Ujíždí nám vlak, nebo máme s uhlím skončit později? Experti se na vizi energetiky neshodnou
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Česko má nejnižší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé EU – 12,7 %.
Průměr EU je 45,5 %.
Sedlák: Obnovitelné zdroje nám zajistí energetickou bezpečnost.
Janeček oponuje: Jsou nestálé. Hlavním zdrojem má být jádro.
Jaká má být budoucnost české energetiky a jakou roli v ní mají hrát obnovitelné zdroje? Redakce CNN Prima NEWS téma rozebrala s dvojicí expertů. Zatímco od jednoho zaznívaly stížnosti, že nám v porovnání s okolními zeměmi v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů ujíždí vlak, druhá strana navrhuje naopak odsunout termín odklonu Česka od spalování uhlí.
„Česká energetika by se měla posunout k nízkouhlíkovým řešením,“ má jasno Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Klíčovými úkoly politických špiček jsou podle něj rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) nebo využití potenciálu úspor energie.
ČTĚTE TAKÉ: Za zbytečné plýtvání energiemi můžeme v létě zaplatit přes deset tisíc. Jak správně šetřit?
„Pokud to s tím, že je potřeba vyřešit naši energetickou bezpečnost, myslíme vážně, tak nic jiného než obnovitelné zdroje nemáme. Jsou to primárně fotovoltaiky, vítr, ale třeba i bioplynové stanice,“ vypíchl Sedlák.
Českému energetickému mixu dominují dva zdroje – jaderný a parní (uhelný). Data Eurostatu za první kvartál letošního roku ukazují, že v tuzemsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů pouhých 12,7 procenta veškeré elektřiny. Jde o nejnižší podíl v Evropské unii, dá se tak konstatovat, že ze sedmadvacítky má nejšpinavější energetiku právě Česko. Premianty ve využívání OZE jsou Dánsko, Portugalsko či Litva. Evropský průměr podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je 45,5 procenta.
Na data Eurostatu se v rozhovoru odvolával i Sedlák. „Ukazuje to, že nám ujíždí vlak i oproti státům, které kdysi sázely primárně na fosilní zdroje, tedy spalování uhlí. Je to třeba Polsko, které už pět let poměrně intenzivně buduje obnovitelné zdroje,“ dává za vzor našeho severního souseda.
Energetika hlavně česká
Opačný úhel pohledu nabídl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Pavel Janeček. V současnosti figuruje jako poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), dlouhodobě se však věnuje právě tématu energetiky. V minulosti stál například v čele Pražské plynárenské.
Jaká má dle jeho názoru být budoucnost tuzemské energetiky? „Především musí být česká,“ řekl na úvod a vysvětlil, že by se téma mělo řešit primárně na úrovni národního státu, nikoli na úrovni Evropské unie. „Zdá se mi, že v posledních dejme tomu deseti letech podléháme módním, ideologickým trendům, které jsou silně podporovány médii, ale úplně neodpovídají fyzikálním zákonitostem a také potřebám České republiky,“ pokračoval.
Čtěte také
Argument Sedláka, který považuje OZE za důležitý komponent na cestě k energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka, označil Janeček za „módní“. Obnovitelné zdroje podle něj své místo v energetickém mixu mají, ale pouze jako zdroje doplňkové. Hlavním problémem OZE je dle Janečka jejich nestálost.
„Třeba v zimě jsou úseky, kdy jsme schopni využít například fotovoltaickou energii, velmi, velmi, velmi nedostatečné. To je ta klíčová věc. Proto říkám, že je to v podstatě ideologické řešení. Byť vůbec netvrdím, že své místo v energetickém mixu nemá,“ zdůraznil s tím, že hlavním zdrojem elektrické energie by v Česku mělo být i nadále jádro.
V debatě o obnovitelných zdrojích se často akcentují možné negativní ekonomické dopady. Sedlák však argumentuje zcela opačným způsobem: pokud nebudeme do OZE investovat, konkurenceschopnost Česka bude v ohrožení. Expert se přitom odvolává na studii, kterou zpracoval Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Solární asociací. „Když Česko na OZE nevsadí a třeba Polsko naopak ano, hrozí nám, že u nich bude nižší cena silové elektřiny pro tamní byznys,“ varoval Sedlák.
Ekonomická vzpruha, nebo úpadek?
Ani Poláci přitom evropského průměru nedosahují. Zatím. „Mají kolem 25 až 26 gigawattů instalovaného výkonu v solární energetice, jak na střechách, tak v rámci velkých pozemních instalací. Podobně v posledních letech akcelerovali rozvoj větrné energetiky, kde se pohybují někde kolem 11 až 12 gigawattů instalovaného výkonu,“ popsal Sedlák tamní situaci.
Výhodou přístupu polské garnitury je podle něj předvídatelnost pro investory. Ti si totiž mohou být jistí, že stát o instalaci obnovitelných zdrojů energie stojí. Rozhodnutí projekt podpořit jim tak podle Sedláka dává dlouhodobý smysl.
Tvrzení o ohrožení konkurenceschopnosti podpořil příkladem velkého datového centra, které chce v Evropě postavit americký gigant Microsoft. „Firma se rozhodovala, kde tu investici udělá, a poptávala elektřinu z obnovitelných zdrojů. V České republice ji nenašla, takže jde tu investici udělat do Švédska,“ stěžoval si.
Janeček nesouhlasil. „Ne, (pomalejší přechod na OZE) nás ekonomicky v žádném případě nepoškodí. Naopak, na konci dne to bude přidaná hodnota, na to jsem ochoten si vsadit. Obnovitelné zdroje jako takové zdražují elektrickou energii a vymačkávají průmysl. To je úplně zřetelné,“ rozporoval předchozí tvrzení.
Čtěte také
Stát by podle něj stavbu obnovitelných zdrojů elektřiny neměl podporovat. Vznikat mohou, platit by je však měly soukromé zdroje. „Jinak je to klasická privatizace zisku, socializace nákladů. Nic jiného to není. Náklady na energetickou síť a na zálohy zaplatíme všichni v našich regulačních poplatcích, ale zisky z obnovitelných zdrojů inkasují privátní investoři,“ kritizoval Janeček.
Na otázku, zda princip „privatizace zisku, socializace nákladů“ neplatí i v případě fosilních zdrojů, odpověděl odmítavě: „Ne, v žádném případě.“ I z těžby uhlí přitom zisky inkasují primárně společnosti, které těžbu provozují, a negativní dopady pociťují zejména lidé bydlící v okolí takových lokalit.
Negativní dopady těžby uhlí jsou ale dle Janečka dnes podstatně nižší než dříve. „Emise jsou minimální. Lze namítnout, že se těžbou uhlí mění krajina. Ale když se rekultivace dělá správně, tak už to není socialistická měsíční krajina třeba z 80. let. To jsou úplně jiné dimenze,“ doplnil.
Jako příklad země, která i dnes rozvíjí uhelnou energetiku, uvedl Čínu. „Uhelné elektrárny staví takovým tempem, že se nám to nezdá. Před spuštěním má tolik výkonu z uhelných elektráren, jako celý svět doposud provozuje,“ prohlásil Janeček. Čína přitom masivně investuje i do obnovitelných zdrojů. „Je to pro ně komplementární záležitost. My odstavujeme uhlí, oni si uvědomují, že soustavu a nákladovost musí řídit. Tudíž staví obojí,“ dodal.
Století páry a uhlí
Jak je to tedy s konkurenceschopností Česka? Mohou jí obnovitelné zdroje pomoci, nebo ji naopak oslabí? Sedlák poukazuje na rychle se měnící svět kolem nás a varuje před tím, že se Česko může stát v této oblasti jakýmsi evropským skanzenem. „Je to klišé, ale můžeme to tak říci,“ potvrdil.
„Pokud Česko zůstane ve století páry a uhlí, bude to problém pro konkurenceschopnost našich firem. Je řada společností, které jsou součástí subdodavatelských řetězců, dodávají třeba komponenty pro evropské automobilky. A ty mají strategie klimatické neutrality. Logicky se potom svých subdodavatelů budou ptát, jestli jim tuto strategii pomáhají naplnit, nebo ne. Když na to nebudou reagovat, může hrozit, že si vyberou jiné partnery,“ popsal rizika pro český byznys.
Možnou cestu kupředu nastínil i Janeček, když navrhl, aby Česko posunulo termín, kdy má skončit se spalováním uhlí v elektrárnách a teplárnách. Stát se tak má v roce 2033. „Je to neuvěřitelně politická otázka,“ připustil expert a doplnil, že takový cíl není nedosažitelný.
Čtěte také
„V podstatě budeme nuceni uhlí dovážet, protože české energetice bude chybět výkon, ale nebude mít uhlí pro instalované uhelné elektrárny. To je přesně ten problém, to jsou ty náklady tohoto ideologického období a neschopnosti se na věc podívat z dlouhodobého hlediska,“ stěžoval si Janeček.
Sedlák na závěr rozhovoru prohlásil, že jednou z věcí, které mohou rozvoj OZE v ČR brzdit, je absence strategické komunikace ze strany státu: „Aby se stát zaměřil na vysvětlování, proč obnovitelné zdroje potřebujeme, a to třeba z pohledu energetické bezpečnosti nebo i potřeby snižování spotřeby fosilních paliv. Ono uhlí prostě jednou skončí a my na to musíme mít nějakou odpověď.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Odmítnutí povolenek? Pokuty za to stojí, říká Jermanová. Zmínila i jiné proudění vzduchu v Rakousku
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
