ANALÝZA: Ukrajina útočí hluboko v Rusku, na frontě jí ale hrozí ztráta klíčového území
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajina útočí drony a raketami hluboko v ruském vnitrozemí.
Ruská produkce benzinu klesla na 65 procent spotřeby.
Pád Kosťantynivky může otevřít cestu k dalším městům.
Rusko v konfliktu přišlo o nejméně 226 tisíc vojáků.
Ukrajina přenesla část války přímo na ruské území. Série útoků drony a raketami dlouhého doletu zasahuje ropný průmysl, vojenské objekty i klíčovou infrastrukturu. Zatímco Kyjev tvrdí, že tím zvyšuje tlak na Moskvu, ruská armáda dál postupuje na východní frontě a ohrožuje strategicky významnou Kosťantynivku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 26. června oznámil, že nařizuje ukrajinské státní bezpečnostní službě zahájit 40denní kampaň proti ruským cílům, jejímž cílem je „ovlivnit agresorský stát s cílem donutit ho ukončit válku“. Od té doby Kyjev výrazně zintenzivnil útoky na Rusko. V rámci několika operací zasáhl klíčové zásobovací trasy na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, včetně Krymu. Současně podnikl sérii útoků raketami dlouhého doletu na Moskvu a Petrohrad, které přispěly k palivové krizi v Rusku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hanba, bouří se Ukrajinci v ulicích. Zelenskyj odvolal populárního ministra, Rusové slaví
Vedoucí Ukrajinského fóra v think-tanku Chatham House Orysia Lucevyčová vnímá Zelenského zmínku o 40 dnech jako symbolický odkaz na pravoslavnou tradici, namířený proti Rusku a především proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Zelenskyj je mistrem práce se symboly a narativy. Podle mě jde o narážku na 40 dní po smrti, kdy se podle pravoslavné tradice rozhoduje o osudu duše. Poselství zní: považujeme vás za politicky mrtvé. Teď záleží jen na vás, jestli se ještě dokážete zachránit,“ uvedla Lucevyčová podle deníku The Guardian.
Profesor strategických studií na Univerzitě v St Andrews Phillips O'Brien míní, že jde o psychologickou kampaň. „Nemyslím si, že se očekává, že 40denní kampaň donutí Rusko ke kapitulaci. Je to způsob, jak říct: ‚Můžeme válku přenést k vám‘,“ popsal O'Brien.
Kromě extrémně dlouhých front u čerpacích stanic a častých výpadků proudu se podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) objevují také politické problémy uvnitř Ruska. „Úspěšné ukrajinské útoky na střední a dlouhé vzdálenosti vyvolaly ostrou kritiku i mezi ruskými ultranacionalisty. Ti stále častěji obviňují federální vládu, že nedokázala vybudovat účinný a jednotný systém protivzdušné obrany, který by spolehlivě chránil soukromé podniky i kritickou infrastrukturu,“ popsali analytici ISW.
Čtěte také
A jak uvádí web RFE/RL, ukrajinská kampaň se osvědčila – téměř všechny z 83 ruských regionů už zavedly omezení prodeje pohonných hmot nebo hlásí nedostatek benzinu. Agentura Reuters uvádí, že produkce benzinu v Rusku se v důsledku ukrajinských dronových útoků snížila na úroveň, která odpovídá jen zhruba 65 procentům průměrné sezonní spotřeby v zemi. Zdá se, že tato situace začíná Kreml vážně znepokojovat, zvláště s blížícími se podzimními parlamentními volbami.
Ruský prezident totiž na pondělním fóru Všeruské lidové fronty nazvaném „Vše pro vítězství“ přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly Rusku „způsobují určité problémy s ropnými produkty“, informovala ruská agentura TASS. A podobně se vyjádřil i vicepremiér Alexandr Novak.
Ukrajině hrozí ztráta dalšího území
Zatímco na ruském území si Ukrajina připisuje úspěchy, na válečné frontě musí odrážet tvrdé ruské útoky. Rusové totiž v některých oblastech stále postupují, i když za cenu vysokých ztrát. Jedním z klíčových míst, o která se vedou těžké boje, je Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Někteří analytici, experti na zpravodajské služby a ukrajinští i západní pozorovatelé se podle webu RFE/RL obávají, že Kosťantynivka někdy před koncem léta zcela padne.
„Na základě toho, jak se vyvíjely předchozí městské bitvy, bych tipoval, že situace v Kosťantynivce je pro Ukrajince dost špatná,“ řekl finský podplukovník Juha Kukkola. Dodal, že Rusové byli schopni celé jaro narušovat zásobování a rotaci vojsk, vyčerpávat Ukrajince drony, klouzavými bombami a nepřímou palbou a nakonec v červnu pronikli do města. „To je obvykle znamení, že město brzy padne, protože je obtížné zásobovat obranné jednotky, velet jim a přesouvat je uvnitř města,“ vysvětlil Kukkola. Centrum pro strategická a mezinárodní studia ve své analýze uvedlo, že ruské jednotky postupovaly v Kosťantynivce v průměru o 50 metrů denně.
Čtěte také
Případný pád města by však znamenal volnou cestu k dalším cílům. „Kosťantynivka je ‚bránou‘ pro otevření aglomerace Slovjansk–Kramatorsk. Až padne Kosťantynivka – a to je jen otázka času – další na řadě bude Družkivka, která v současnosti hraje mimořádně důležitou logistickou roli, a po ní Kramatorsk,“ napsal web Deep State ve své analýze.
Rusové postupují v malých skupinách. „Pomalu, ale jistě pronikali do města. Ne jako velké útočné skupiny, ale jeden po druhém,“ řekl Ivan Stupak, ukrajinský vojenský analytik a bývalý důstojník rozvědky, který nedávno mluvil s vojákem bojujícím v Kosťantynivce. „Přiznal, že ‚město se jim vymyká z rukou rychleji, než si kdy mysleli‘,“ řekl Stupak.
Analytici z ISW uvedli, že ruské síly útočí jak na vojenskou, tak na civilní infrastrukturu taktikou, kterou jeden z důstojníků charakterizoval jako taktiku „spálené země“. Velitel ukrajinského praporu dronů podle ISW informoval, že ruské síly přejímají některé z blíže neurčených úspěšných ukrajinských taktik a rychle je upravují. Rusové se podle něj dříve při integraci vojáků na bojišti spoléhali na přísnou disciplínu a nátlak, ale nyní sázejí na profesionální technické specialisty, kteří pomáhají rychle adaptovat personál na moderní bojiště.
Jak upozorňuje CNN, Rusko se snažilo dobýt Kosťantynivku déle než rok, ale navzdory opakovaným tvrzením Kremlu se mu město nikdy nepodařilo plně ovládnout. „Rok brutálních bojů a utrpení v Kosťantynivce odhaluje jednu ze zásadních slabin Putinovy válečné strategie: jak dlouho si dokáže udržet podporu ruské veřejnosti pro konflikt, v němž musí být i malé úspěchy vykreslovány jako velká vítězství, přestože ve skutečnosti zůstávají nedosažitelné?“ uvádí CNN.
Co bude dál?
Analytici z Institutu pro studium války navíc odhadují, že stále častější a rozsáhlejší ukrajinské útoky na střední a dlouhé vzdálenosti, které se nově rozšířily i do oblasti Azovského a Černého moře, budou Rusko dál nutit rozptylovat a přetěžovat své systémy protivzdušné obrany na stále větším území.
Čtěte také
Hlavní konstruktér a spoluzakladatel ukrajinského výrobce raket Fire Point Denys Štilerman míní, že Ukrajina by se mohla zaměřit také na klíčová vojenská zařízení v Moskvě. Podle něj by v září mohlo dojít k útokům pomocí nově vyrobených balistických raket. „První je Moskva, kde jsou nejdůležitější vojenské objekty dobře chráněny. Jsem si ale téměř stoprocentně jistý, že ani tam nebudou schopni útoky účinně zachytit,“ popsal Štilerman.
Spekuluje se také o tom, že by se Ukrajina mohla znovu pokusit dobýt území od Ruska. A přestože se veřejně mluví o čtyřicetidenní kampani, Lucevyčová se domnívá, že operace podle všeho neskončí. Jak naznačuje Štilerman, útoky budou pravděpodobně pokračovat a mohou se ještě více zintenzivnit.
Ruská armáda vpadla na Ukrajinu 24. února 2022 a části země se zmocnila. Ukrajinské ozbrojené síly ještě téhož roku z některých míst invazní vojsko vytlačily a od té doby se postupy obou armád do značné míry zpomalily. Rusko okupuje asi 19 procent ukrajinského území, a to včetně poloostrova Krymu, který obsadilo v roce 2014.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války si podle dostupných informací vyžádal statisíce lidských životů, zejména vojáků. Umírají ale i civilisté. Ve válce padlo nejméně 226 tisíc ruských vojáků, uvedla v červnu ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné ztráty budou podle BBC pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Moskva vlastní vojenské ztráty prakticky nezveřejňuje, Kyjev tak činí zřídka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem února řekl, že od vpádu ruských vojsk do jeho země v únoru 2022 padlo kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet bojovníků je podle něho nezvěstných.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smrt ve stínu dronů. Rusové na frontě přežívají už jen 20 minut, odhaluje analýza
vaclav.cerny@iprima.cz
