Válka na Ukrajině (16.6.2022 7:00)
Ukrajinská farmářka Olena Avramenková žila poklidným životem s těmi nejtiššími tvory – hlemýždi. Chová je totiž na vývoz. Pak se však obloha na obzoru zbarvila do ohnivě rudé barvy – Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině a okolní města vzplála. Vesnici Veresnja ležící severozápadně od Kyjeva, kde Avramenková žije, vzápětí obsadily ruské jednotky. Její šneci však byli příliš vzácní na to, aby je opustila. A tak zůstala, píše agentura AP.
Ukrývala se ve sklepě, z hlemýžďů vařila jídla – hlemýždí ravioly, smažené hlemýždě, hlemýždě s česnekovým máslem – pro sebe a dalších osm lidí, které přijala.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Válka narušila vývoz obilí a dalších plodin z Ukrajiny, které živí svět, což přitáhlo světovou pozornost a způsobilo, že ceny chleba celosvětově prudce vzrostly. Ovlivnila však i produkci jiných, specifických potravin. Než válka uvrhla život na Ukrajině a její ekonomiku do chaosu, tamní zemědělci a řemeslníci úspěšně experimentovali nejen s hlemýždi, ale také s ústřicemi, jedlými žábami, mlékem založeným na rostlinné bázi, řemeslným pivem, sýry a dalšími produkty určenými pro evropské trhy.
Ve Francii – kde se hlemýždi jedí horcí s česnekovým máslem nebo přimíchaní do paštik – si dovozci všimli, že na tamní trh pronikají tato zvířata z Ukrajiny. Vývoz syrových ukrajinských hlemýžďů do EU se mezi lety 2017 až 2021 více než zdvojnásobil ze 347 tun na 844 tun. „Toto číslo však může být podhodnocené,“ míní Pierre Commere z francouzské asociace potravinářských zpracovatelských podniků Adepale. „Už několik let trvá dlouhodobá krize v průmyslu s hlemýždi. Je stále obtížnější je sehnat a ceny rostou,“ dodal.
Exkluzivní zpověď o padlém Čechovi na Ukrajině: Osudnou mu byla hlídka. Proč šel bojovat?
Dvaačtyřicetiletý skaut Michal Janík byl srdcař. Nebál se podat pomocnou ruku všem, kteří ji potřebovali. Měsíce se věnoval humanitární pomoci na Ukrajině, jeho hlavním cílem ale bylo zapojit se do bojů na frontě. Po boku českých bratrů ve zbrani se mu dařilo odrážet stupňující se ruské útoky na charkovské frontě. Jedna z ranních hlídek se mu ale stala osudnou, sdělili redakci CNN Prima NEWS dobrovolníci Marek Wiesner a Denisa Boháčková z organizace Mise Ukrajina. Jak vzpomínají na svého kolegu, který jim pomáhal s evakuací civilistů?
Avramenková se se synem Antonem začala věnovat chovu hlemýžďů před pěti lety. Anton prodal vše, aby mohl investovat do podnikání, které bylo v té době na Ukrajině považováno za riskantní a exotický byznys. Bylo to pro ně dobrodružství, něco nového, co se museli naučit. Hlemýždě vyváželi do španělských restaurací.
„Zůstala jsem, abych chránila naši farmu a domov,“ vypráví. „Kdybych to neudělala, nic by tady nezbylo.“ Během ruské okupace své vesnice si Avramenková našla ještě další cíl: myšlenky na války odváděla vymýšlením receptů na šneky.
Šneci? Ruští vojáci šli raději po palivu
Když Rusko 24. února zahájilo invazi, její syn naštěstí nebyl doma a nemohl se hned vrátit. Nicméně se zdálo, že ruští vojáci nemají o jejich hlemýždě zájem. Přišli hledat palivo, rozbili okno a chtěli po Avramenkové klíče. Trochu jim vynadala a jeden z nich ji požádal, aby mu odpustila.
Ruské jednotky z Veresnji odešly koncem března, v rámci stahování ze severu Ukrajiny a okolí Kyjeva, aby se soustředily na masivní ofenzivu na východě a jihu země, kde stále zuří boje. V mnoha obcích Kyjevské oblasti se po jejich odchodu našly mrtvoly a mezinárodní experti tam nyní dokumentují potenciální válečné zločiny.
Syn Avramenkové den po stažení Rusů řekl, že se hned vrátí do práce. Válka oddálila začátek sezony chovu hlemýžďů a obchod tudíž letos v nejlepším případě nebude ve ztrátě ani v zisku, řekl. Ale nechtěl, aby jejich sezónní pracovníci zůstali bez příjmu. Navíc návrat k pomalému tempu chovu hlemýžďů podle něj všem prospěje.
„Když to řekl, ocitla jsem se někde mezi strachem a zhroucením. Ale bylo to správné. Musíte něco dělat, abyste překonali stav šoku. Pokud to neuděláte, můžete snadno přijít o rozum,“ řekla Avramenková.
