
Smrtelná nehoda v Koclířově: Kamion smetl řidiče, který vystoupil z vozu kvůli poruše
Debata o zavedení společné evropské měny v Česku byla doposud vedena ideologicky a ovládli ji odpůrci, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS lídryně hnutí STAN do eurovoleb Danuše Nerudová. Strana prý chce vystupovat jako ambasador Evropské unie.
Suverenita české koruny je přeceňovaná, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonom a profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar. Dodal, že je sice v některých ohledech výhodné mít vlastní monetární politiku, nicméně to má i svá úskalí. Vstupem do eurozóny bychom podle ekonoma navíc získali politickou výhodu.
Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky pro přijetí společné evropské měny. Je to logická budoucnost pro zemi ležící ve středu Evropy, prohlásil v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Připomněl, že přijetí eura je závazkem, který jsme dobrovolně přijali vstupem do Evropské unie. Její roli – stejně jako členství v NATO – označil za nedocenitelnou. „Dává nám šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy,“ zdůraznil Pavel.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 procenta, zatímco dosud počítala s tříprocentním růstem. Příští rok tempo růstu dál zpomalí a dosáhne jen 2,7 procenta. Globální ekonomika se ale vyhne takzvanému tvrdému přistání. OECD to uvedla ve své středeční zprávě.
Až na dvě procenta by v následujícím roce mohla klesnout inflace. Odhad, který o víkendu zveřejnil guvernér ČNB Aleš Michl, je podle ekonomů velmi reálný. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli Jan Bureš a Vladimír Pikora.
Premiér a šéf ODS Petr Fiala v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že Česko bude už příští rok splňovat jedno z nejdůležitějších maastrichtských kritérii, která jsou nutná pro budoucí přijetí eura. Toto téma pak zopakoval ještě v několika dalších mediálních vystoupeních. Zatímco například lidovci a TOP 09 v této souvislosti mluví o přijetí společné měny už do roku 2030, podstatně skeptičtější je Fialova vlastní strana. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček si nemyslí, že by se euro mělo stát výraznějším tématem.
Výkon britského hospodářství se ve třetím čtvrtletí snížil. A je dokonce menší než před třemi lety, tedy ještě v předpandemickém období. S odkazem na britský Národní statistický úřad to uvedla americká stanice CNN.
Zdražování znovu rozvířilo diskusi o tom, zda by s eurem místo koruny nebylo v Česku lépe. Vstup do eurozóny dlouhodobě prosazuje například TOP 09. Ekonomové však mají jasno, lépe by nebylo. Nejen že by inflace neklesla, ale Česká národní banka by navíc přišla o možnost korigovat růst cen pomocí úrokových sazeb. Na druhou stranu by euro mohlo zlevnit hypotéky a Češi by si před dovolenou do zemí eurozóny nemuseli měnit koruny.
Společná evropská měna pokračovala i během úterního obchodování ve svém oslabování vůči americkému dolaru. Poprvé od roku 2002 tak obě měny dosáhly takzvané parity, tedy kursu 1 ku 1. Mohou za to obavy z úplného uzavření přívodu ruského plynu do západní Evropy, jež by na starém kontinentu vyvolalo hospodářskou krizi.
Přísná regulace odběru, dramatický růst cen a propad příjmů domácností a jejich životní úrovně. To jsou zřejmé důsledky potenciálního zastavení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Vyplývá to z aktuálního Globálního ekonomického výhledu, který zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Tempo růstu cenové hladiny v eurozóně činilo v dubnu 7,5 procenta. Inflace tak sice byla o něco vyšší než v březnu, její přírůstek se ale oproti předchozím měsícům výrazně zpomalil. Vyplývá to z rychlého odhadu Eurostatu. Přírůstek inflace v eurozóně je v dubnu nejmenší od ledna letošního roku.
Podle bleskového odhadu Eurostatu se ceny v Evropské měnové unii v březnu meziročně zvýšily o 7,5 procenta. V únoru to bylo přitom jen o necelých šest procent. Nejvyšší inflaci čelí Litva, nejpomaleji ceny rostou na Maltě. Zdražování stále táhnou energie.