Trump jako prezident Evropy? Něco takového jsme ještě neviděli, popisují diplomaté
Evropským federalistům se konečně splnil sen a Evropa má jednoho společného prezidenta, píše ironicky server Politico. Navzdory přání většiny těch, kdo volají po Spojených státech evropských, se jím stal Donald Trump, dodává.
Podřízenost, s jakou evropští lídři k americkému prezidentovi přistupují, se propsala do celé řady událostí a zůstala v očích všech, kteří evropskou politiku alespoň zběžně sledují.
ČTĚTE TAKÉ: Na sto procent tě zastřelí. Bodyguard varoval Kirka před atentátem, nikdo ho neposlechl
Asi nejvýraznějším příkladem se stalo červnové jednání členů Severoatlantické aliance, kdy generální tajemník NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte referoval o Trumpovi jako o „taťkovi“.
Přestože tento podbízivý komentář podle soudu celé řady komentátorů úspěšně – a účelně – polechtal Trumpovo ego, podle serveru Politico se jednalo o jeden z mnoha symptomů submisivního postoje Evropy vůči USA. Ukázal také ojedinělou potřebu americké administrativě nadbíhat a dvořit se jí, a to i přes mnohdy zásadní rozpory postojů.
Diplomat: Trump je jako mafiánský boss
Mimo záznam představitelé EU vysvětlují přehnanou úctu k Trumpovi jako nutnou cenu za to, aby se i nadále angažoval v otázkách evropské bezpečnosti a budoucnosti Ukrajiny.
Nic však podle Politica nenasvědčuje tomu, že by se evropští lídři nyní snažili prosadit svou autoritu. Naopak se zdá, že nyní Trumpovi nabízejí roli ve svých záležitostech, aniž by o ni musel sám žádat.

Prezident Donald Trump pořádá multilaterální setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v pondělí 18. srpna 2025 ve Východním sále Bílého domu. Zdroj: Alamy, Profimedia, American Photo Archive
Příkladem se stal i moment, kdy evropští politici při poslední společné návštěvě Bílého domu požádali Trumpa, aby zatlačil na maďarského premiéra Viktora Orbána a donutil jej změnit postoj ohledně členství Ukrajiny v EU, jak informovala agentura Bloomberg.
„Možná se nikdy nestane prezidentem Evropy, ale může být jejím kmotrem,“ řekl mimo záznam serveru Politico jeden z diplomatů EU. „Vhodnější analogie je spíše kriminálního rázu. Máme co do činění s mafiánským bossem, který vyvíjí vyděračský vliv na podniky, které údajně chrání.“
„Nic takového jsem ještě neviděl“
Další ze „submisivních incidentů“ se odehrál v průběhu minulého týdne, kdy měla Komise vynést verdikt o udělení pokuty společnosti Google.
Rozhodnutí však bylo nejprve odloženo na žádost evropského komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče a následně bylo tiše zveřejněno v průběhu pátečního odpoledne prostřednictvím tiskové zprávy. Standardem přitom bývá prezentace s tiskovou konferencí, kde se mohou novináři doptávat na detaily.
Trade war heats up: Donald Trump lashes out against the European Commission for imposing a €2.95 billion antitrust fine on Google.
— Jorge Liboreiro (@JorgeLiboreiro) September 5, 2025
He threatens to invoke Section 301, which allows him to introduce tariffs and non-tariff measures in retaliation for a foreign act. pic.twitter.com/piZDiLs1UW
Ani podobný opatrný postup však Trumpa neodradil od ostrého komentáře na své sociální síti Truth Social, kde varoval, že podobnou diskriminaci amerických firem „nedopustí“.
„Za celou svou kariéru v Komisi jsem nic takového neviděl,“ okomentoval pro Politico vysoký úředník Komise. „Trump je v tuto chvíli součástí systému.“
Potupná celní porážka EU
Jako další příklad amerického pokoření EU se často uvádí také uzavření společné obchodní dohody. Jako nevýhodnou i potupující pro Evropu ji označila celá řada politiků napříč Evropou i Českem, a posměšně ji odsoudili také někteří europoslanci na čtvrtečním zasedání europarlamentu.
A podobně táhlá kola vyjednávání popsali i někteří ostřílení diplomaté. „Neuslyšíte mě použít slovo ‚vyjednávání‘ k popisu toho, co se odehrálo mezi Evropou a USA,“ řekla na nedávném panelu zkušená vyjednavačka EU Sabine Weyand.

Americký prezident Donald Trump (vpravo) a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (vlevo) hovoří s novináři po dohodě o obchodní smlouvě mezi oběma ekonomikami po svém setkání v Turnberry na jihozápadě Skotska 27. července 2025 Zdroj: AFP, Profimedia, Brendan SMIALOWSKI
Veterán dřívějších jednání o clech a bývalý velvyslanec USA v EU Anthony Gardner pro Politico popsal, v jak odlišném tónu probíhala podobná jednání ještě před necelými dvaceti lety. „Měli jsme s EU mnoho neshod, zejména v oblasti obchodu. Ale způsob, jak je řešit není šikana,“ uvedl.
Cla výměnou za bezpečnost
Komise však měla při jednání v čele se svou šéfkou Ursulou von der Leyenovou svázané ruce. Důvodem byly protichůdné postoje členských států i požadavky některých členských států, včetně Německa, Itálie i některých menších ekonomik, aby Komise na podmínky USA přistoupila.
Důvodem byly obavy z eskalace celní války, která by potrestala vývozce, kteří již nyní bojují s pomalým růstem, shrnuje analýza serveru Council on Foreign Relations.
Výzvy Francie k odvetným opatřením a použití nového „nástroje proti nátlaku“ EU byly zdvořile, ale rozhodně odmítnuty východoevropskými členskými státy, které se i nadále zoufale snaží udržet Trumpa a Spojené státy na straně Ukrajiny v její válce proti ruské agresi. V tomto smyslu Brusel spojil realismus s pragmatismem v obtížné hře na dvou úrovních: přijetím mnohem vyšších cel se EU vyhnula eskalaci na 30 procent, zachovala závazek Spojených států k obraně Evropy a udržela určitou míru jednoty a předvídatelnosti pro své firmy.
Evropě nicméně i tak zůstávají politici, kteří Trumpovi zdaleka nevycházejí vstříc. Příkladem může být dánská premiérka Mette Frederiksen, která má s Washingtonem zásadní neshody o vlastnictví Grónska a jejíž zemi dokonce Trump vícekrát vyhrožoval použitím síly.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Atentát na Kirka zasáhl české politiky. Zrůdnost, útok na svobodu, ale i obvinění z rasismu