reklama

Pracovitý dřevorubec i geniální architekt. Co všechno (ne)víme o bobrech?

Stal se součástí mýtů a legend o stvoření světa. Našel si cestu na mince i do znaků měst a obcí. Jeho důmyslně propracované stavby můžete vidět i z velké výšky. Přesto je bobr často spojován jen s pokácenými stromy a způsobenou škodou. Co bychom o něm měli vědět dřív, než ho odsoudíme?

reklama

Bobři byli na našem území už dvakrát vyhubeni kvůli lovu. Teď to vypadá, že pořekadlo „do třetice všeho dobrého“ platí i pro tyto vodní hlodavce. O tom, že se jim u nás daří, nasvědčují i ohlodané stromy v samém centru Prahy, kde si je lidé mohou snadno plést s přemnoženými nutriemi říčními. Ty jsou, na rozdíl od bobra evropského, v našich končinách nepůvodním druhem.

JAK ROZPOZNAT NUTRII OD BOBRA?

Zatímco nutrie dorůstá maximálně metru (včetně kulatého ocasu) a v dospělosti váží okolo 10 kil, bobr může vážit třikrát tolik a jeho velikost může být až 130 centimetrů – opět včetně ocasu, který je velký a placatý. Zatímco nutrii můžete běžně vidět během dne, bobr začíná být aktivní až ve večerních hodinách. Na rozdíl od nutrie si navíc drží od člověka odstup.

Hradní pán

Když vkročíme do bobřího teritoria, určitě nás upoutají ohlodané nebo pokácené stromy. Samotného hlodavce ale můžeme zahlédnout jen málokdy. Důvodem je jak jejich večerní a noční aktivita, tak důmyslný úkryt. Tím je buďto nora, nebo tzv. bobří hrad. Zatímco noru si bobr vyhloubí ve vyvýšeném břehu, hrad si postaví ve vodě. Děje se tak v případě, že břeh není dostatečně vysoký. Noru i hrad však spojuje jedna věc – vchod dovnitř se nachází pod vodou.

Zatímco noru pouhým okem vidět nemůžeme (je uvnitř břehu a cesta z ní ústí pod vodou), hrad většinou nejde jen tak přehlédnout. Tyto pyramidální stavby mohou být až dva metry vysoké a mohou mít deset metrů v průměru. Bobří pár je přitom schopen postavit hrad za pouhé 2–⁠3 týdny. „Bobři jsou velice pracovití. Dřevo tahají primárně zuby (čtyřmi hlodáky) a tlapky používají při utěsňování staveb blátem a drny,“ vysvětluje Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (Fžp ČZU). Bobři při tom využívají i chůzi po zadních, a to v případě, kdy potřebují bahno ze dna toku dostat ke své stavbě. Na dně si vytvoří bahenní kouli, kterou vynesou nad hladinu a po zadních pak i s nákladem dokráčí k cíli.

Dřevorubec i inženýr

Hrad ale není jedinou stavbou, kterou tito vodní hlodavci dokážou vytvořit. V blízkosti hradů můžete narazit i na hráze. „Smyslem hrází je zadržet vodu v okolí nor i v okolí hradů. Např. v potoce, kde je mělko, bobr postaví hráz a zatopí tak vchody do hradu. Hráz je v podstatě ochrana proti predátorům, díky ní se může bobr nepozorovaně dostat pod vodou do bezpečí svého hradu,“ popisuje Vorel. Občas se ale chybička vloudí a voda zadržovaná hrází zatopí celou noru. V tom případě přichází na řadu stavba hradu.

Zvedání hladiny bobři využívají ještě k jedné věci – k bezpečné cestě ke dřevinám, které jim slouží jako potrava i stavební materiál. Když se jim podaří pokácet strom, ve vodě se jim s ním pak lépe manipuluje. Větve a kmen nejdříve zbaví kůry a lýka, jimiž se živí a zbytek použijí na rozšíření hradu či hráze. Ostatně největší hráz v Česku je zhruba 150 metrů dlouhá a dva metry vysoká.

Tohle všechno podle zoologa Aleše Vorla řadí bobry mezi nejinteligentnější zvířata na světě. „Jsou schopni díky využití mnoha smyslů zkombinovat celou řadu parametrů, se kterými pak pracují. Díky tomu dokážou vytvořit taková díla,“ říká Vorel s tím, že na některých hrázích bobři pracují celá desetiletí – v Kanadě pak i celá staletí. Jak je to ale vlastně možné, když bobr se v přírodě dožívá pouze 7–⁠10 let?

Když si vdovec bere vdovu

Bobři tvoří páry do konce života. Nejsou si však bezvýhradně věrní a pokud se stane (což se stává často), že jeden z páru uhyne, najde si za něj přeživší bobr náhradu. I s rodinou pak zůstává ve svém původním teritoriu. A že je to rodina veliká, o tom není sporu. Samice rodí jednou ročně 2–⁠5 mláďat, která zůstávají s rodiči zhruba dva roky. Teprve pak se vydávají na cestu za hledáním partnera a vlastního teritoria. V případě, že v okolí hradu či nory dojde zdroj potravy, bobří klan místo opustí a najde si jiné. Do původního bydliště se pak může po obnovení vegetace vrátit anebo ho nahradí jiná rodina. V tomto případě bobři nejsou vybíraví a využití hradu, který postavil někdo jiný, se nebrání.

V současné době je v Česku okolo deseti tisíc bobrů. Nejsou však přemnožení. Proti tomu je totiž příroda vybavila pojistkou. Aleš Vorel dokázal se svými kolegy díky monitoringu zjistit, že i když u nás bobrů postupně přibývá, jejich teritoria se nezmenšují. To znamená, že na určité území se vejde jen určitý počet bobřích teritorií. Kde je začátek a kde konec si hlodavci pečlivě označí análními žlázami. Pokud se cizí bobr rozhodne tuhle pomyslnou ceduli se zákazem vstupu ignorovat a nedá ani na varovné zaplácání ocasem, může se připravit na lítý boj. A to i v případě, že narazí na samici z rodiny, která teritorium obývá. Lidé se však bát nemusí – účty si bobři vyřizují jen mezi sebou.

Ničitel nebo ochranář?

Jak už bylo řečeno, přítomnost bobrů, tohoto času silně ohrožených, jasně prozrazují ohlodané a pokácené stromy. V tomto případě se majitelé pozemků mohou obrátit na stát kvůli náhradě způsobené škody. To však neplatí o hrázích rybníků, které je bobr schopen poničit a způsobit tak značný únik vody. Podle zoologa Aleše Vorla je však „problémových“ maximálně 5 % bobřích teritorií v Česku, a proto není důvod umisťovat bobra evropského na seznam škůdců.

„Bobrovi se říká klíčový druh, a dokonce i krajinný inženýr. Je schopen přehradit nemalé údolí, čímž naprosto změní charakter hydrologicky, vegetačně i co se týče živočichů, kteří se v místě začnou objevovat. Vidíme tam rostliny, které tam třeba 50 let nerostly, vyšší diverzitu motýlů, vážek nebo ptáků, kteří jsou vázáni na vodní biotopy,“ vyjmenovává Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Nedoceněná stavba bobřích hrází, jejichž ničení je mimo jiné nelegální, může především pomoci zadržet vodu v krajině a v některých případech i transformovat menší povodňové vlny. „Myslím, že to je spousta pozitivních efektů, které dokážou vyvážit způsobené škody,“ dodává Vorel. Zároveň upozorňuje na místa, kde žijí bobři po celá desetiletí, a přesto se z nich nestala holá poušť bez jediného stromu. Zdá se tedy, že existence bobrů nakonec závisí na ochotě přijmout fakt, že nejen člověk může měnit krajinu k obrazu svému.

Tagy:

Hlavní zprávy

Válek: Nemalujme si situaci s omikronem na růžovo. Máme plán opatření až do léta

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci po jednání vlády naznačil, jak by mohla vypadat covidová situace v příštích týdnech. Pokud budou lidé aktuální opatření dodržovat, můžeme být podle něj v půlce února za vodou. Zároveň však varuje před podceňováním varianty omikron. Vláda připravuje plán opatření, který by mohl platit až do letních prázdnin.

Někdo se zbláznil, nebo je to sabotáž. Flegr nechápe méně časté testování zdravotníků

Pro zaměstnance platí od 17. ledna povinnost se kvůli omikronu dvakrát týdně testovat. Současně navíc začala platit vyhláška ministerstva zdravotnictví, která ulevuje pracovníkům sociálních služeb a zdravotníkům. Očkovaní se nemusí testovat vůbec a ostatní jen jednou týdně. Podle ministerstva stačí, že používají ochranné pomůcky. Fanouškem tohoto opatření není evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj jde o hazard s lidskými životy.

Silný vítr udeří v téměř celém Česku. Meteorologové varují i před sněhovými jazyky

Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ředitel závodů F1 na odstřel kvůli fiasku. Není hlavní viník, jde proti proudu Enge

Fiasko, totální selhání nebo krádež. Nelichotivých slov, která padala po konci sezony formule 1 kvůli poslednímu závodu, by se našla spousta. Ročník 2021 byl přitom jedním z nejatraktivnějších v historii královny motorsportu, nicméně po nervy drásající koncovce v Abú Dhabí zůstávala pachuť, jež nejvíce pocítil Lewis Hamilton a jeho tým Mercedes. Hlavním hromosvodem zlosti byl a je ředitel závodu Michael Masi. Svůj pohled na věc teď přidal Tomáše Enge, první a zatím také poslední Čech, který kdy do prestižního seriálu nakoukl.

reklama

Domácí zpravodajství

Syn zpěvačky, která zemřela po covidu: Flegr byl omyl. Ale není divu, že jsem agresivní

Když došlo na lámání chleba, co se týče očkování si kolem sebe postavila tlustou zeď. Těmito slovy popsal v pořadu 360° smýšlení své matky Jan Rek, syn zpěvačky Hany Horké, která zemřela po prodělání koronaviru. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že sama věřila v přírodu a schopnost těla odolávat. To její však nakonec selhalo, umělkyně o víkendu zemřela ve věku 57 let.

Sleva na jízdném bude činit 50 procent. Změna by měla začít platit od dubna

Aktualizováno

Slevy v dopravě pro studenty a seniory se sníží z nynějších 75 procent na 50 procent z jízdného, rozhodla vláda. Změna by měla začít platit od dubna. Na vládu s návrhem přišel ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Státu to má přinést úspory až 1,8 miliardy korun ročně. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně.

reklama