Americké velení přímo dohlíželo na vypracování plánu ukrajinské protiofenzivy. Po zpackaném protiútoku se Kyjev musel Washingtonu za chyby zodpovídat. Vyplývá to z nové hloubkové analýzy listu Washington Post, která odkrývá utajované napětí mezi USA a Ukrajinou.
Psal se 15. červen. Jen pár dní po začátku protiofenzivy se v kancelářích NATO v Bruselu sešli Ukrajinci s Američany. Dorazily těžké váhy. Americký ministr obrany Lloyd Austin společně s armádními veliteli, na druhé straně tehdejší ukrajinský šéf obrany Oleksij Reznikov a jeho poradci z Kyjeva.
Nešlo ale o žádné zdvořilostní setkání. Ukrajinci přišli „na kobereček“. Podle listu Washington Post je Američané zpovídali z toho, proč se nedrželi dohodnuté strategie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko se netakticky v ukrajinském blátě snaží převzít iniciativu, tvrdí ISW. Budou totiž volby
„Austin se Reznikova ptal, proč jeho jednotky nepoužívají zařízení na odminování dodané Západem, které by umožnilo větší mechanizovaný útok, nebo proč nepoužívají kouř k zamaskování svého postupu. Austin řekl, že navzdory silným obranným liniím nejsou vojáci Kremlu neporazitelní,“ referoval americký web.
Rusko se netakticky v ukrajinském blátě snaží převzít iniciativu, tvrdí ISW. Budou totiž volby
Ruská armáda se v době nejnáročnějšího počasí snaží podnikat ofenzivní operace v několika oblastech fronty na Ukrajině s cílem převzít a udržet iniciativu před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na březen příštího roku. V posledním hodnocení stavu ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin, který je u moci přes 23 let, v pátek oznámil, že se ve volbách bude ucházet o znovuzvolení.
Reznikov se bránil s tím, že ukrajinská obrněná vozidla jsou při každém pokusu o postup ničena ruskými vrtulníky, drony a dělostřelectvem. Bez letecké podpory bylo podle něj jedinou možností použít dělostřelectvo k ostřelování ruských linií, sesednout z cílených vozidel a pokračovat pěšky. Právě miny měly být hlavním faktorem, proč protiútok nešel podle plánu.
Z letní ukrajinské protiofenzivy se stal mýtický konstrukt, který měl zásadním způsobem přispět k ukončení celé války. Nerealistická očekávaní vyvolávali analytici, západní politici a mnohdy i sami Ukrajinci.
Jenže protiútok žádný zásadní průlom nepřinesl. Fronta se letos prakticky nehnula. Ke smutku Kyjeva i Bílého domu. Washington Post odhalil, že americké velení společně s britskou armádu dohlíželo na vypracování plánu protiútoku mnohem více, než bylo doposud veřejně známé.
Přísný dohled Washingtonu
„Ukrajinští, američtí a britští vojenští představitelé měli osm velkých mítinků, na kterých vypracovali plán útoku. Washington ale špatně odhadl, že se ukrajinským silám podaří aplikovat v krátkém čase západní styl boje, a to bez letecké podpory, která je přitom v moderních armádách zásadní,“ napsal americký list.
Během jednání údajně docházelo k zásadním neshodám. Ukrajinci chtěli provést – a nakonec i provedli – útok docela jinak, než jim spojenci radili. Americká armáda byla přitom přesvědčená, že operace Ukrajinců musí vyjít, pokud se bude Kyjev držet západních rad.
Rozvědka Spojených států ale byla skeptičtější. Pravděpodobnost úspěchu protiofenzivy vyčíslala na 50 procent. Hlavním faktorům, který Ukrajincům nebude hrát do karet, byl podle zpravodajské služby ruský obranný val. Což se nakonec potvrdilo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Volby na okupovaných územích
