Trumpovo dilema: Proti Íránu může volit ze čtyř možností. Co by znamenal ničivý úder USA?

Česká velvyslankyně v Izraeli o íránském bombardování

Americký prezident Donald Trump musí akutně řešit situaci na Blízkém východě, kde spolu raketami, drony a stíhačkami bojují Izrael s Íránem. Podle britské stanice BBC má k dispozici tři volby, přičemž každá představuje riziko a nejistý výsledek. Co by však znamenala potenciální čtvrtá volba, pokud by se USA rozhodly po boku Izraele zaútočit na Írán?

Čas na otevřenou válku

Trump se pochopitelně může připojit k úderům na Írán. To by v zásadě zapadalo do rétoriky americké hlavy státu, která prohlašuje, že „Írán nemůže mít jaderné zbraně“. Americký útok by tak vzhledem k proneseným výrokům dával logiku.

ČTĚTE TAKÉ: Neplánujeme ho zabít, alespoň zatím, řekl Trump k vůdci Íránu. USA dochází trpělivost

Americká stanice CNN si pokládá otázku, zda je Trumpova ostrá rétorika směrem k Teheránu reálnou výhrůžkou, nebo jen planými řečmi. „Dokud se prezident Trump pokouší vydělat na izraelské agresi vůči Íránu, aby íránské vůdce dohnal ke kapitulaci, tak to jednoduše nebude fungovat,“ komentoval situaci pro CNN expert na Írán Ali Vaez.

Potenciální útok na Írán by pochopitelně znamenal obrovský risk. Rozhořela by se další válka na už tak nestabilním Blízkém a Středním východě, kde už mají USA s válčením podstatné zkušenosti. Pro Izrael by šlo o obrovskou vzpruhu, protože Američané disponují kromě značného množství dobře vycvičených vojáků a solidní techniky i těmi nejmodernějšími zbraněmi, jako jsou bomby GBU-57, které ve vysílání CNN podrobně představil vysloužilý generál Steve Anderson.

Na druhou stranu, některá americká tažení nedopadla příliš slavně. Příkladem budiž táhlá a neúspěšná přítomnost Američanů a jejich spojenců v Afghánistánu. Írán je navíc podstatně tvrdší oříšek.

Mimo svůj vlastní armádní a raketový arzenál disponuje možnostmi, kterými může USA a Západu pustit žilou. Dokáže třeba přerušit přísun své ropy do světa, potažmo útočit na ropné plošiny a rafinérie jiných států v regionu. Trump by v tomto případě musel každopádně věnovat Íránu a neměl by čas a prostor řešit válku na Ukrajině.

Tlak na Teherán

Další možností v Trumpově seznamu je o poněkud slabší postup vůči Teheránu, a to tlak na tamní režim, aby omezil svůj jaderný program. I to v podstatě zapadá do rétoriky amerického prezidenta. Je však otázkou, zda by svůj tlak dokázal případně podepřít něčím silnějším, pokud by jej Teherán i nadále ignoroval.

Stanice BBC připomíná proslulou teorii šílence, podle které se Trump choval už v minulosti a od svého návratu do funkce ještě přidal na důrazu. Tato teorie sedí na člověka, který při vyjednávání sází na svoji nepředvídatelnost, pomocí níž uvádí ostatní aktéry v nejistotu. Díky tomu zvládá dotlačit své rivaly (a v Trumpově případě občas i spojence) do pozice, ve které je chce mít.

Tlak však aktuálně vyvíjí zejména Izrael, a to na Trumpa, aby jej v jeho boji proti Íránu podpořil: ideálně vojensky. Stejně tak je americký prezident tlačen k eskalaci částí Republikánské strany. Ačkoliv Trump očividně touží po Nobelově ceně míru, zároveň nechce být vnímán jako slaboch.

Držíme kurz

Americký prezident se samozřejmě může rozhodnout držet současný postup vůči Teheránu a nijak situaci neeskalovat. To se však v současné době a zároveň vzhledem k Trumpově povaze zdá být takřka nereálné.

Američané už nyní mají pomáhat Izraelcům v sestřelování íránských raket a Netanjahu mimo jiné argumentuje směrem k Trumpovi, že odstranění nejvyššího duchovního vůdce Íránu Alího Chameneího by vedlo ke konci konfliktu, nikoliv k jeho eskalaci. Sám Trump prohlásil, že se „zatím nechystá íránského vůdce zabít“.

Nečekané stažení by potěšilo MAGA

Trump může předvést i poněkud nečekaný krok – po ostré rétorice se naopak stáhnout a nechat Izrael, ať se s Íránem vypořádá zcela sám.

Právě takový krok by podle BBC nejvíce sedl Trumpovým příznivcům z jeho hnutí MAGA (Make America Great Again, v překladu Udělejme Ameriku opět skvělou; pozn. red.). Ačkoliv většina republikánů stojí za Izraelem, přívrženci MAGA to vnímají často opačně a preferují izolacionismus.

Příkladem budiž bývalý moderátor Fox News a známý trumpista Tucker Carlson. Ten před pár dny napsal komentář, ve kterém vyzýval Trumpa a USA, aby Izrael nechal napospas. „Pokud chce Izrael vést válku, má na to právo. Je to suverénní země a může si dělat, co se mu zlíbí. Ale ne s americkou podporou,“ píše mimo jiné Carlson.

PODÍVEJTE SE: „Neuvěřitelné“ bomby i obávaný letoun. Americký generál popsal, čím mohou USA udeřit na Írán

Tagy: