24letý americký youtuber Mykhailo Viktorovych Polyakov poté, co vstoupil na zakázané území ostrova North Sentinel, aby se setkal s lidmi z uzavřeného kmene Sentinelese. Nepodařilo se mu je najít, a tak jim zanechal plechovku dietní coly a kokosový ořech jako „oběť“.
I cizinci, kteří mají dobré úmysly, riskují životy členů kmene, když se s nimi pokoušejí setkat. Tito lidé jsou totiž náchylní k nemocem, proti kterým nemají imunitu. „Každé náhodné setkání s sebou nese riziko přenosu chřipky, která může snadno vyhladit nekontaktovaný lid do jednoho roku od kontaktu,“ popsala Watsonová. „Obyčejné nachlazení, ze kterého se běžný člověk zotaví za týden, může nekontaktované lidi zabít,“ upozornil Subhra Bhattacharjee, expert na práva domorodých obyvatel.
Čtěte také
Kontakt může také vystavit cizince riziku násilí, protože hluboce nedůvěřiví lidé, kteří nemají kontakt s vnějším světem, mohou použít luky a šípy k útoku na vetřelce, jakmile je uvidí. V loňském roce byli dva dřevorubci zabiti lukem a šípy poté, co údajně vnikli na území domorodého kmene Mashco Piro hluboko v peruánské Amazonii. Další incident se týká amerického misionáře, který v roce 2018 nelegálně přistál na pláži a byl zabit obyvateli ostrova North Sentinel, kteří ho zastřelili šípy a poté pohřbili jeho tělo na pláži. V roce 2006 Sentinelci zabili dva rybáře, kteří náhodou přistáli na pobřeží.
Co chtějí aktivisté za práva domorodých obyvatel změnit?
Aktivisté vyzývají vlády, aby formálně uznaly všechna domorodá území a zakázaly na nich těžební průmysl. Zpráva organizace Survival International vyzývá k zavedení globální politiky bezkontaktního přístupu, což by znamenalo právní uznání nezkontaktovaných území, pozastavení těžebních, ropných a zemědělských projektů na těchto územích nebo v jejich blízkosti a stíhání zločinů proti domorodým skupinám.
Bhattacharjee uvedl, že je zásadní zmapovat přibližná území nekontaktovaných národů, což ale musí být provedeno s extrémní opatrností a z dálky, aby se zabránilo kontaktu, který by mohl ohrozit zdraví nebo autonomii těchto skupin.
Podle aktivistů je také zásadní, aby se změnil způsob, jakým svět vnímá nekontaktované národy, a je třeba uznat, že nejde o relikty minulosti, ale o komunity s právy, které hrají roli ve stabilizaci globálního klimatu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak vypadá průběh ježčího roku? Kdy mu pomáhat a čím mu neublížit
vaclav.cerny@iprima.cz
