VYSVĚTLUJEME: Jaké má Ukrajina nerostné bohatství? Jaká je jeho hodnota? A o co má Trump přesně zájem?
Již v pátek má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě u svého amerického protějška Donalda Trumpa podepsat hojně propíranou dohodu o těžbě nerostných surovin. Američané si od ní slibují zisk, který jim podle staronového prezidenta „patří“, Ukrajina v souvislosti s ní mluví o bezpečnostních zárukách. Ukrajina má na svém území celou řadu nerostů. O jaké jde a k čemu je může Trump využít?
Grafit, titan, zirkonium, ale také lithium či uran. To jsou jen některé z mnoha druhů nerostných surovin Ukrajiny lákajících Donalda Trumpa. Není se čemu divit, jedná se o kriticky důležité zdroje potřebné k výrobě celé řady věcí.
ČTĚTE TAKÉ: Evropa by měla být připravena použít jaderné zbraně proti Rusku, říká ukrajinský poslanec
Konkrétně lithium se běžně používá při výrobě autobaterií do elektromobilů. A v bateriích lze nalézt i grafit. Titan se zirkoniem se pro změnu využívají v obranném průmyslu a uran zase při tvorbě ničivých jaderných bomb, ale i jako palivo v jaderných elektrárnách.
USA většinu těchto kritických minerálů musejí dovážet, a to například z Číny. Zajistit nové zdroje z Ukrajiny je tak pro Trumpa a jeho administrativu velmi důležité, pokud se nechce spoléhat na Peking. Americká stanice CNN dodává, že experti před americkou závislostí na čínském nerostném bohatství dlouhodobě varují.
Stanice rovněž doplňuje, že podobnou dohodu, jakou mají nyní před podpisem Zelenskyj s Trumpem, připravovala už předešlá americká administrativa prezidenta Joea Bidena. Ten měl v plánu propagovat ukrajinské těžařské projekty jako investiční příležitosti pro americké společnosti.
„Většina těžebních projektů je teprve v průzkumné fázi, žádné velké akce se zatím neodehrávají,“ uvedla pro CNN bývalá ukrajinská poslankyně zaměřující se na energetiku Natalija Katserová-Bučkovská.
Co Kyjev a Washington z dohody mají?
Trump pokračuje ve svém stylu politiky, kdy se snaží od svých partnerů byznysovým způsobem něco získat. Se Zelenským se ještě před pár dny na dálku slovně bil, když ukrajinského prezidenta označil za „diktátora bez voleb“, zatímco ten pro změnu tvrdil, že americká hlava státu „je pod vlivem dezinformací“.
To je nyní zjevně zapomenuto. Již v pátek má Zelenskyj podepsat v Bílém domě dohodu o nerostných surovinách, po kterých Trump mocně touží. Znění dohody zveřejnil portál Ukrainska Pravda.
Americká stanice CNN cituje Trumpa, že Ukrajina naopak díky ujednání dostane „350 miliard dolarů a spoustu vybavení, vojenského vybavení a práva pokračovat v boji“. Ačkoliv Institut světové ekonomiky v Kielu (IFW) ve své analýze uvádí, že USA Ukrajině poslalo zatím „jen“ vybavení a finance v hodnotě 114 miliard dolarů.
Reportér CNN vysvětluje úskalí, která těžbu vzácných nerostů na Ukrajině provází:
Část ukrajinského nerostného bohatství se přitom nachází na území aktuálně okupovaném Rusy, tudíž například na Donbase či dalších místech v Chersonské a Dněpropetrovské oblasti. To má být podle Zelenského o důvod víc, aby Západ přidal na podpoře Ukrajiny. Díky vybavení a pomoci spojenců by Kyjev mohl Rusy vytlačit z okupovaného území s minerály.
„Naleziště důležitých surovin na Ukrajině společně s importovanou energií a potravinovým průmyslem jsou mezi klíčovými úkoly predátorské Ruské federace v této válce. Je to naše příležitost k růstu,“ okomentoval již v říjnu situaci s nerostným bohatstvím Ukrajiny Zelenskyj. Kromě toho nyní dodává, že je také důležité udržet Rusko od zisku dalších vzácných surovin.
Dohoda o surovinách jako záruka bezpečnosti
Kyjev však primárně touží po něčem lepším – bezpečnostních zárukách ideálně od USA. To však Trump nyní odmítá. „Dohodu jsme postavili na vzácných nerostech a dalších věcech,“ cituje amerického prezidenta CNN s tím, že „otázka bezpečnosti Ukrajiny přijde později“.
Podle Katserové-Bučkovské však dohoda o nerostném bohatství v podstatě musí jít ruku v ruce s bezpečností a dokonce i se znovuzískáním okupovaného území. „Aby USA měly přístup k těmto nalezištím, Ukrajina musí získat kontrolu nad zmíněnými oblastmi, odminovat je a znovu zde vybudovat infrastrukturu,“ řekla pro CNN někdejší politička.
Podle Trumpa nebude bezpečnost Ukrajiny na USA, nýbrž na Evropanech. V uplynulém týdnu se někteří evropští představitelé oznámili, že jsou ochotni na Ukrajinu poslat své vojáky coby mírové jednotky, které dohlédnou na konec bojů. Jako první s tím přišel britský ministerský předseda Keir Starmer, ale nyní se k myšlence přidal i třeba francouzský prezident Emmanuel Macron.
Evropští vojáci? Nikdo se nás na nic neptal, zlobí se Rusko
Trump právě v Bílém domě hostil svého francouzského protějška a novinářům řekl, že ruský autoritářský vládce Vladimir Putin by s takovou variantou neměl problém. „Ano, bude s tím souhlasit. Ptal jsem se ho na to,“ prohlásil Trump před novináři během schůzky s Macronem.
Jeho slova však Rusy nenechala chladnými. Popřeli totiž tvrzení, že prý Trump měl mluvit s Putinem o evropských vojácích na Ukrajině, natož aby s tím šéf Kremlu souhlasil. „Nemůžeme zvažovat žádné varianty, nikdo se nás na to nezeptal,“ komentoval podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Kreml kromě toho nabízí Američanům vlastní dohodu na minerály. A to jak těch na oficiálním území Ruska, tak i na okupovaných částech Ukrajiny. „Naše historická území, která jsou nyní znovu součástí Ruské federace, rovněž mají jistá naleziště. Jsme připraveni na nich pracovat se zahraničními partnery a to včetně Američanů,“ sdělil Putin ruskému novináři Pavlu Zarubinovi z Kremlem ovládaného TV kanálu Rossija-1.
PODÍVEJTE SE: Další Trumpův obrat? Ukrajinci bojují statečně, řekl a promluvil i o dodávkách zbraní
