Jako jediná dokázala na právě skončeném fotbalovém mistrovství Evropy žen obhájit mistrovský titul. Původem nizozemská trenérka Sarina Wiegmanová přivedla v roce 2017 na domácím šampionátu ke zlaté medaili Nizozemky. V neděli triumfovala také na domácím šampionátu, ale tentokrát s Angličankami.
Prý se málokdy usměje, ale nyní ukázala, že se radovat umí – ovšem až po opravdu velkých úspěších. A ty se dostavily právě teď, když mohla Wiegmanová slavit titul mistryně Evropy. Svůj druhý v kariéře. A podceňovat podíl reprezentační trenérky na celkovém vítězství? Tuto chybu by ve stále fotbalově-žensky korektnější Anglii udělal málokdo. Ne před tím, a už vůbec ne teď po zisku titulu.
MS ve fotbale 2022
Wiegmanové se podařilo úspěšně obhájit titul jako první v Evropě. Ovšem s jiným státem, s jiným týmem. A přitom se i nyní inspirovala svou nizozemskou domovinou: Také s Angličankami prorazila Wiegmanová svým oblíbeným systémem 4-3-3.
Německý fotbalový magazín Kicker si všiml, že vystudovaná učitelka tělesné výchovy učinila během turnaje několik pozoruhodných rozhodnutí. Přestože měla podle odborníků k dispozici nejsilnější družstvo, nominovala do základní sestavy vždy stejných jedenáct jmen.
Alessia Russová? Znovu a znovu přicházela z lavičky a čtyřmi góly jako střídající vytvořila rekord mistrovství Evropy.
Alex Greenwood? V obraně nedostala moc času, jen jednou odehrála celý poločas, jinak sbírala minuty na koncích zápasů.
Ella Tooneová? Média a fanoušci se ji marně snažili povolat do základní jedenáctky. Wiegmanová však neústupně věřila veteránce Ellen Whiteové. A to přesto, že tato „dělnice“ již část svých gólových schopností ztratila.
Snad jen výjimečně spokojená
Wiegmanové se však podařilo udržet konkurenci a dobrou náladu díky častým brzkým dvojitým nebo trojitým střídáním. „To je víra, kterou nám vštípila Sarina,“ řekla po vítězném čtvrtfinále proti Španělsku záložnice Keira Walshová.
Kdo mě chce? ptá se dál Ronaldo. My určitě ne, odpovídají fanoušci Atlétika
Ne, opravdu mě nepřesvědčíte, stále chci pryč, tak mi nebraňte. Zhruba tak v posledních dnech vypadá debata Cristiana Ronalda s vedením Manchesteru United. Jeden z nejlepších fotbalistů historie by rád zakotvil v jiném evropském velkoklubu, třeba i Atlétiku Madrid. Jenže je tu minimálně jeden zásadní problém – celkem devět let dlouhá minulost v konkurenčním Realu. A to nedokážou fanoušci potenciálního nového zaměstnavatele CR7 ignorovat.
Ještě větším úspěchem Wiegmanové bylo nedovolit, aby se při obrovském očekávání kolem domácího šampionátu rozhořely nepokoje. Koučka proto jednala pro některé nepochopitelně a až proti logice. Před zápasy vyzařovala velkou sebedůvěru a nenechala se ovlivnit tlakem a negativními emocemi. „Je tak uvolněná,“ hodnotila Walshová a popsala: „Když uděláme chybu při tréninku, neštěkne na nás.“
Wiegmanová dovedla Angličanky k šesti vítězstvím na turnaji v řadě. V základní skupině proti Rakousku (1:0), Norsku (8:0) a Severnímu Irsku (5:0) její tým ani jednou neinkasoval. Přesto si, podle výrazu její tváře, výsledků zřejmě nevšímala. Po Rakousku mluvila o „příliš mnoha ztrátách míče a nedbalém zacházení s balonem“. „Pořád jsou to jen tři body,“ řekla po rekordní výhře nad Norskem.
Wiegmanové, jež je bývalou výbornou střední záložnicí, která odehrála za Nizozemsko 104 reprezentačních utkání, se s tímto neotřelým přístupem daří. „Už jako hráčka se chovala jako trenérka. Byla náročná, rozhodná a autoritativní,“ popsaly ji pro Kicker její bývalé spoluhráčky. O 52leté trenérce, které doma na zahradě Nizozemského fotbalového svazu postavili sochu, nikdo neřekne křivé slovo.
V letech 2017 a 2020 získala ocenění nejlepší fotbalové trenérky světa, což společně s nizozemskou výhrou 3:0 nad Anglií v semifinále mistrovství Evropy 2017 zanechalo na ostrovech dojem. Angličanky vede od září 2021 a doposud pod jejím vedením neprohrály ani jeden zápas.
