„Velvyslanci zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby,“ řekl v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdroj: Profimedia.cz
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa.
Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá. „Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby,“ řekla hlava státu při cestě do středního Turecka. Konkrétní datum realizace rozhodnutí Erdogan neuvedl.
Turecké ministerstvo zahraničí si v úterý deset velvyslanců předvolalo kvůli společnému prohlášení, v němž vyzvali k rychlému vyřešení Kavalova případu.
Nejvyšší žena světa žije v Turecku. Uvědomte si svůj potenciál a snažte se, vzkazuje
Guinnessova kniha rekordů potvrdila, že nejvyšší žijící ženou na světě je 215 centimetrů vysoká Turkyně Rumeysa Gelgiová. Její fenomenální výška je způsobena onemocněním zvaným Weaverův syndrom, které způsobuje zrychlený růst. Čtyřiadvacetiletá Gelgiová byla již v roce 2014 vyhlášena nejvyšší žijící teenagerkou na světě.
„Pokračující průtahy v jeho (Kavalově) procesu, včetně spojování různých případů a vytváření nových po předchozím osvobozujícím rozsudku, vrhají stín na respektování demokracie, vlády práva a transparentnosti v tureckém soudním systému,“ uvedly ambasády USA, Kanady, Francie, Finska, Dánska, Německa, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska a Švédska.
„S ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v této věci vyzýváme Turecko k jeho urychlenému propuštění,“ stálo v textu. Ankara prohlášení označila za „nezodpovědné“.
Co se nyní stane, není podle zpravodajského webu BBC jasné. Označení diplomata za personu non grata, tedy nežádoucí osobu, v praxi znamená vyhoštění a je často provázeno recipročními kroky druhé strany.
Sedm z deseti velvyslanců zastupuje spojence Turecka v rámci NATO. Podle agentury Reuters by jejich vyhoštění představovalo největší tureckou diplomatickou roztržku se Západem za 19 let, co je Erdogan u moci.
Šest z deseti velvyslanců zastupuje členské země EU. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli na Twitteru napsal, že „vyhoštění deseti velvyslanců je důkazem autoritářského směřování turecké vlády“. „Nenecháme se zastrašit. Svobodu Osmanu Kavalovi,“ dodal.
Osvobození žádá i Rada Evropy
Norské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že jeho ambasáda v Ankaře od tureckých úřadů neobdržela informace související s Erdoganovým prohlášením. Podobně později reagovalo i Dánsko. „Náš velvyslanec neudělal nic, co by opodstatňovalo vyhoštění,“ uvedla norská diplomacie v e-mailu agentuře Reuters. Doplnila, že Turecko norské stanovisko k věci zná. „Budeme nadále vyzývat Turecko, aby dodržovalo demokratické standardy a vládu práva, ke kterým se země zavázala podle Evropské úmluvy o lidských právech,“ uvedlo Oslo.
Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod řekl, že dánská diplomacie neobdržela od Ankary oficiální oznámení, a dodal, že je v úzkém kontaktu s přáteli a spojenci. „Budeme nadále hájit naše společné hodnoty a zásady, což také dokládáme ve společném prohlášení,“ poznamenal.
Ambasády USA, Německa a Francie na žádost Reuters o komentář zatím neodpověděly. Erdogan dříve uvedl, že se chce příští víkend v Římě na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20 setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Kavala je vězněn od konce roku 2017. Loni v únoru ho soud zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud jeho zproštění v souvislosti s protesty v roce 2013 zrušil.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2019 obvinění vůči Kavalovi označil za politicky motivovaná a vyzval k jeho okamžitému propuštění. Letos v září jeho osvobození žádala také Rada Evropy.
