Zdroj: Profimedia
Uděláme vše pro zmírnění hospodářských dopadů koronavirové krize na eurozónu, řekla ve čtvrtek prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Zdroj: Profimedia
Evropská centrální banka podpoří letos ekonomiku eurozóny nákupem finančních aktiv v hodnotě kolem bilionu eur. Na dnešní tiskové konferenci to po jednání výkonné rady ECB oznámila její prezidentka Christine Lagardeová.
„Hospodářství eurozóny v prvním čtvrtletí propadlo v takové míře, kterou jsme dosud v mírových dobách nezažili. Inflace se bude v nadcházejících měsících držet na současné nízké úrovni, spotřebitelská i byznysová nálada rapidně klesly,“ zahájila šéfka Evropské centrální banky Lagardeová svou tiskovou konferenci po čtvrtečním jednání výkonné rady ECB a doplnila: „Pro letošní rok počítáme s poklesem HDP o pět až dvanáct procent. Předpovědi hospodářského vývoje vyznačují vysokou mírou nejistoty. Bude záležet na délce trvání současných omezení a síle hospodářskopolitických stimulů.“ Lagardeová zmínila balíčky, jimiž se ekonomiky členských zemí eurozóny chystají podpořit jejich vlády a současně ujistila, že i Evropská centrální banka je připravena udělat vše pro zmírnění hospodářských dopadů koronavirové krize.
Nejhorší nás čeká, varovala Lagardeová
Lagardeová zopakovala, že ECB plánuje prostřednictvím svého pandemického záchranného programu (PEPP – Pandemic Emergency Purchase Programme) skrze nákupy finančních aktiv nalít do hospodářství zemí platících eurem až 750 miliard eur. Kromě toho bude ECB pokračovat v programu APP (Asset Purchase Programme), kdy měsíčně nakoupí cenné papíry v objemu 20 miliard eur měsíčně. Ty se však mohou rozrůst o dalších 120 miliard eur, které je Evropská centrální banka připravena utratit do konce tohoto roku. Celkově by tak eurozóna mohla letos dostat finanční injekci převyšující hodnotu bilionu eur.
Šéfka ECB zároveň řekla, že současné nastavení základních úrokových sazeb zůstane beze změny. Depozitní sazba ve výši minus 0,5 procenta bude zachována po dobu, než se inflace v eurozóně přiblíží zpět své cílové hodnotě na úrovni dvou procent ročně. „Inflace bude nízká hlavně kvůli mimořádně nízkým cenám ropy,“ doplnila Lagardeová.
Budoucí hospodářské oživení je podle někdejší francouzské ministryně financí a bývalé šéfky Mezinárodního měnového fondu velmi těžké předpovídat. „Růst lze očekávat až poté, co začnou fungovat opatření nejen Evropské centrální banky, ale i vlád jednotlivých členských zemí eurozóny,“ řekla. Přesnější predikce lze očekávat v červnu. Spolehnout se prý lze na to, že hospodářství devatenáctičlenného klubu eurozóny projde ve druhém čtvrtletí ještě hlubším propadem než v tom prvním.
