HLASY ZLOČINU, Michelle Sudků
Novináři Jakub Kvasnička a Václav Janata vybrali třináct nejzajímavějších příběhů ze svého diváky oblíbeného videopodcastu Hlasy zločinu. Zážitky z letité práce a praxe podpořili detailní a velmi pečlivou rešerší všech dostupných mediálních a často i policejních zdrojů, doplněnou o vlastní poznatky, které nasbírali.
Dívat se do hlavy jedincům schopným zabít jiné lidi, to je jakýsi „zakázaný“ pud uvnitř člověka. Od pradávna. Není pravda, že až nyní je krimi (true crime) módní… Hitem byla, a stále je, přece i Agatha Christie. Zájem o true crime kauzy jen znásobily faktory jako doba, možnosti, samozřejmě sociální sítě a také to, že vražda je možná úplně poslední tabu, které globalizované lidstvo ještě má a jež „naživo“ většinově nevidělo. Je to tajemství syrového nelidství…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Slovenský Hannibal a bratr slavného muzikanta prý jedl ženy. Mohl jich zabít až třicet
Kromě psychologické sondy do mozků lidí schopných zabít prezentuje kniha Hlasy zločinu také mnoho šokujících děr v systému – justičním, policejním i zdravotnickém.
„Nechceme dělat, a neděláme, z vrahů celebrity. Rozebíráme jejich činy na součástky a hledáme motivace. Protože příběhy, které stvořily zrůdy, zajímají snad úplně každého. Stejně tak nechceme otevírat staré rány pozůstalých, kteří přišli o své nejbližší, kamarády nebo známé. Proto v příbězích nenajdete celá jména obětí. Ponechali jsme jen jména, která byla v médiích hojně propírána,“ vysvětlují oba autoři.
Kde se poprvé ozvaly Hlasy zločinu?
„V hospodě jsme občas vyprávěli historky, jak jsme se jako novináři potkávali s doživotně odsouzenými vrahy. Popisovali jsme detaily o případech, u nichž jsme osobně byli v době, kdy se děly. Vašek s kamerou, já jako píšící novinář s diktafonem,“ říká Jakub Kvasnička. „A zatímco většinou v hospodě nikoho nezajímá, co říkáme, protože pořád něco vyprávíme, u těchto historek vždy všichni ztichli, doptávali se, celí vyjevení srkali studené pivo a viseli nám na rtech,“ vysvětlují Václav a Jakub.
Zavraždil třináctiletou spolužačku. Nekrofilní sadista Robin mohl už po pár letech na svobodu
Hrůzný případ, kdy dítě zavraždilo dítě. Ještě ne třináctiletý nekrofilní sadista Robin P. zabil a poté znásilnil svoji třináctiletou spolužačku Barboru. Na Nový rok 2004 to provedl mezi vesnicemi Hospozín a Kmetiněves. Jeho případ ukázal, jak je český zákon bezmocný proti vraždícím dětem, které by měly být celoživotně pod dohledem. Robin P. nebyl. A není. Žije mezi námi. Na svobodě. Případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
„Řekli jsme si tedy, že když už společně pracujeme pro CNN Prima NEWS (Jakub jako vedoucí publicistiky a Václav jako vedoucí vydání Krimi zpráv), bylo by možná zajímavé přednést tyto temné i bizarní zážitky také lidem, kteří se s námi do hospody jen tak nedostanou. Pobavit je. Zadarmo. V televizi, na internetu, v podcastových aplikacích… Zkrátit divákům a posluchačům dlouhé chvíle novinářskou prezentací obludária Česka, do nějž jsme měli možnost nahlédnout. A tak vznikl videopodcast Hlasy zločinu. Je založen na tom, co jsme prožili při své práci, podpořen detailní a velmi pečlivou rešerší všech dostupných mediálních (a policejních) zdrojů i vlastními informacemi, které jsme nasbírali. A protože se lidem videopodcast líbí, rozhodli jsme se na jeho základě sepsat tuhle knihu. Obsahuje třináct příběhů, které se skutečně odehrály a ke kterým máme nejblíž.“
Hlasy zločinu, Oto Biederman: Pět vražd? Takoví jsme prostě byli, no…
Znojemská věznice, duben 2017. Jdeme za Otou Biedermanem. Bestií z devadesátek. Cvakající zámky. U vchodu musíte projít kontrolou, sympatická bodrá znojemská dozorkyně se velmi nahlas ptá: „Vy jste hodináři?“
Co prosím? Napřed jsme chtěli odpovědět něco jako: „Ano, přišli jsme opravit Hubloty pětinásobného vraha Biedermana.“ Ale pak jsme se na to vykašlali: „Blbě jste kolegům rozuměla, my jsme novináři.“ Tu tísnivou atmosféru nebohá dozorkyně stejně nerozčísla. Biederman. Řezník kolínského gangu. Postrach devadesátek. Odpravil pět lidí. Do povědomí se on a jeho kolegové dostali hlavně kvůli nevraživosti, absenci slitování a mnohdy mimořádně brutálnímu způsobu vraždění.
Ve Znojmě proti nám Biederman sedí ve výslechové místnosti číslo dva. Je maličká. Má asi dva krát tři metry, v rohu mříže. Vrah ale nestojí za nimi, sedí přímo naproti nám. Bez pout. A bez stráže. Ta čeká za dveřmi. „Kdyby prostě něco, sáhněte tady na to červené tlačítko,“ řekne bachař v klidu a nechává nás samotné. Je to zvláštní pocit. Už jen kvůli tomu, že v místnosti je počítač, myš s drátem a asi tak dalších patnáct věcí, kterými by nás mohl Biederman v mžiku napadnout. A nakonec jsme skutečně tlačítko použít museli – Biederman potřeboval na záchod… Jinak byl v pohodě. Kál se. A pořád říkal: „Tenkrát jsem byl blbej.“
Ten rozhovor byl mrazivý, temný a chvílemi tragicky vtipný. Biederman vyprávěl třeba o tom, jak nechal detektivovi, který ho chytil, v rádiu zahrát „Včera mě někdo trefil“ od Daniela Landy, jak se skamarádil ve vězení s heparinovým vrahem Zelenkou nebo jak v roce 2000 na Mírově zrcátkem koukal na utíkajícího Kajínka. Mluvil taky o tom, jak mu píše nějaká šílená gotička milující smrt, jak skládal básně policistkám, a hlavně o tom, jaké to je, když člověk zabije poprvé, podruhé, potřetí, popáté… A stane se z něj odpad. Mimochodem, hodinky měl nakonec v pořádku. Za ta dlouhá léta, co sedí, se nejspíš ještě nezastavily…
Tíživé svědomí systému: Zmizelou romskou holčičku nikdo nehledal. Utýrala ji brutální babička?
„Kriminalisté hledají šestiletou Valerii, kterou již několik měsíců nikdo neviděl. V tuto chvíli nemůžeme vyloučit, že se stala obětí trestného činu. Nemá o ní někdo nějaké informace?“ Tímto policejním tweetem začal jeden z nejtíživějších příběhů ztraceného dítěte v české kriminalistice. Šestiletá romská dívenka Valerie Kvasničková se nikdy nenašla. Případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
Pojďme se zblízka podívat na příběh kolínského gangu, jehož byl Biederman hlavním popravčím. Je to další z mnoha brutálních střípků do skládačky krvavých devadesátek. „Zabíjet bylo tak snadné, prostě jako ve filmu…“
Václav Janata je vedoucí Krimi zpráv, reportér CNN Prima NEWS. O ty nejvážnější kriminální případy Česka se zajímá už dlouhé roky. Posledních šestnáct let v redakci Krimi zpráv Primy, nyní na CNN Prima NEWS, kde mikrofon reportéra postupně vyměnil za židli editora pořadu. Věnuje se také dramaturgii a scenáristice.
Jakub Kvasnička je vedoucí publicistiky CNN Prima NEWS. Dříve působil v MF DNES či časopisu Téma. Předtím strávil dvanáct let v časopisu Týden, kde vedl publicistiku a byl pět let zástupcem šéfredaktora. Za svou kariéru zpovídal nejznámější figury českého podsvětí a vyslechl od nich věci, které ještě nikde nezazněly. Působí také jako scenárista a mediální poradce.
Krimi videopodcast: Hlasy zločinu
Podcastový projekt CNN Prima NEWS nabízí divákům i posluchačům více než popis největších kriminalistických kauz, a to jak aktuálních, tak i těch, ze kterých českou veřejnost mrazí už desítky let. Díky obsáhlému archivu Krimi zpráv propojujeme známá i méně známá fakta a autentické zpovědi hlavních nebo vedlejších postav těch nejděsivějších případů. Jaké jsou důkazy a jak to bylo doopravdy? Co vede člověka k tomu, aby zabil? Hlasy zločinu se snaží najít a popsat momenty, které k příšerným zločinům vedly. Nové díly každou sobotu v 15:00 a ve 20:00 na CNN Prima NEWS a ve všech hlavních podcastových aplikacích.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zabil pět lidí a policistovi nechal zahrát píseň od Landy. Teď umírá a chce na svobodu
