eurozóna

Tempo růstu cen v Evropské unii v září opět zrychlilo. Hned pět zemí se dostalo nad pět procent, inflace v Litvě a Estonsku dokonce překonala šestiprocentní hranici. Ceny v České republice rostou rychleji, než je průměr evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Prezident německé centrální banky Jens Weidmann ke konci letošního roku rezignuje na svou funkci. Své rozhodnutí vysvětlil osobními důvody. Kritik politiky Evropské centrální banky skončí také v Radě guvernérů, která je rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky a jíž je Bundesbanka členem.

Mělo by Česko v budoucnosti přijmout euro? Věc, na které v současné Poslanecké sněmovně nepanuje stoprocentní shoda. V pořadu Jak volí vaše peněženka na toto téma budou diskutovat poslanec Leo Luzar (KSČM) a odborný garant hnutí Přísaha Pavel Řežábek. Výkon obou řečníků poté zhodnotí dva ekonomové. Pořad můžete sledovat živě od 18 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Podle předběžného odhadu Eurostatu se meziroční tempo růstu cen v zemích platících eurem v červnu snížilo na 1,9 procenta. V květnu to přitom byla rovná dvě procenta. Nejrychleji rostly ceny v Estonsku a Litvě. Portugalsko se propadlo do deflace.

Důchodci jsou pro naši vládu priorita, zdůraznila v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že „na rozdíl od předchozích vlád seniory nenechají padnout“, proto budou i nadále navyšovat důchody.

Státní dluh roste a trend se ani v příštích letech nezastaví. Ať po podzimních volbách bude vládnout kdokoliv, bude řešit, jak zase naplnit státní kasu. Způsoby jsou různé, ale všechny znamenají, že platit budou občané. Svůj plán má i současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která ho v minulém týdnu představila prezidentu Miloši Zemanovi.

Ceny v Evropské unii se v březnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta. Inflace se tak blíží cílové hodnotě Evropské centrální banky, která je stanovena na dvě procenta za rok. Česká inflace (2,3 procenta) je čtvrtá nejvyšší v evropské sedmadvacítce. Vyplývá to z aktuálních údajů statistického úřadu Eurostat.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.

Pokud by ve vládních lavicích po letošních sněmovních volbách usedli představitelé současné opozice, Česko čeká ostrá debata, zda přijmeme euro. Zatímco volební koalice Pirátů a STAN se k tomu jasně přihlásila, zástupci koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL o tom vedou hádky na sociálních sítích. Největším odpůrcem přijetí eura by zřejmě v široké vládní koalici byla ODS.

Průměrný meziroční růst cen v Evropské unii dosáhl v listopadu 0,2 procenta. Eurozóna se už čtvrtý měsíc v řadě topí v deflaci. Nejrychlejší růst cen zažívá Polsko, kde došlo k meziročnímu zdražení o 3,7 procenta. Hned za ním se řadí Česká republika s Maďarskem, které vykázaly shodné tempo růstu cenové hladiny ve výši 2,8 procenta.

Přestože se říjnová inflace v České republice vrátila pod tříprocentní hranici, ceny u nás stále rostou třetím nejvyšším tempem z celé Evropské unie. Průměr EU přitom dosáhl 0,3 procenta. Naproti tomu eurozóna se už třetí měsíc v řadě topí v deflaci, kdy ceny meziročně klesají.

Obyvatelé Evropské unie odvedou státu v průměru přes 41 procent ze všech příjmů, které během jednoho roku vydělají. Nejdéle na stát pracují Francouzi, jejichž složená daňová kvóta se blíží 50 procentům. Česká republika se nachází téměř uprostřed členských zemí seřazených podle výše jejich daňového zatížení.