Tichá hrozba v těhotenství: O preeklampsii ženy často nevědí, včasný záchyt zachraňuje životy

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Tři až pět procent těhotných žen v Česku čelí hrozbě.

  • Preeklampsie: Proč je tak nebezpečná pro matku i dítě?

  • Screening včas odhalí riziko.

  • Moderní technologie jsou novým pomocníkem pro těhotné ženy.

Více

Rostoucí věk matek, obezita i využívání umělého oplodnění mění podobu těhotenství v Česku. S tím ale stoupá riziko preeklampsie – vážné komplikace, která může ohrozit život matky i dítěte, pokud není včas rozpoznána. Zvýšit informovanost o této diagnóze je každý rok 22. května cílem osvětové kampaně u příležitosti Světového dne preeklampsie.

Preeklampsie se obvykle rozvíjí v druhé polovině těhotenství. Projevuje se vysokým krevním tlakem a může matce poškodit oběhovou soustavu či některé orgány – nejčastěji ledviny a játra. Nebezpečná je zejména tím, že může vzniknout i u žen, které byly před otěhotněním zcela zdravé.

ČTĚTE TAKÉ: Šestnáctiletý Adriano snědl v Itálii zmrzlinu a zemřel v otcově náručí. Rodina žádá odpovědi

V těžkých případech může vést k selhání orgánů a nutnosti okamžitého ukončení těhotenství. Často je proto pro zachování zdraví a života matky nutný porod i velmi nedonošeného dítěte.

„Preeklampsie je nečekanou hrozbou. Jakmile se rozvine, ani moderní medicína na ni nezná lék a jediným řešením je často předčasný porod,“ upozorňuje v tiskové zprávě lékařka Hana Belošovičová z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze při 1. LF UK.

Co stojí za nárůstem případů preeklampsie?

Na vzniku preeklampsie se podílí špatná funkce placenty a poškození cév, k čemuž významně přispívají rostoucí věk rodiček, zánětlivé procesy spojené s nadváhou a obezitou či změněné hormonální a imunologické reakce při poruše imunity nebo v souvislosti s umělým oplodněním.

I když následky preeklampsie mohou být velmi vážné, těhotné ženy o této hrozbě často nevědí. Mezi varovné příznaky rozvinuté preeklampsie po 20. týdnu gravidity patří bolesti hlavy, bolest v oblasti žaludku a podžebří, poruchy vidění a otoky. Nejzávažnější formu eklamptického záchvatu provázejí křeče a bezvědomí připomínající epileptický záchvat.

Malé povědomí o nemoci

Jedním z největších problémů je podle odborníků nízké povědomí veřejnosti o této diagnóze. Přestože preeklampsie postihuje v Česku zhruba tři až pět procent těhotných, mnoho žen o ní nikdy neslyšelo.

„Povědomí o preeklampsii i mimořádně efektivním včasném screeningu je stále nízké. Přitom předejít rozvoji preeklampsie často znamená také předejít předčasnému porodu,“ uvedla Markéta Řehořová z pacientské organizace Nedoklubko, která spolu s odborníky apeluje na nastávající maminky, aby se o preventivní vyšetření samy aktivně zajímaly.

Klíč je v časném screeningu

Nejúčinnější obrana se přitom nabízí už na začátku těhotenství. Mezi 12. a 14. týdnem lze pomocí kombinace ultrazvuku, krevních testů a měření tlaku odhalit až 90 procent žen s vysokým rizikem.

V případě, že je to potřeba, je pak nasazena preventivní léčba v podobě nízké dávky aspirinu. Ta dokáže snížit pravděpodobnost rozvoje závažné formy preeklampsie o více než 80 procent.

Problém ale je, že tento screening není automaticky součástí všech vyšetření v Česku. „Ženy by se proto měly už při objednávání samy aktivně ptát, zda jim toto riziko bude stanoveno, a případně vyhledat pracoviště, které stanovení rizika preeklampsie ve screeningu v prvním trimestru zahrnuje,“ upozornila Belošovičová.

O naléhavosti problému mluví i osobní příběhy. Některé ženy se s preeklampsií setkají až v její nejtěžší formě a musí rodit velmi předčasně. V případě paní Pavlíny to bylo už kolem 28. týdne těhotenství.

„Všem ženám, které jsou těhotné nebo těhotenství plánují, bych proto chtěla vzkázat, aby absolutně nepodcenily screening preeklampsie a aby na něm trvaly za každou cenu. Jednat včas je opravdu zásadní a může to změnit váš život,“ apeluje.

Moderní technologie jako podpora péče

Péči o těhotné ženy se zjištěným zvýšeným rizikem preeklampsie doplňují také digitální nástroje, jako je aplikace Penelope. Ta slouží k monitorování zdravotního stavu v období mezi pravidelnými lékařskými prohlídkami. Prostřednictvím mobilní aplikace si pacientky v domácím prostředí zaznamenávají naměřené hodnoty a případné příznaky, které systém následně sdílí s ošetřujícím lékařem.

Cílem nástroje není nahradit lékařskou péči či stanovovat diagnózu, ale poskytnout průběžná data, jež mohou pomoci s včasným odhalením případných komplikací. Přínos tohoto řešení pro pacientky i návaznost péče aktuálně ověřuje odborná studie. Její výsledky budou zveřejněny na podzim roku 2026.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Horečka, krvácení a pak smrt. Jaké jsou příznaky eboly a hrozí nákaza i v Česku?