Válka na Ukrajině (16.6.2022 7:00)
Ukrajinská farmářka Olena Avramenková žila poklidným životem s těmi nejtiššími tvory – hlemýždi. Chová je totiž na vývoz. Pak se však obloha na obzoru zbarvila do ohnivě rudé barvy – Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině a okolní města vzplála. Vesnici Veresnja ležící severozápadně od Kyjeva, kde Avramenková žije, vzápětí obsadily ruské jednotky. Její šneci však byli příliš vzácní na to, aby je opustila. A tak zůstala, píše agentura AP.
Ukrývala se ve sklepě, z hlemýžďů vařila jídla – hlemýždí ravioly, smažené hlemýždě, hlemýždě s česnekovým máslem – pro sebe a dalších osm lidí, které přijala.
Válka narušila vývoz obilí a dalších plodin z Ukrajiny, které živí svět, což přitáhlo světovou pozornost a způsobilo, že ceny chleba celosvětově prudce vzrostly. Ovlivnila však i produkci jiných, specifických potravin. Než válka uvrhla život na Ukrajině a její ekonomiku do chaosu, tamní zemědělci a řemeslníci úspěšně experimentovali nejen s hlemýždi, ale také s ústřicemi, jedlými žábami, mlékem založeným na rostlinné bázi, řemeslným pivem, sýry a dalšími produkty určenými pro evropské trhy.
Ve Francii – kde se hlemýždi jedí horcí s česnekovým máslem nebo přimíchaní do paštik – si dovozci všimli, že na tamní trh pronikají tato zvířata z Ukrajiny. Vývoz syrových ukrajinských hlemýžďů do EU se mezi lety 2017 až 2021 více než zdvojnásobil ze 347 tun na 844 tun. „Toto číslo však může být podhodnocené,“ míní Pierre Commere z francouzské asociace potravinářských zpracovatelských podniků Adepale. „Už několik let trvá dlouhodobá krize v průmyslu s hlemýždi. Je stále obtížnější je sehnat a ceny rostou,“ dodal.
Avramenková se se synem Antonem začala věnovat chovu hlemýžďů před pěti lety. Anton prodal vše, aby mohl investovat do podnikání, které bylo v té době na Ukrajině považováno za riskantní a exotický byznys. Bylo to pro ně dobrodružství, něco nového, co se museli naučit. Hlemýždě vyváželi do španělských restaurací.
„Zůstala jsem, abych chránila naši farmu a domov,“ vypráví. „Kdybych to neudělala, nic by tady nezbylo.“ Během ruské okupace své vesnice si Avramenková našla ještě další cíl: myšlenky na války odváděla vymýšlením receptů na šneky.
Šneci? Ruští vojáci šli raději po palivu
Když Rusko 24. února zahájilo invazi, její syn naštěstí nebyl doma a nemohl se hned vrátit. Nicméně se zdálo, že ruští vojáci nemají o jejich hlemýždě zájem. Přišli hledat palivo, rozbili okno a chtěli po Avramenkové klíče. Trochu jim vynadala a jeden z nich ji požádal, aby mu odpustila.
Ruské jednotky z Veresnji odešly koncem března, v rámci stahování ze severu Ukrajiny a okolí Kyjeva, aby se soustředily na masivní ofenzivu na východě a jihu země, kde stále zuří boje. V mnoha obcích Kyjevské oblasti se po jejich odchodu našly mrtvoly a mezinárodní experti tam nyní dokumentují potenciální válečné zločiny.
Syn Avramenkové den po stažení Rusů řekl, že se hned vrátí do práce. Válka oddálila začátek sezony chovu hlemýžďů a obchod tudíž letos v nejlepším případě nebude ve ztrátě ani v zisku, řekl. Ale nechtěl, aby jejich sezónní pracovníci zůstali bez příjmu. Navíc návrat k pomalému tempu chovu hlemýžďů podle něj všem prospěje.
„Když to řekl, ocitla jsem se někde mezi strachem a zhroucením. Ale bylo to správné. Musíte něco dělat, abyste překonali stav šoku. Pokud to neuděláte, můžete snadno přijít o rozum,“ řekla Avramenková.
