V Etiopii žije také příbuzná myš habešská (na snímku). Zdroj: Profimedia.cz
Mezinárodní tým vedený českým vědcem Josefem Bryjou nalezl a popsal nový druh hlodavce – myš harennskou. Tyto myši žijí jen v horských lesích Etiopské vysočiny. Studii o drobném savci publikoval časopis Organisms Diversity & Evolution, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Tým tvoří vědci z Ústavu biologie obratlovců AV, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Severtsovova ústavu Ruské akademie věd.
Etiopie leží z 15 procent nad hranicí 2 000 metrů nad mořem, Etiopská vysočina je navíc izolovaná od ostatních hor. Díky tomu tam žije mnoho rostlin a živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde.
Nejmenší levhart na světě v horách Ománu bojuje o přežití. Hrozí mu vyhynutí
Ve výšinách přírodní rezervace Džabal Samhán balancuje nad propastí nejmenší z velkých kočkovitých šelem. Horská rezervace v jihoománské provincii Zufár se sice nachází nedaleko přístavního města Salála, je ale jako z jiného světa. Letní monzuny každý rok v působivé podívané promění poušť v záplavu zeleně a vodou zaplní vyschlá koryta řek i jezera. Hor se ale fenomén netýká. Rezervace zůstává suchá a nepřátelská – přitom právě tato oblast je domovem levharta arabského, napsal zpravodajský web CNN.
Nový druh myši vědci odchytili ve vysoko položeném Harennském lese v pohoří Bale. Zjistili, že jde o unikátní evoluční linii, rozdílnou od ostatních afrických druhů.
„Už v terénu jsme měli podezření, že by se mohlo jednat o nový druh. Myši z Harennského lesa se od ostatních etiopských druhů nápadně lišily i zbarvením a velkými rozměry. Genetické analýzy pak naše podezření potvrdily,“ popsala první autorka studie Jarmila Krásová, která je doktorandkou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Dodala, že ruští kolegové první myš harennskou odchytili už v polovině 90. let. Oficiálně vědci nový druh popsali až nyní.
Bryja upřesnil, že pak odchytil stejnou myš i v lese Chingawa v jihozápadní Etiopii, tedy lokalitě vzdálené přes 400 kilometrů: „Tato skutečnost odkazuje na historické propojení těchto dvou lesních celků, které jsou od sebe v současnosti odděleny savanami Velké příkopové propadliny, a tudíž jsou pro horské hlodavce neprostupné.“
Vědci upozornili také na to, že se unikátním lesům na jihovýchodě země nedostává žádné formální ochrany. „Za posledních 25 let se v Etiopii zdvojnásobila velikost lidské populace a její exponenciální růst nadále pokračuje. To s sebou přináší velký tlak na přirozené ekosystémy,“ uvedla Krásová.
„Ochranu naprosto unikátní etiopské přírody bohužel komplikuje občanská válka a ozbrojené konflikty, které momentálně znemožňují další výzkum etiopských lesů,“ doplnila.
