Mnoho politiků se prohlašuje za stoupence pravice, jejich slova jsou však v rozporu s jejich činy. To samé naopak platí mnohdy v případě levicových politiků. Liberální institut má metodiku, pomocí níž lze vztah volených zástupců ke svobodě či státním zásahům změřit. Podle ní byli od roku 2012 nejliberálnějšími senátory Zdeněk Nytra, Jaroslav Kubera a Pavel Eybert (všichni z klubu ODS). Nytra byl zároveň vyhlášen nejsvobodomyslnějším senátorem s platným mandátem.
Nejliberálnější senátor posledních osmi let Zdeněk Nytra získal 48 plusových procent. Jen o dva procentní body za ním zaostal letos zesnulý Jaroslav Kubera. Pavel Eybert získal 43 procent. Na opačném konci žebříčku se umístil Jaroslav Juránek (KDU-ČSL), který získal -52 procent. O druhou nejhorší pozici se dělí Zdeněk Berka a Hassan Mezian (oba ČSSD), kteří získali shodně -44 procent. Juránek, Mezian ani Berka již v Senátu nezasedají. Prvně jmenovaný byl nicméně v roce 2017 zvolen poslancem za Jihomoravský kraj.
„O KDU-ČSL by se vůbec nemělo hovořit jako o pravicové straně. Ani omylem. Její senátoři se opakovaně umístili na samém chvostu našeho žebříčku. ODS naopak pozitivně překvapila,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí projektu SkóreSenátorů.cz a ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Člověk tak nějak čeká, že sociální demokraté budou regulovat, na co přijdou. Zneklidňující je ale umístění senátorů dalších stran,“ dodal.
Nejvíce a nejméně liberální senátoři za posledních osm let
Pořadí | Pět nejlepších | Pět nejhorších |
---|---|---|
1. | Zdeněk Nytra (ODS), 48 % | Stanislav Juránek (KDU-ČSL), –52 % |
2. | Jaroslav Kubera (ODS), 46 % | Zdeněk Berka (ČSSD), –44 % |
3. | Pavel Eybert (ODS), 38 % | Hassan Mezian (ČSSD), –44 % |
4. | Tomáš Grulich (ODS), 38 % | Josef Táborský (ČSSD), –43 % |
5. | Jiří Burian (ODS), 37 % | František Bublan (ČSSD), –41 % |
Zdroj: SkóreSenátorů.cz, Liberální institut
Překvapili Hilšer a Drahoš
Žebříček nejvíce a nejméně liberálních senátorů je sestavován na základě toho, jak členové horní komory hlasují o klíčových zákonech. Posuzuje se při tom četnost, s jakou zvedají ruku pro více svobody, nebo pro více státní regulace. Liberální institut tento postoj politiků ke svobodě mapuje v rámci projektu SkóreSenátorů.cz. „Identifikujeme hlasování důležitá pro oblasti, kterým se věnuje Liberální institut, tj. svoboda jednotlivce, volný trh, vláda s omezenými pravomocemi a mír,“ stojí na webových stránkách projektu.
Po bouřlivé debatě vláda podpořila senátní návrh na ústavní právo bránit se zbraní
Vláda podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Sdělila to ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Schválení se neočekávalo, podle podkladů pro jednání vlády měl kabinet dát neutrální stanovisko. Podle Benešové ministři návrh podpořili po bouřlivé diskusi.
Skóre se může pohybovat v rozmezí od plus 100 % do minus 100 %. Pokud tedy některý ze senátorů získá plný počet pozitivních bodů, znamená to, že vždy hlasoval pro více svobody a méně státu. Naopak plný počet negativních bodů vyplývá ze situace, kdy senátor vždy hlasuje pro méně svobody a více státu. Liberální institut hodnotí všechna vybraná hlasování stejnou vahou a průběžně je u senátorů sčítá.
Senátoři, kteří byli zvoleni poprvé v minulých volbách v roce 2018, zatím nemají v databázi SkóreSenátorů.cz dostatečný počet hlasů, aby bylo možné činit dostatečně silná stanoviska o tom, jak se při hlasování ke svobodě staví. Jako nejliberálnější se ale podle Liberálního institutu zatím jeví čtveřice ze senátorského klubu ODS Jan Tecl, Jitka Chalánková, Ladislav Faktor a Raduan Nwelati. „Příjemně překvapili také Marek Hilšer a Jiří Drahoš, kteří zřejmě díky tomu, že sedí v klubu STAN, hlasují liberálněji, než jak napovídala jejich prezidentská kampaň,“ doplnil Pánek