Letos to bude už jedenáct let, co se Bayern Mnichov naposledy musel před někým na konci sezony sklonit. Nyní má však největší hegemon nejlepších evropských fotbalových soutěží více vážných vyzyvatelů, jednoho i z ranku „velmi nečekaných“. I podle oddaného fanouška bavorského mančaftu a známého trenéra Františka Straky bundesliga oživení potřebovala. Zvlášť když se o něj stará především Union Berlín, pro který by se fanoušci rozkrájeli. Nebo by pro něj minimálně prodali svoji krev.
Německá bundesliga zažívá už více než dekádu festival monotónnosti. Po 34 kolech – ale spíše mnohem dříve – je jasné, že trofej patří Bayernu Mnichov.
Zdánlivě tato nadvláda může pokračovat. Kolos přezdívaný Stern des Südens tradičně okupuje po 20 zápasech první místo. Ale už daleko netradičněji má nemalé množství velmi dotěrných soupeřů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když nákup posil za 16 miliard neléčí. Chelsea vychovává agenta 007 a oťukává Neymara
„Jsem velice rád, že bundesliga má teď pořádnou konkurenci. A netočí se vše jen kolem Bayernu. V mnoha minulých letech byla soutěž de facto o ničem. Mnichov si první pozici hlídal, nikoho na ni nepustil. Teď je to úplně něco jiného. Vyrovnanost táhne, vzbuzuje zájem nejen v Německu. Pět až šest týmů může hrát o titul. A zvláště Union Berlín je tím největším překvapením,“ zmiňuje pro CNN Prima NEWS klub z bývalého Východního Německa František Straka, trenér a velký milovník fotbalu u sousedů,
Für euch 🔴⚪️ pic.twitter.com/jvlp5hUPBy
— 1. FC Union Berlin (@fcunion) February 11, 2023
Na mocný Bayern ztrácí Union z druhé pozice pouhopouhý bod. „Málokdo čekal, že mu takto dlouho vydrží dech. Ale pořád ještě zbývá hodně zápasů na to, aby ten dech ztratil. Už na podzim se mu to částečně stalo, teď se opět veze na vlně. Sám jsem zvědavý, jak se Union s touto nečekanou situací vyrovná,“ pokračuje Straka.
Nečekaná situace, ale velmi příjemná. A berlínská značka má skrze své dějiny v „DNA“ vepsáno, že se dokáže popasovat i s těžkými – vyloženě existenčními – záležitostmi.
Boj se Stasi
Union se v době zdí a dráty rozděleného Německa stal rájem pro lidi, kteří chtěli uniknout od šedé reality, těžkosti žití ve východním bloku. Byl jakýmsi fotbalovým undergroundem. A jako to neměli „undoši“ jednoduché v Československu, to stejné platilo i pro fanoušky klubu z Berlína. Rebelsky založili vlastní ligu, která se měla odehrávat mimo státní dohled. Union ležel soudruhům z NDR v žaludku, a tak se dokonce zformovala speciální operační skupina zaměřená pouze na organizaci z části Treptow-Köpenick.
Na tribunách se mezi příznivce tradičně vtírali informátoři, aby poslouchali, jestli se mezi lidmi nešušká něco nevhodného. Byl dokonce ve hře zákaz klubu. Ale totalitu zvládl přežít.
Na hranici života a smrti se Union ocitl spíše až po sjednocení. Tvrdě ho zasáhly finanční problémy, kterých se nemohl zbavit. Fotbalově si v 90. letech vybojoval právo hrát druhou ligu, ale kvůli alarmujícím dluhům nedostal potřebnou licenci. Informátory na stadionu proto vystřídali exekutoři. Chtěli u pokladen zabavovat i peníze, které se vybraly na vstupném. Aby Union nepřišel o vše a mohl v úsporném režimu fungovat, část lístků prodávali dobrovolníci bokem.
Když nebyli finance na renovaci stadionu, šli „makat“ samotní fanoušci. Jindy loajální podporovatelé prodávali krev, aby z toho kápla nějaká ta marka. „Nesmírná oddanost. V nejtěžších chvílích se fanoušci Unionu postarali o to, že mohl klub vůbec dál fungovat. A v posledních letech získává renomé po celé Evropě,“ podotýká Straka.
Vánoční večírky na stadionu, kde se nesedí
K rozšířenější slávě byl Union velmi daleko ještě poměrně nedávno – v sezoně 2005–2006 hrál až čtvrtou nejvyšší soutěž. Ale postupně se začal poctivě prokousávat nahoru, což v roce 2019 vyvrcholilo premiérovým postupem mezi elitu. A ve společnosti smetánky se zabydlel vskutku sympaticky, daleko za sebe odsunul proslulejšího městského soka Herthu.
„Tým je velice nenápadný, působí skromně, má výborného trenéra,“ mluví Straka o Ursovi Fischerovi, který do Berlína přišel před pěti lety. „Dává mančaftu šarm i odhodlání, aby byl neustále hladový. Líbí se mi i jeho švýcarský přízvuk – naprosto super. Je to příklad, že se dá dělat fotbal na nejlepší úrovni i bez superhvězd za nezdravé množství peněz. Když všichni v klubu táhnou za jeden provaz, přináší to úspěch. Union má podle mě v celém Německu velkou popularitu a lidé si přejí něco podobného, co se povedlo Kaiserslauternu s trenérem Ottou Rehhagelem,“ připomíná tuzemský odborník zázrak z ročníku 1997–1998, kdy nováček získal titul.
Teď píše jinou pohádku tým, který má domov na místě v překladu nazvaném U Staré hájovny. „Alte Försterei,“ rozplývá se Straka nad útulným stadionem Unionu. Atypický je tím, že na něm většina diváků stále stojí jako za starých časů. O vánočních svátcích se tam tradičně koná večírek, svařák teče proudem, zpívá se... Další důkaz semknuté fanouškovské komunity. I tímto Union vybočuje.
28,500 football fans singing Christmas songs in the stadium by candlelight. Brilliant Union Berlin tradition.
— Alex Stone (@AlexStone7) December 23, 2022
📽️ @BMunionberlin pic.twitter.com/UpAAqZkgHm
Je pravým opakem „umělých“ klubů, kterým ohromné množství peněz zařídilo strmý let vzhůru. „Fotbal je obrovský byznys. Kdo má peníze, diktuje,“ míní Straka, kterému je sympatičtější cesta podložená zajímavou nebo dlouhou historií. Jako u Unionu.
Příkladem z opačného pólu je RB Lipsko. Jeden z nynějších uchazečů o mistrovský pohár nicméně ztrácí na Bayern sedm bodů. Berlíňané jsou před víkendovým utkáním se Schalke samotné špici podstatně blíž.
Straka dlouhodobě drží palce uskupení z Mnichova, ale případný šok s podpisem Union by zvládl vstřebat. Na nezvykle dramatický finiš se těší.
„Bayern má naprosto vynikající kádr s obrovskými zkušenostmi. Nejen z domácí scény, ale i s mezinárodními zápasy. V tomto směru má Union nevýhodu. Na druhou stranu to může být i benefit. Protože Bayern je ten mančaft, od kterého se čeká nejvíce. Vše je možné a já jsem opravdu zvědavý, jak to dopadne.“
