eurozóna

Výkon britského hospodářství se ve třetím čtvrtletí snížil. A je dokonce menší než před třemi lety, tedy ještě v předpandemickém období. S odkazem na britský Národní statistický úřad to uvedla americká stanice CNN.

Zdražování znovu rozvířilo diskusi o tom, zda by s eurem místo koruny nebylo v Česku lépe. Vstup do eurozóny dlouhodobě prosazuje například TOP 09. Ekonomové však mají jasno, lépe by nebylo. Nejen že by inflace neklesla, ale Česká národní banka by navíc přišla o možnost korigovat růst cen pomocí úrokových sazeb. Na druhou stranu by euro mohlo zlevnit hypotéky a Češi by si před dovolenou do zemí eurozóny nemuseli měnit koruny.

Společná evropská měna pokračovala i během úterního obchodování ve svém oslabování vůči americkému dolaru. Poprvé od roku 2002 tak obě měny dosáhly takzvané parity, tedy kursu 1 ku 1. Mohou za to obavy z úplného uzavření přívodu ruského plynu do západní Evropy, jež by na starém kontinentu vyvolalo hospodářskou krizi.

Přísná regulace odběru, dramatický růst cen a propad příjmů domácností a jejich životní úrovně. To jsou zřejmé důsledky potenciálního zastavení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Vyplývá to z aktuálního Globálního ekonomického výhledu, který zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Tempo růstu cenové hladiny v eurozóně činilo v dubnu 7,5 procenta. Inflace tak sice byla o něco vyšší než v březnu, její přírůstek se ale oproti předchozím měsícům výrazně zpomalil. Vyplývá to z rychlého odhadu Eurostatu. Přírůstek inflace v eurozóně je v dubnu nejmenší od ledna letošního roku.

Podle bleskového odhadu Eurostatu se ceny v Evropské měnové unii v březnu meziročně zvýšily o 7,5 procenta. V únoru to bylo přitom jen o necelých šest procent. Nejvyšší inflaci čelí Litva, nejpomaleji ceny rostou na Maltě. Zdražování stále táhnou energie.

Zdá se, že se předpovědi o dvouciferném růstu spotřebitelských cen na začátku tohoto roku skutečně naplní. Naznačují to aktuální data Eurostatu o vývoji cenové hladiny na úrovni průmyslového sektoru. Meziroční inflace zde totiž v prosinci dosáhla 26,2 procenta, což je o 2,5 procentního bodu více než v listopadu. Česká národní banka pak předpokládá inflaci 8,5 procenta za celý letošní rok.

Tempo zdražování v zemích platících eurem se i v prosinci zvýšilo. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen dosáhla rovných pěti procent. V listopadu inflace činila 4,9 procenta. Vyplývá to z pátečního předběžného odhadu Eurostatu. V Estonsku a Litvě inflace překonala 10 procent.

Tempo růstu cen v Evropské unii v září opět zrychlilo. Hned pět zemí se dostalo nad pět procent, inflace v Litvě a Estonsku dokonce překonala šestiprocentní hranici. Ceny v České republice rostou rychleji, než je průměr evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Prezident německé centrální banky Jens Weidmann ke konci letošního roku rezignuje na svou funkci. Své rozhodnutí vysvětlil osobními důvody. Kritik politiky Evropské centrální banky skončí také v Radě guvernérů, která je rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky a jíž je Bundesbanka členem.

Mělo by Česko v budoucnosti přijmout euro? Věc, na které v současné Poslanecké sněmovně nepanuje stoprocentní shoda. V pořadu Jak volí vaše peněženka na toto téma budou diskutovat poslanec Leo Luzar (KSČM) a odborný garant hnutí Přísaha Pavel Řežábek. Výkon obou řečníků poté zhodnotí dva ekonomové. Pořad můžete sledovat živě od 18 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Podle předběžného odhadu Eurostatu se meziroční tempo růstu cen v zemích platících eurem v červnu snížilo na 1,9 procenta. V květnu to přitom byla rovná dvě procenta. Nejrychleji rostly ceny v Estonsku a Litvě. Portugalsko se propadlo do deflace.