eurozóna

Podle předběžného odhadu Eurostatu se meziroční tempo růstu cen v zemích platících eurem v červnu snížilo na 1,9 procenta. V květnu to přitom byla rovná dvě procenta. Nejrychleji rostly ceny v Estonsku a Litvě. Portugalsko se propadlo do deflace.

Důchodci jsou pro naši vládu priorita, zdůraznila v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že „na rozdíl od předchozích vlád seniory nenechají padnout“, proto budou i nadále navyšovat důchody.

Státní dluh roste a trend se ani v příštích letech nezastaví. Ať po podzimních volbách bude vládnout kdokoliv, bude řešit, jak zase naplnit státní kasu. Způsoby jsou různé, ale všechny znamenají, že platit budou občané. Svůj plán má i současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která ho v minulém týdnu představila prezidentu Miloši Zemanovi.

Ceny v Evropské unii se v březnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta. Inflace se tak blíží cílové hodnotě Evropské centrální banky, která je stanovena na dvě procenta za rok. Česká inflace (2,3 procenta) je čtvrtá nejvyšší v evropské sedmadvacítce. Vyplývá to z aktuálních údajů statistického úřadu Eurostat.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.

Pokud by ve vládních lavicích po letošních sněmovních volbách usedli představitelé současné opozice, Česko čeká ostrá debata, zda přijmeme euro. Zatímco volební koalice Pirátů a STAN se k tomu jasně přihlásila, zástupci koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL o tom vedou hádky na sociálních sítích. Největším odpůrcem přijetí eura by zřejmě v široké vládní koalici byla ODS.

Průměrný meziroční růst cen v Evropské unii dosáhl v listopadu 0,2 procenta. Eurozóna se už čtvrtý měsíc v řadě topí v deflaci. Nejrychlejší růst cen zažívá Polsko, kde došlo k meziročnímu zdražení o 3,7 procenta. Hned za ním se řadí Česká republika s Maďarskem, které vykázaly shodné tempo růstu cenové hladiny ve výši 2,8 procenta.

Přestože se říjnová inflace v České republice vrátila pod tříprocentní hranici, ceny u nás stále rostou třetím nejvyšším tempem z celé Evropské unie. Průměr EU přitom dosáhl 0,3 procenta. Naproti tomu eurozóna se už třetí měsíc v řadě topí v deflaci, kdy ceny meziročně klesají.

Obyvatelé Evropské unie odvedou státu v průměru přes 41 procent ze všech příjmů, které během jednoho roku vydělají. Nejdéle na stát pracují Francouzi, jejichž složená daňová kvóta se blíží 50 procentům. Česká republika se nachází téměř uprostřed členských zemí seřazených podle výše jejich daňového zatížení.

Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny ve třetím čtvrtletí prudce vzrostl. V porovnání s předchozím kvartálem dosáhl hospodářský růst EU 12,1 a eurozóny dokonce 12,7 procenta. Oproti loňskému roku je výkon ekonomiky evropské sedmadvacítky zhruba o čtyři procenta nižší. Vyplývá to z předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Zářijové tempo růstu cen zboží a služeb bylo v České republice téměř nejvyšší ze všech zemí evropské sedmadvacítky. Rychleji ke zdražování docházelo už jen v Polsku a Maďarsku. Naopak ve státech, které platí eurem, se cenová hladina v září meziročně snížila.

Peněžní zásoba v eurozóně vzrostla v červnu a červenci nejrychleji od května 2008, tedy od propuknutí globální finanční a hospodářské krize. Lidé tedy přestávají utrácet a šetří na horší časy. Vyplývá to z aktuálních dat, která zveřejnila Evropská centrální banka ve svém ekonomickém bulletinu.